Leptis Magna založili Féničané jako rybářský přístav kolem roku 1000 před naším letopočtem. Později se stalo součástí římské provincie Africa Proconsularis.

V době starověké Římské říše bylo město vstupem do Afriky, obchodní centrum bylo jedním z největších římských měst. Žílo zde až 70 000 obyvatel. Největší rozkvět zažilo Leptis Magna v prvním století našeho letopočtu za vlády císaře Septimia Severa.

Amfiteátr - starověké divadlo

FOTO: fotobanka Profimedia

S nástupem Byzantské říše význam města poklesl. V sedmém století bylo zničeno Araby a v 11. století definitivně opuštěno. Do dnešní doby se zachovaly z římského období obytné bloky, přístav, sklady, trh, chrámy Venuše a Roma, fórum Septima Severa a Caracally, cirkus a amfiteátr.

Mezi největší památky patří bazilika vysoká přibližně 27,5 metrů. Dále pak Hadriánovy lázně, které byly hned druhé největší po veřejných lázních v Římě. Mezi turisticky nejfotografovanější místa patří arkádami lemovaná třída k přístavu.

Starý římský trh

FOTO: fotobanka Profimedia

Archeologové odkrývají další části města a stále objevují doklady o tom, jak bylo Leptis Magna významné pobřežní město před 2000 lety. Odborníci o něm mluví jako o zázraku, kdy se klasický svět dochoval až do dnešního dne.

Například v roce 2000 zde byla objevena archeology z Hamburku 9,2 metrů dlouhá mozaika. Pochází z období mezi 1. a 2. stoletím našeho letopočtu a znázorňuje například souboj bojovníka v zápasu s jelenem nebo odpočívajícího gladiátora.

Mozaiku našli ve vile Wadi Lebda, kde zdobila stěny bazénu. Mistrovské dílo bylo drženo v tajnosti, veřejnost se dozvěděla o objevu až o pět let později. Archeologové měli strach z možného rabování.

 Mozaika z Leptis Magna

FOTO: fotobanka Profimedia