Park založil kolem roku 1920 významný zahradní architekt František Thomayer. Botanická zahrada, která je jedním ze zastavení II. jihovýchodní stezky Prahy 9, se zrodila v roce 1991. Procházka vede kolem alpinia, podél rybníka pod vzrostlými stromy. Hluk z rušné ulice Pod Táborem sem moc nedoléhá.

Areálu dominuje pseudorenesanční zámeček, který si nechal vybudovat komorní rada a průmyslník Antonín Jirásko, majitel největšího pražského obchodu s uhlím a vysočanské továrny na nábytek, jenž zahradu s vilou vlastnil do konce 2. světové války. Dnes areál slouží jako zázemí školy.

Mohou se chlubit raritou

Nelze přehlédnout ani omšelé historické skleníky ve svahu, které už zůstaly prázdné. Před dvěma lety je nahradily nové.

„Byly sice krásné, ale měly řadu úskalí. Po technické stránce zastaraly. A protože se nacházejí na svahu, veškerá pracovní činnost se odehrávala na schodech, což nebylo z bezpečnostního hlediska pro školu výhodné,“ konstatoval ředitel botanické zahrady Jaroslav Čuba. Časem se budou bourat a škola by ráda svah zapojila do zeleného okolí.

Moderní skleníky zabírají 2700 metrů čtverečních. Známá Fata Morgana v Troji je menší, má 1700 metrů čtverečních. Část z nich je přístupná i veřejnosti. Otevřeno je po celý rok ve všední dny přibližně do 17:00.

Ať v květináčích, nebo na záhonech tam rostou desetitisíce rostlin, které slouží především pro výuku. „Máme celou řadu zajímavých orchidejí, raritou je stoletá palma washinktonia, snad nejstarší palma tohoto druhu u nás,“ zastavil se Čuba u přibližně čtyřmetrového košatého jedince.

Lidé uvnitř narazí i na spoustu druhů rostlin, které si pečlivě hýčkají doma. „Ale málokterá kytka vám v květináči doroste do takové velikosti,“ ukazuje Čuba třeba na obří alokázii u malého jezírka ve veřejně přístupné části.