Jako všude i tady tvoří dominantu hřbitovní kostel, v jehož interiéru zůstaly zachovány nejstarší nástěnné románské malby v jižních Čechách. Nechybí ani kovaná brána, mramorové pomníky či pečlivě uhrabané cestičky. A přece se tomuto poklidnému místu ukončených životních cest žádné další u nás ani v Evropě nepodobá. Nikde jinde totiž nenajdete hřbitovní zeď, kterou tvoří 85 kapliček zdobených lidovými malbami a veršovanými náhrobními nápisy.

Nápad páně farářův

Všecko to začalo, když zdejšímu faráři Vítu Cízovi zemřela v roce 1840 maminka a brzy po ní se na věčnost odebrala i jeho sestra. Vztahy v rodině byly pevné, a tak chtěl albrechtický duchovní pastýř co nejdůstojněji uctít památku svých milovaných. Rozhodl se proto, že nad jejich hroby budou stát malé kapličky.

Měl představu vždy tří vedle sebe, tu poslední neobsazenou tedy sám zaplatil jednomu z albrechtických chudých, který právě zesnul. Nápad výklenkových kapliček se zalíbil i ostatním farníkům. A tak v letech 1841-1850 byly postaveny kromě tří pozdějších všechny ostatní. Mnozí si je dokonce pořídili, i když jim ještě nikdo blízký nezemřel.

Poučné i úsměvné

Všechny kapličky zdobí obraz patrona zesnulého, namalovaný Františkem Mikulem z Jinína u Strakonic. A pan farář vymyslel pro každou z nich rovněž rýmovaný epitaf vztahující se k životu člověka, který zde odpočívá. Ale vůbec nejde o texty oslavné, často jsou půvabně dvojsmyslné, jako třeba ten nad hrobem místního hrobníka. Své kapličky se nakonec dočkal i pan farář, jehož životní pouť skončila poslední den roku 1864. Je v ní zachycen výjev z Poslední večeře Páně.

Dnes už barvy v kapličkách vybledly, povrch fresek je oprýskaný. Podepsalo se na nich počasí i necitlivé zásahy lidí. Ale Albrechtice, jimž od roku 2007 patří, hřbitov od té doby opravují. Zatím se to podařilo u hřbitovní zdi za víc než milión korun.