Abychom se na prohlídku obou jeskyní řádně připravili, navštívíme nejprve loni otevřený Dům přírody Moravského krasu ve Skalním mlýně. Dá se skoro říci, že návštěva je povinná, poněvadž se seznámíte se vším, co v jeskyních uvidíte.

Zapomeňte na nudnou expozici, plnou písmen, grafů a fotografií. Čeká vás totiž interaktivní moderní prohlídka, plná krátkých filmů a animací. A nejen to. Osahat si můžete několik druhů netopýrů, srst dalších zvířat, sledovat, jak se vytváří stalaktit, stalagmit a stalagnát.

Nový Dům přírody Moravského krasu

Nový Dům přírody Moravského krasu

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Přehledně je zde zpracován historický vývoj Moravského krasu z pohledu geologa, historika, zoologa i botanika. Nepřehlédnete názornou ukázku korálového moře nebo také živočichy obývající útroby jeskyní. Samozřejmostí je 3D projekt, dotykové obrazovky, různá hejblata a ovládací panely, a dokonce kino sál. Sečteno a podtrženo v domě přírody si užijí nejen děti ale i dospělí. Vstupné je symbolické – 40 korun.

Zrcadlové jezírko v Punkevních jeskyních

Zrcadlové jezírko v Punkevních jeskyních

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Když se načerpáte vědomostmi a budete si připadat, že můžete jít dělat z fleku průvodce, vyrazte k pokladně Punkevních jeskyní. Méně pohyblivé a starší občany tam doveze vláček, ostatní se nechají doprovodit řekou Punkvou.

Vstupné do jeskyní je 180 Kč, přičemž je lepší si vstup předem zarezervovat, jelikož hlavně v sezóně bývá plno. Až se ozve hlášení vašeho času, máte pár minut na to, abyste se dostavili ke vstupu, odkud si vás odvedou průvodci do potemnělé chodby. Zaznívá důrazné varování před osaháváním krápníků a před boulemi na hlavě.

Krasový útvar Jehla neboli Romeo a Julie

Krasový útvar Jehla neboli Romeo a Julie

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Celá skupina záhy projde kolem Strážce, což je čtyři metry dlouhý stalaktit, jenž připomíná bezpečnostní rám. Po pár krocích všichni užasnou nad bohatě zdobenou stěnou Předního dómu, kde je nejmohutnější stalagnát Punkevních jeskyní, o kus dál pak tajemnou atmosféru doplňuje jezírko. Když se všichni suchou nohou dostanou přes sifon, nejnižší suché místo jeskyně, stanou před cedulkami letopočtů s výškou hladiny Punkvy při povodních.

Štolou k Macoše

Průvodce popisuje jednotlivé části jeskyní a zdařile nás seznamuje se jmény jednotlivých krápníků. Můžeme konstatovat, že jeho práci bychom i po načerpání vědomostí dělat nemohli, jelikož jména si prostě nelze zapamatovat. V paměti však utkvěl stalaktit Jehla, dlouhý a tenký krápník, kterému zbývají asi tři centimetry k tomu, aby se propojil se stalagmitem. Nikdy se ale navzájem nespojí, protože je suchý. Průvodci těmto dvěma dali přezdívku Romeo a Julie.

Dno Macochy s jezírkem

Dno Macochy s jezírkem

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Následuje průchod uměle vytvořenou štolou na dno Macochy, kde všichni s otevřenou pusou poslouchají výklad z reproduktorů. Hlavy se otáčejí vzhůru až na začátek 138metrové propasti, která si získala světový věhlas. Úžasné skalní stěny doplňují dvě jezírka. Horní hluboké asi 13 metrů a dolní hluboké 49 metrů. Zde také končí suchá prohlídka a následuje nalodění.

Přístaviště v Punkevním jeskyních

Přístaviště v Punkevních jeskyních

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po slepém rameni Punkvy se loď plaví úzkou chodbou a exkurze tak dostává jiný rozměr. Ticho zde ruší jen hlas průvodce, který pod hladinou ukazuje vývěr Punkvy a posléze osvětlené Skalní mosty.

Jakmile připlujeme k podzemnímu přístavišti, čeká nás prohlídka Masarykova dómu. Projdeme nejprve kolem místa, kde byly nalezeny kosti pleistocenních bobrů, až do skvostné jeskyně, v níž se každému návštěvníkovi zatají dech. Působivé krápníkové výzdobě zde dominuje Husův sloup a mnoho malých stalagmitů. Pohádkový pohled doplňuje podzemní jezírko. Mimochodem Masarykův dóm byl objeven po odstřelu stropu v roce 1920.

