Hlavní obsah

Romány Dana Browna vedou cestovatele po stopách svých příběhů

Americký spisovatel Dan Brown ve svých knihách záměrně stírá hranici mezi fikcí a skutečností. Jeho nejslavnějšího titulu - Šifry Mistra Leonarda - se prodalo po celém světě přes 80 miliónů výtisků, byl podle něj natočen i film. A Brownovi čtenáři s oblibou cestují po místech spjatých s dějem.

Foto: Profimedia.cz

Mimo jiné figuruje v Brownových románech i římský Pantheon.

Článek

Brown své zápletky rozehrává na pozadí historických faktů, které interpretuje po svém. Když v Šifře vyrukoval s teorií, že Ježíš Kristus se oženil s Maří Magdalenou a zplodil s ní dítě, jehož potomci dodnes žijí, byla církev zděšena.

Do jeho psaní se promítá i vliv manželky Blythe, která je kunsthistoričkou. A podle literární kritiky často využívá a rozmělňuje motivy „vypůjčené" z děl jiných autorů, například z Umberta Eka.

Jednoho z nejprodávanějších literátů udělala z Browna v roce 2003 kniha Šifra Mistra Leonarda. Kontroverzní tvrzení o ženatém Ježíšovi a jeho potomcích vyvolalo poprask mezi věřícími po celém světě.

Kniha také popisuje katolické hnutí Opus Dei jako vražednický kult či odhaluje místo uložení Svatého grálu. Nadšení čtenáři pak začali hojně navštěvovat Londýn a Paříž, aby se vydali ve šlépějích hlavního hrdiny symbologa Roberta Langdona.

Vatikánské kostely v Los Angeles

Brownova fikce zvýšila i zájem o dílo renesančního génia Leonarda da Vinciho. Spisovatel byl kritizován, že pozadí příběhu vydával za pravdivé. Z omylu ho usvědčili akademici i církevní odborníci. Úspěšně čelil také nařčení z plagiátorství.

Tak či onak, o knize se mluvilo a prodeje stoupaly. Ron Howard podle ní v roce 2006 natočil stejnojmenný film s Tomem Hanksem, Audrey Tautouovou a Jeanem Renem.

Pokračování Andělé a démoni, ve stejné režii a opět s Hanksem, vzbudilo pozornost ještě před vznikem, když režisér obvinil Vatikán z pokusů o maření natáčení. To se nemohlo uskutečnit v exteriérech Říma.

Foto: Profimedia.cz

Římský kostel Santa Maria del Popolo

Vybrané vatikánské kostely tak musely vzniknout přímo v losangeleských ateliérech. I tak příběh vzbudil ve čtenářích a divácích zájem třeba o návštěvu římského Pantheonu na Piazza della Rotonda, kostela Santa Maria del Popolo s kaplí Chigi nebo také Andělského hradu.

V knižním pokračování Šifry z roku 2009 pod názvem Ztracený symbol, opět s Robertem Langdonem, se děj odehrává v průběhu dvanácti hodin ve Washingtonu mezi členy bratrstva svobodných zednářů.

Dosud posledním titulem s Langdonem je Inferno z roku 2013, jehož děj je tentokrát mírně inspirován Danteho Božskou komedií a odehrává se převážně v Itálii (Florencie, Benátky) a Istanbulu.

Reklama

Výběr článků

Načítám