Článek
„V roce 2014 se díky velmi slabé zimě návštěvnost přiblížila 70 000, letos je to ještě o nějakou tu tisícovku vyšší. Přibývá totiž propagačně naučných aktivit ze strany kraje i armády," vysvětlil Ráboň.
Nejvíce turistů zamířilo do Vojenského muzea Králíky, včetně akce s bitevními ukázkami Cihelna jich bylo 27 972. Do dělostřelecké tvrze Hůrka přišlo 15 417 lidí, do tvrze Bouda 12 868 a do pěchotního srubu K - S 14 U cihelny zavítalo 6217 návštěvníků. Další stovky či tisíce lidí navštívily Vojenské muzeum Lichkov, Králický řopík, Muzeum Vysoký kámen a pěchotní srub K - S 8 U nádraží.
K tomu je nutné připočítat více než 1000 lidí, kteří si prošli muzea zdarma, a návštěvníky menších vojenských památek, které nejsou sdruženy v obecně prospěšné společnosti Králická pevnostní oblast.
Počasí během návštěvnické sezóny nebylo ideální. V létě panovala extrémní vedra, oblast také postihly rozsáhlé polomy, kvůli nimž lesníci zakázali na mnoha místech vstup do lesů. „Kvůli tomu na řadě turistických cest pohyb lidí na velmi dlouhou dobu ustal. Nejvíce postiženou lokalitou byla dělostřelecká tvrz Bouda a Muzeum Vysoký kámen," uvedl Ráboň.
Zákaz vstupu do poničených porostů pro turisty zcela vyřadil naučnou stezku Betonová hranice Mladkov, a to zhruba na čtvrt roku, tedy na celou hlavní turistickou sezónu. Pardubický kraj nechal za osm miliónů korun vybudovat do tvrze Bouda elektrickou přípojku, která se nyní dokončuje. V budoucnu by zde měla vzniknout i provozní budova, kde by lidé měli k dispozici útulnu a standardní sociální zařízení.
Válečná minulost
Králická pevnostní oblast představovala na konci 30. let 20. století jeden z nejvíce opevněných prostorů tehdejší Evropy. Před druhou světovou válkou se tam podařilo vybudovat 247 pevnostních objektů různého typu.
Armáda nechala postavit i moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě. Za války prostor sloužil jako zkušební polygon německé branné moci.