Tři mladé maminky již ve stínu starého dubu rozprostřely deky a začínají otevírat umělohmotné krabice s jídlem, v tomto případě s lehčím obědem. Vedle vyšplhá čiperný klučina na prastarý náhrobek, chytne se kříže a seskočí dolů.

Až k němu doléhá křik dětí, které sem přivedly učitelky z nedalekých jeslí. Sedm holčiček a kluků kreslí barevnými křídami na vrásčitou kůru jiného stromového velikána. „Severní hřbitov je báječné místo tady v Mnichově, kam můžeme jít s dětmi na procházku,“ vysvětluje pečovatelka z jeslí Denise Rainesová.

Mezitím se Anna Zwingová natahuje na deku hned vedle zdobného sarkofágu. Jednadvacetiletá studentka práv na Univerzitě Ludvíka Maxmiliána to sem nemá daleko ani ze školy, ani z bydliště. „Chodím sem tak třikrát týdně,“ říká. „Nejdříve mi to přišlo trošku strašidelné, ale rychle si zvyknete.“ Mnichovské hřbitovy se těší stále větší oblibě i mezi rekreačními běžci, cyklisty a milovníky opalování. Nyní dochází i na zábavu.

Tady to žije

„Za dobrého počasí to tady skutečně žije. Narazíte tu na okázalé oslavy narozenin plné rámusu. Slaví se i v noci. Ráno posbírám lahve od piva a kořalky, krabice od pizzy a zbytky po grilování,“ shrnuje správce hřbitova Safet Jugovič. „Hřbitov uklízím celé dopoledne.“

Na Severním hřbitově se poslední pohřeb uskutečnil už před 68 lety, ale nikdy ho neponičili vandalové. O řadu hrobů lidé dosud svědomitě a důsledně pečují. Na ozdobné stuze na ne právě levném věnci, který na náhrobek kdosi položil teprve nedávno, stojí „Nikdy nezapomeneme. Rodina“.

Jedna z rodinných hrobek na mnichovském Severním hřbitově.

Jedna z rodinných hrobek na mnichovském Severním hřbitově.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Není divu, že příbuzným nebožtíků ale začíná ruch na hřbitově stále více vadit. Poté, co navštíví místo posledního odpočinku svých blízkých, si stěžují místním úřadům zodpovědným za hygienu a životní prostředí.

Městský radní Joachim Lorenz, který má zmiňovanou problematiku na starosti, dostává spoustu podnětů, které se netýkají jen Severního hřbitova.

„V našem městě najdete celkem 29 hřbitovů. Na lesních se pořádají velké rodinné pikniky a lidé si stěžují, že se tu návštěvníci opalují nazí. Na Východním hřbitově zůstávají největším problémem rekreační běžci,“ přiznává Lorenz.

Stížnosti se kupí

Těžkosti dělají nezvaní návštěvníci Východního hřbitova hlavně ve středu, kdy tu probíhají pohřby. „Obřady tu máme každou půlhodinu,“ zdůrazňuje Rudolf Wimmer, který řídí Východní hřbitov, jednu z největších pietních ploch v celé bavorské metropoli.

„I když trasu, kudy se pohřební průvod bude ubírat, dokonale naplánuji, projdu ji a zkontroluji, aby zářila čistotou, musím často uklidňovat příbuzné, když vidí, co se kolem nich děje. Smutečním zástupem proběhne parta smějících se, zpocených a klábosících mužů a žen se sluchátky iPodů v uších. Co to udělá s pozůstalými, si dokážete sami představit,“ posteskne si Wimmer.

Relax uprostřed hrobů – v Mnichově to není nic neobvyklého.

Relax uprostřed hrobů – v Mnichově to není nic neobvyklého.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

„Jindy narazím na skupinku mladých žen ve značkových teplákových bundách, jak cvičí aerobik mezi hroby a mramorovými anděly,“ kroutí správce hlavou. Nejvíce běžců se na hřbitov vydává ráno a potom odpoledne, po skončení pracovní doby. Silné cihlové zdi dokonale izolují místo posledního odpočinku předků od okolního rušného velkoměsta. Ostatně stačí, když se na internetu zeptáte místních, kde je v Mnichově dobré si zaběhat, a mezi tipy se určitě objeví Východní hřbitov.

„Lidé si zkrátka myslí, že mohou dělat cokoli kdekoli, což pro ostatní nemusí být zrovna příjemné. Hřbitov klidně považují za místo pro rekreaci,“ myslí si Lorenz.

Jak zaberou letáky?

A aby toho nebylo málo, leží Severní hřbitov hned v sousedství jedné z nejhustěji osídlených čtvrtí Mnichova. „Střed města skutečně nemá dostatek parků, takže Severní hřbitov slouží jako místo k rekreaci místních obyvatel. Proto jsme spolu s radou tamějšího městského obvodu zahájili informační kampaň a upravili pravidla – žádné grily, jogging jen po vyznačených trasách, cyklisté a hudební aparatury musí zůstat za branou.“

Letáky stejně jako velké tabule s citem důrazně připomínají občanům, co je na hřbitově zakázáno. „Pokud to nepomůže, budeme muset hřbitov v noci zavřít,“ prozrazuje Lorenz. „Tomuto opatření se ale pochopitelně chceme do poslední chvíle vyhnout.“ Wimmer ale nevěří, že kampaň zabere. „Prosím vás, kdo se dneska dívá po nápisech nebo čte cedule? Tady pomůže jenom policie,“ tvrdí správce Východního hřbitova. Sám již podnikl první kroky.

Je zřejmé, že hřbitov nebude mít vlastní policejní hlídku. „Ale kontrola, třeba jen jednou za měsíc, už může ledaskoho odradit. Ani nevíte, jak rychle se taková věc rozkřikne,“ uzavírá Wimmer.