Masarykův dóm patří mezi nejkrásnější krasové výtvory

Masarykův dóm patří mezi nejkrásnější krasové výtvory

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na jeho prohlídku by možná chtělo mít více času, avšak přístaviště je jen pro jednu loď, a tak musíme uvolnit místo dalším zvědavcům. Vydáváme se na poslední krátkou plavbu k zbrusu novému přístavišti již na denním světle. Plni dojmu z hodinové prohlídky jdeme vstřebat zážitky do občerstvení ve Skalním mlýně.

Vodní plavba je pro návštěvníky dobrodružstvím

Vodní plavba je pro návštěvníky dobrodružstvím.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nemůžeme se však zdržovat příliš, protože před námi je návštěva Kateřinské jeskyně. Do této jeskyně není takový nával jako do Punkevních, a proto není nutná rezervace vstupenek. Co do krásy a zajímavostí, se ovšem určitě vyrovná své známější kolegyni. Někteří obdivují krásu už před vchodem. Hlavně muži se tam totiž potěší pohledem na obnaženou sochu jeskynní ženy.

Koncerty v jeskyni

Po průchodu chodbou se dostaneme do největší jeskynní prostory v ČR. Hlavní dóm je dlouhý téměř sto metrů a 20 metrů vysoký. Při vstupu se rozehrála písnička skupiny Nightwish, která připravila vkusný začátek prohlídky a ukázala exkluzivní akustiku v jeskyni. Jak jsme se vzápětí dozvěděli, využívají ji také několikrát ročně hudebníci, kteří zde pořádají koncerty.

Krápníkové partie v Kateřinské jeskyni

Krápníkové partie v Kateřinské jeskyni

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Průvodkyně ukazuje na chodby a komíny, které většinou nejsou přístupné. Děti jsou zaskočeny kostrou jeskynního medvěda, kterou zde našel v roce 1936 výzkumník Karel Absolon. Cesta po dobře upraveném chodníku vede do Nové Kateřinské jeskyně, kde si příroda vyhrála a připravila krápníkový Bambusový les. Krápníky všech velikostí zde připomínají porost lesa osvětlený měsíční září.

Moravský kras tvoří vápence z období středního až svrchního devonu staré asi 350 miliónů let. Krasovění začalo v oblasti probíhat po ústupu prvohorního moře, během druhohor a třetihor oblast krátkodobě opět zalilo moře. Po jedné takové významné záplavě v třetihorách krasové kaňony zaplnily mladé jílové sedimenty, jež vyvolaly podstatné změny v oblasti. Od poloviny třetihor dostával kras nynější podobu.

Nedaleko odtud vcházíme do Dómu zkázy, kde se v minulosti zřítily stropy, a poté do Dantova pekla. Název je to příznačný, jelikož obrovská rozsedlina vedoucí k Macoše je zavalena kameny. Mnoho badatelů a výzkumníků se jí snažilo proniknout, leč marně.

Výzkumník Absolon kdysi poznamenal, že nezná místo v celém krasu, které by nahánělo takovou hrůzu. V roce 1941 zde také zemřel jeden z jeho pomocníků po marném pokusu o odstranění závalu. Neprobádaná oblast, jež navíc možná spojuje propast s jeskyní, určitě nedá spát dalším dobrodruhům, jež tudy budou chtít prorazit.

Medvědí kostra straší návštěvníky Kateřinské jeskyně

Medvědí kostra straší návštěvníky jeskyně.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

O něco veselejší je zpáteční cesta k východu. Nejprve návštěvníci dostávají instrukce o jediném krápníku, na který si mohou sáhnout. Když na něj dají dva prsty a vysloví přání, bude jim do roka splněno. Dospělí si však nemají přát peníze a děti lepší prospěch ve škole.

Následně potkáváme stalagmitový útvar ve tvaru čarodějnice. Působivost místa dotváří červené osvětlení a hůl, o kterou se čarodějnice opírá. Tu ji kdysi dal nějaký badatel poté, co nevěděl, co s ulomeným krápníkem.

Bohatá výzdoba Kateřinské jeskyně

Bohatá výzdoba Kateřinské jeskyně

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nebyl by to pravý jeskynní komplex, kdybychom neviděli nějakého toho netopýra. I když z naší návštěvy asi nejsou zrovna nadšeni, ukazuje nám průvodkyně několik jedinců nad našimi hlavami. O pár minut později zhasla průvodkyně světla dálkovým ovladačem a za námi se zavřela mříž.