Naší výpravu začínáme na dostupnějším hradě. Milovníci historie, kteří zavítají do okolí, by toto místo neměli vynechat. Od středu obce nás k hradu dovede modrá značka. Mezi domky se neztratíte, sledujte komín, který je u zdejšího pivovaru. Ještě před ním však odbočte vlevo vzhůru do lesa.

Hrad na příkrém skalním ostrohu byl postaven asi v polovině 13. století. Kým? Na to přední odborníci v čele se znalcem hradů Tomášem Durdíkem zatím nenašli uspokojivou odpověď. Možná to byl Boreš z Rýzmburka nebo také Bedřich ze Šumburka. Ať tak či onak, oba rody byly spolu spřízněné, a tak s postupem času dědili panství bratranci Vilém a Aleš ze Šumburku.

Aleš získal Perštejn, Vilém zase Šumburk. Rozdělila je až politika v době husitských válek. Vilém stranil Pražanům, Aleš byl jejich nepřítelem a posléze vstoupil do strakonické jednoty. Ničil a plenil bratrancovo panství, až Vilémovým následníkům po roce 1451 došla trpělivost a oblehli Perštejn. Posádka pak kapitulovala a odpochodovala. Hrad byl vypálen a zničen. Čekala ho sice ještě malá oprava, ale v následujícím století zpustl úplně.

Mohutná zeď s brankou hradu Perštejn

Mohutná zeď s brankou hradu Perštejn

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

I přes to všechno z hradu zbylo poměrně hodně. Ohromí hlavně monumentální západní hradba, dochované brány, polovina bergfritu nebo parkán a jádro hradu. Velmi pozitivní na prohlídce jsou informační tabule a směrové šipky umístěné v areálu. Informují o stavebních dispozicích, historii zříceniny, rytířích či bojových prostředcích. Až si projdete zbytky, můžete se usadit ve středu hradu u ohniště nebo se vrátit do obce, kde uhasíte žízeň v již zmíněném pivovaru.

Rozhled nad Ohří

Abychom se dostali na trasu k druhému cíli, musíme se vrátit do centra obce k rozcestníkům. Červená značka je ta správná, která nás provede až na Šumburk. Po opuštění obce podejdeme silnici a zamíříme do kopce, který slibuje hodnotnou vyhlídku.

Otevírá se před námi krajina Poohří; k dokonalosti chybí jen lavička. Za zády nás pozoruje chatař z terasy, který okolí sleduje dalekohledem. Stavitel jeho chaty měl zřejmě smysl pro luxusní výhledy.

Vyhlídka na cestě na zříceninu Šumburk

Vyhlídka na cestě na zříceninu Šumburk

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Ke zřícenině je to ještě pěkný kus cesty, naději nám dává alespoň vrch, na jehož špici rozeznáváme zbytky Šumburku. Po žluté do kopce 1,5 kilometru. Zprvu strmé stoupání se mění v celkem pohodovou cestu, kde nás akorát zaskočí maskované postavy v porostu navíc zřejmě s dlouhou zbraní. Děláme jako že nic a pokračujeme. Po asi 200 metrech další postava s vysílačkou, zřejmě špatně maskovaní paintballisti, říkáme si, a stoupáme k cíli.

Zakladatelem hradu Šumburk, někdy také Šumná, je nám už dobře známý Vilém ze Šumburka. První zmínka je z roku 1435, po několika letech ho prodal, a tak se na něm začali střídat různí majitelé. Na počátku 17. století pustl a nikdo o něj neměl zájem.

Do hradu po mostě, bohužel už není padací.

Do hradu po mostě, bohužel už není padací.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Ústředím hradu se stal 10 metrů vysoký donjon (obytná věž), ze kterého vybíhaly hradby s baštami. Speciální úpravu měla hlavní brána. Před vstupem se rozšiřovala a umožňovala křížovou střelbu na nepřátele, navíc byla osazena stěžejkovým padacím mostem, jenž se v Čechách příliš nevyužíval. Byl zvedán pomocí dlouhých rovnoramenných pák, které zapadaly do štěrbin v bráně. Osamělý kopec v krajině také stěžoval ostřelování hradu.

Zbytky obytné věže

Zbytky obytné věže

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Hrad byl rovněž zneužit kriminálními živly. V druhé polovině 16. století koupil část hradu Kryštof Fictum. Není jasné, zda on nebo jeho následovníci, měli na Šumburku penězokazeckou dílnu. Na padělatele se přišlo a Fictumové museli uprchnout ze země.

Permoníci s kladívky

Známá je pověst, jež vypráví o skřítcích, kteří v tamních skalách dobývají zlato a stříbro pomocí permonických kladívek. Když se na chvíli zastavíte a budete naprosto tiše, uslyšíte klepání a švitoření v podzemí.

Úkryt před nepříznivým počasím

Úkryt před nepříznivým počasím

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Již při příchodu ke zřícenině návštěvníka osloví zachovaná brána s dřevěným mostem, po kterém se dostanete na nádvoří. Kolem zbytků budov a hradeb do jádra hradu, kde stanete před donjonem a palácem. Jako na každém takovém místě si můžete na ohništi opéct buřty a přitom se do sytosti kochat okolním skvostným výhledem.

Zřícenina nabízí turistům také útočiště před deštěm ve svých útrobách, kde někteří rádi i přenocují. Akorát ty odpadky by si nejen nocležníci mohli odnést s sebou, aby tak nepřidělávali zbytečnou práci organizaci na záchranu památek, která se o trosky stará.

Část hradeb a zdi

Část hradeb a zdi

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Všechno hezké jednou končí, a tak se i my loučíme s romantickou a často opomíjenou zříceninou, a vydáváme se do Klášterce nad Ohří, kde je cíl dnešního putování. Nutno také zmínit, že ke zřícenině se dostanete pohodlněji od severu z obce Šumná, v níž najdete zříceninu tvrze z 16. století.

Náměstí v Klášterci nad Ohří s morovým sloupem

Náměstí v Klášterci nad Ohří s morovým sloupem

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Pokračovat lze po červené pěknou procházkou kolem Ohře, která končí asi po třech kilometrech v Klášterci. Po cestě se můžete zastavit v lázních Evženie, kde se občerstvíte a natočíte si minerální vodu. Výlet se dá pohodlně zvládnout za den a čítá asi 13 kilometrů.