"Je to vážný problém," uvedl geolog Charles Fletcher z Havajské univerzity. Zjištění podle něj může mít důležité důsledky pro bezpečí veřejnosti, mnohamiliardovou ekonomiku státu založenou na turistice, ale i pro havajský styl života.

Havaj dosud měla štěstí. Mořská hladina kvůli oteplování planety nestoupá všude stejně a některé nárůsty, které nastaly jinde, se souostroví vyhnuly. Podle amerických vědců s tím ale už do budoucna počítat nelze.

Havajské ostrovy jsou přitom kvůli své geologické historii nezvykle zranitelné. Ostrovy jeden po druhém vznikly, když se jejich tektonická deska posunula nad "horskou skvrnu", kterou na mořské dno uniká rozžhavená láva.

Postupem času tato hmota chladne, hromadí se a postupně vystoupá až na hladinu. Když ale pomalý pohyb desky ostrov přesune od horké skvrny, vulkanický materiál si začne "sedat" a ostrov pomalu potápět, což zvyšuje jeho náchylnost vůči erozi.

Záliv Kaneohe na ostrově Oahu

Záliv Kaneohe na ostrově Oahu

FOTO: fotobanka Profimedia

Na Havaji se s erozí bojuje pomocí zdí, které mají chránit budovy. Nejde ale o příliš úspěšný nástroj. Podobně jako i jinde je jeho výsledkem narušení či úplná ztráta pláže, když stoupající voda nakonec dosáhne zdi. Fletcher upozorňuje například na Americkou Samou, která vybudovala hodně zdí a nyní je téměř bez pláží.

Dalším řešením by mohlo být zavážení havajských pláží novým pískem. Není ale příliš proveditelné. Kvalitní písek na ostrovech stojí desetkrát více než třeba na východním pobřeží Spojených států.

Fletcher se proto domnívá, že jediným řešením je takzvaný ústup. Lidé na Havaji by podle něj měli posunout budovy dále od pobřeží. "Snadno se to říká, ale těžko provádí," uznává geolog. "Pokud ale chceme mít pláže, musíme se vzdálit od oceánu," podotkl nicméně.

Havaj je nejmladší součást Spojených států. Členem unie se jako 50. stát stala 21. srpna 1959. Souostroví žije především z turistiky. V posledních letech na ostrovy jezdí kolem sedmi miliónů turistů ročně, kteří utratili kolem deseti miliard dolarů.