Turistům je doporučována prevence ve formě očkování. A právě nyní začíná období, kdy se nejvíc cestuje do nejrizikovějších zemí, protože je v nich v období naší zimy teplo.

Především Asie a Afrika jsou v poslední době oblíbenou destinací českých turistů. Více než polovina případů vztekliny způsobené pokousáním psem je hlášeno právě v Asii. Konkrétně v Indii dojde přibližně každé dvě vteřiny k pokousání člověka psem a je zde odhadováno až 50 000 případů nakažení vzteklinou za rok, z nichž až 20 000 končí úmrtím.

Další rizikovou oblastí je Čína s 3000 případy úmrtí na vzteklinu ročně. Cestovatelé se mohou nakazit jak ve městech, tak na venkově, kde je očkovaných psů minimum.

Kontakt se zvířaty zvyšuje riziko

Zdrojem nákazy člověka mohou být všichni savci, v 99 % případů je však původcem pes. Infikovaní psi jsou často vzteklí a zuřiví nebo naopak přítulní, bez známek plachosti. V rizikových oblastech je doporučeno vyhýbat se jakémukoliv kontaktu s domácími, ale i volně žijícími zvířaty. Mezi nebezpečná divoká zvířata patří lišky, vlci a také netopýři.

Virus vztekliny se nešíří krví, ale putuje do mozku nervovými vlákny. Postihuje centrální nervový systém. První příznaky onemocnění se objevují v průměru 10 dní až šest měsíců po nakažení. Pacient může trpět horečkami, křečemi, malátností, nespavostí nebo nechutenstvím. Pociťuje mravenčení po těle a svědění v místě poranění, i přestože rána může být už zhojena.

Podrážděnost, úzkostné stavy a produkce nadbytečného množství slin patří také k projevům onemocnění. V případě, že se vir dostane do mozku, končí tyto případy smrtí jedince. Děti, vzhledem k jejich malému vzrůstu a větší náchylnosti navazovat se zvířaty kontakt, jsou ve zvýšeném riziku onemocnění. Často také neinformují rodiče o blízkém kontaktu se zvířetem.

Lékař ani lék nemusí být nablízku

V oblastech s největším výskytem vztekliny je zdravotní pomoc často velmi vzdálená. Dojde-li ke kousnutí člověka infikovaným zvířetem, hraje velkou roli okamžité a včasné podání vakcíny proti vzteklině. Jakmile tato nemoc u jedince propukne, neexistuje proti ní žádná léčba.

Pro cestovatele je vždy bezpečnější nechat se naočkovat preventivně před odjezdem do zahraničí. Lidem, kteří jsou preventivně naočkovaní, a došlo u nich k infikovanému kousnutí, je poté aplikován nižší počet dávek vakcíny než pacientům, kteří očkování nepodstoupili. Těm je navíc potřeba podat do rány protilátky, které nemusí být vždy v dané oblasti dostupné.