„Plánujeme vytvořit speciální okruh, něco jako je relikviář svatého Maura v Bečově. Nebo možná jako je kaple svatého Kříže na Karlštejně," uvedla kastelánka Iva Bártová.

Gotická socha byla ozdobou hradní kaple ze 14. století až do poloviny minulého století. Poté ji kdosi z hradu odvezl.

Snímek z instalace sochy svaté Barbory z 22. srpna

Snímek z instalace sochy svaté Barbory z 22. srpna

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

„Dlouho se myslelo, že je ztracená. Nedávno se ji povedlo objevit v depozitáři Oblastní galerie v Liberci za pomoci ředitele žitavského muzea," vylíčila Bártová. Restaurování sochy se zaplatí z části výtěžku benefice, která se uskutečnila na nádvoří hradu. Jejím vrcholem bylo scénické provedení opery Bedřicha Smetany Dvě vdovy v podání sólistů Národního divadla.

Originál a kopie se liší

Návštěvníci benefice mohli v pátek také porovnat originál gotické sochy s kopií, která je v hradní kapli svaté Barbory od roku 2003. „Kopie se dělala podle malých fotografií a s originálem si není moc podobná," konstatovala kastelánka. Replika zůstane v kapli, jejíž interiér je největší chloubou hradu, i nadále.

Kvůli bezpečnosti a stálým klimatickým podmínkám bude originál umístěn ve druhém patře hlavní hradní věže, která není návštěvníkům běžně přístupná. „Nám to přijde jako symbolické místo pro svatou Barboru, protože ona byla vězněna ve věži. Teď to nebude snad v negativním kontextu, ale v pozitivním," poznamenala Bártová.

Vzácná gotická socha není běžně k vidění.

Vzácná gotická socha není běžně k vidění.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Na cestě k sošce se lidé dozvědí něco o této světici, která podle legendy žila ve 4. století, o vzniku a pohnutém osudu gotické sochy či o kapli svaté Barbory. Socha by měla být na hradě v návštěvnické sezóně od začátku dubna do konce října, v zimním období bude uschována v liberecké galerii.

Opravy za desítky miliónů

Grabštejn za rok navštíví na 20 000 turistů. Hrad leží nedaleko Trojzemí Čech, Německa a Polska, první zmínky o něm se objevily ve 13. století. Současnou renesanční podobu získal po přestavbě v 16. století, kdy hrad vlastnil Jiří Mehle ze Střelic.

Do roku 1989 na hradě působila armáda, když ho opustila, byl ve velmi špatném stavu. V uplynulých letech se do jeho obnovy investovalo zhruba sto miliónů korun. Na obnově interiérů se významně podílí i benefice, které patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Peníze v minulých letech směřovaly zejména na obnovu kaple svaté Barbory.