Na ta nejkrásnější místa se cestovatel často dostane omylem. Obecné pravidlo se mi potvrdilo i při týdenní cestě jachtou po Dalmácii, když mělo být Lastovo pouze zastávkou na přespání a ráno se mělo odrážet od břehu vstříc známějšímu ostrovu Vis.

Rozhodujícím faktorem dalšího dne však byla závada na rozvodu elektřiny a čekání na technika. Co tedy dělat, když máte na neznámém místě půl dne času? Na procházku pěšky bylo Lastovo nesmyslně velké, a tak byl potřeba dopravní prostředek. A jachta se na vyhlídkovou cestu kolem ostrova ani trochu netvářila.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Ostrov Lastovo

Sto metrů od našeho mola fungovala půjčovna mopedů. Ačkoli slovo fungovala je patřičně nadnesené. Druhého října už je v Chorvatsku po sezóně a mimo velká letoviska je často umění najít i jen obyčejnou restauraci, kde by se člověk mohl najíst.

Po několika zazvoněních vyšel z domu postarší pán a na desátou dopolední ve všední den vypadal značně rozespale a překvapeně. Po první větě bylo jasné, že se bude konverzace odehrávat v česko-chorvatském esperantu, protože angličtina do tohoto přímořského domečku ještě nedorazila. Dobré znamení.

Jeli jste na tom někdy?
Každý léto si to půjčujeme. (Lež, jak když tiskne.)
Tak mi jeden ukažte, že na tom umíte.
Sakra. Ty už jsi na tom jednou jel, zkus to, vyzývám kamaráda.

Shodou náhod stometrová projížďka nekončí pádem a naše skupina šesti lidí získává za 160 kun (600 korun) za moped celodenní pronájem tří „rychlíků”. Podle důkladně uschovaných helem matně tušíme, že jsme poslední zákazníci v tomto kalendářním roce.

Nechte mi tu jednu občanku, abyste si to třeba nedali na jachtu a neodjeli.
Není problém. Chcete vidět řidičské průkazy?
Ne. Proč?
Eh, jen tak. Tak my jedeme...

Stařík si mne ruce, že má ještě na týden vyděláno a odchází do domu. Bezva, mám aspoň čas zjistit, jak se to startuje a posléze i ovládá. Premiéra řízení motorového jednostopého vozidla je tu. Má spolujezdkyně vypadá značně vyděšeně a zdá se, že by dostatečnou náplastí nebylo ani udělení bobříka odvahy.

Vinic je po ostrově Lastovo rozeseto mnoho. Místní víno se produkuje primárně pro vinařské účely.

Vinic je po ostrově Lastovo rozeseto mnoho. Místní víno se produkuje primárně pro vinařské účely.

FOTO: Profimedia.cz

Po několika minutách jízdy přicházíme na to, že projet si ostrov Lastovo na jednostopém dopravním prostředku byla skvělá volba. Aut je na ostrově pomálu a řidiči jsou obvykle tak klidní, že za vámi jedou ostrovními klikaticemi trpělivě třicítkou a předjedou vás až na přehlednějším místě.

Člověk odkojený návyky českých řidičů nestačí zírat. V přístavní vesničce Ubli bydlí něco málo přes 200 lidí a architektonicky zde není objektivně nic moc zajímavého. K pravé perle dojedete až po 11 kilometrech zatáček a vyhlídek na drobné vinohrady.

Když se vám po točité cestě otevře poprvé úchvatný pohled na droboučké město Lastovo, zapřemýšlíte, zda vás teleport nepřenesl o dlouhá staletí zpět. Budovy z 15. a 16. století zapadají do okolní krajiny tak, jakoby v ní byly odjakživa.

Pohled z ptačí perspektivy na vesnici Lastovo

Pohled z ptačí perspektivy na vesnici Lastovo

FOTO: Profimedia.cz

První psané zmínky o Lastovu pochází z doby okolo roku 1000. Tehdy na něj zaútočili Benátčané a veškerá obydlí srovnali se zemí za to, že se ostrov podílel na pirátství ve vodách Jaderského moře. Místní posléze vystavěli městečko znovu, tentokrát však uvnitř ostrova, obklopené okolními kopci, které vytvářejí kolem Lastova svým tvarem jakýsi přírodní amfiteátr.

Nejlepší doby má Lastovo za sebou. Poté, co ostrov opustili vojáci, je poloprázdný. Přinejlepším.

Nejlepší doby má Lastovo za sebou. Poté, co ostrov opustili vojáci, je poloprázdný. Přinejlepším.

FOTO: Profimedia.cz

Ať je však ostrov Lastovo sebemenší, příliš klidu si jeho obyvatelé v posledních dvou staletích neužili. Počátkem 19. století převzali vládu nad ostrovem Francouzi. V roce 1813 zaúřadovali Britové a Lastovo získali společně s Korčulou pod svou kontrolu. Vídeňský kongres však o pouhé dva roky později rozhodl o přidělení Lastova Habsburské monarchii.

Ve 40. letech 19. století byla v oblasti taková bída, že místní prodali většinu lokálních vzácných dřevin cizincům na výrobu lodí a nábytku. I tak ale dnes 70 procent plochy pokrývá les, a Lastovo je tak hned po ostrovu Mljet druhým nejzalesněnějším chorvatským ostrovem.

Nejvíce obyvatel pod italskou nadvládou

Během první světové války umístili Habsburkové na ostrově vojenskou posádku, která se sestávala takřka výhradně z Maďarů.

Čtyři francouzská letadla pak v roce 1917 město částečně vybombardovala a následně jej obsadili Italové. Ti zde po nástupu fašismu propagovali politiku italianizace a v důsledku toho se sem přistěhovalo mnoho etnických Italů z okolních ostrovů, kteří si přáli žít pod italskou nadvládou. Právě v té době se dostala místní populace ostrova na historické maximum - přesáhla dva tisíce lidí. Italština se zde v této době stala jediným oficiálním jazykem.

Vesnice Lastovo při východu Slunce

Vesnice Lastovo při východu Slunce

FOTO: Profimedia.cz

Po druhé světové válce čekal Lastovo podobný osud jako sousední ostrov Vis. Oba ostrovy obývaly vojenské posádky, a ani na jeden z ostrovů tak turisté až do roku 1988 nemohli. Ač Chorvatsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii už roku 1991, jugoslávské jednotky opustily Lastovo až o rok později. Právě tehdy se však ostrov výrazně vyprázdnil a od té doby už nezalidnil.

Nyní zde žije jen něco přes 300 lidí, kteří se převážně živí zemědělstvím a rybolovem. Vždyť právě zde je podmořský život nejbohatší z celého Jadranu. Vyjma ceněných ryb se zde dají ulovit i chobotnice, krabi či humři.

Maják na ostrově Lastovo

K majáku na ostrově Lastovo můžete dojet a posledních několik set metrů si vyšlápnout pěšky. Veřejnosti je však maják uzavřený. Zvědavce po překročení ostnatého plotu vyžene velký pes. (Vlastní zkušenost.)

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Ptáte se, čím může Lastovo nalákat turisty v dnešních dnech? Zejména svojí uvolněnou atmosférou. Děti ze školky vám na ulicích mávají a místní nejdou pro úsměv daleko. Zdejší víno můžete ochutnat hned v několika restauracích, kde vám rádi stočí i nějaký ten litřík na večer. Tedy pokud v restauraci zrovna někoho zastihnete.

Mimo sezónu se totiž často stane, že je romantická restaurace nacházející se přímo u dozrávajícího vinohradu uzavřená. Jenže z toho si tu nikdo moc nedělá. Když je zavřená jedna restaurace, popojede se dál a otevřeno bude mít ta další. Snad.

Lastovo znají zejména fandové potápění a překvapivě také milovníci speleologie. Na ostrově se nachází celkem pět jeskyň, přičemž v jeskyni Medjedina žijí hned dva ohrožené druhy netopýrů. Lastovo a přilehlé ostrovy spadají do přírodního parku, který nese název Park prirode Lastovsko otočje. Strážci parku na motorových člunech jsou pozorní a poplatku 25 kun (90 Kč) na osobu za vstup do chráněné oblasti jen tak neuniknete.

Krasových útvarů se nachází na Lastovu mnoho. Jen vědět, kde hledat...

Krasových útvarů se nachází na Lastovu mnoho. Jen vědět, kde hledat...

FOTO: Profimedia.cz

Lastovo má pro Čechy jednu významnou specialitu, o které ne všichni vědí. Místní lesy jsou totiž poměrně bohaté na houby. Pokud tedy zavítáte na ostrov koncem turistické sezóny, můžete si dokonce i zahoubařit. Originální začátek příjemného dne stráveného na pláži. A nezapomeňte se zajet podívat na zdejší skalní úkryt pro ponorky. Je známý široko daleko po celé Dalmácii...