Článek
Sicílie je „pouhý“ ostrov, oddělený od zbytku italské pevniny Messinskou úžinou, ale je to ostrov nesmírně rozmanitý a bohatý. Jeho obyvatelé o něm s oblibou říkají, že je to vlastně samostatný kontinent.
Na ostrově jsou řeky a jezera, vysoké hory, v nichž je sníh od listopadu do pozdního jara. V Jónském i v Tyrhénském moři se dá koupat od jara do podzimu. Sicilané říkají – a pravděpodobně tomu tak je – že na jejich ostrově se nachází polovina všech antických památek, co jich Itálie má.
Údolí chrámů
Vysoký kamenný útes, který měří třináct kilometrů, obepíná prostor, v němž Řekové z ostrova Rhodos vystavěli v 6. století město Akragas. Přirozeně opevněné město s vydatnými zdroji pitné vody, blízko moře a přístavu, vykvetlo ve třetí nejvýznamnější sídlo tehdejšího světa.
Chrám Concordia, o němž se neví, komu byl zasvěcen, a který se zachoval díky křesťanům.
Původní akropole zmizela pod nánosem novověku, stojí na ní dnešní Agrigento. Díky tomu, že se osada posunula hlouběji do vnitrozemí, zůstala zachována ta část antického města, která byla nejblíže k moři.
Chrám bohyně Junony (za Řeků se jmenovala Héra), chrám Concordia, o němž se neví, komu byl zasvěcen, a který se zachoval díky křesťanům, devět sloupů Herkulova chrámu a nedokončený a pobořený ohromný Diův chrám nebo symbol Agrigenta, čtveřice sloupů chrámu Castora a Polluxe – to jsou místa, která návštěvník Sicílie nemůže vynechat.
Katedrála San Nicolo di Mira
Největší město malého světa
Syrakusy bývaly největším a nejvýznamnějším městem někdejšího malého světa. Jejich centrem byl ostrůvek Ortygia, dnes spojený se zbytkem města širokým mostem. Z antických dob tam zůstaly jen zbytky Apollónova chrámu a sloupy z chrámu bohyně Athény, na jehož základech byla postavena katedrála sv. Lucie. To podstatné, co je z antických Syrakus k vidění, najdeme ve čtvrti Neapolis.
Je tam řecké divadlo, vytesané do vápencové skály ve 3. stol. př. n. l., hned vedle je někdejší kamenolom s mohutnou jeskyní, známou jako Dionýsovo ucho, a nedaleko je římská aréna.
Řecké divadlo v sicilských Syrakusách je vytesáno do vápencové skály.
V dobách svého největšího rozkvětu ve 4. stol. př. n. l. měly Syrakusy 300 tisíc obyvatel (někde se uvádí až 500 tisíc), byly střediskem řecké kultury a umění. Ústup ze slávy přišel poté, co Syrakusy po dvouletém obléhání podlehly roku 212 př. n. l. Římanům. Mezi obránci byl i Archimedes, jehož po pádu města probodl římský voják.
O sicilské antice by se toho dalo napsat více. O římských mozaikách v Piazza Armerina, řeckém divadle v Taormině, památkách v Katánii a v řadě dalších míst. Leč, jak se říká – lépe jednou vidět, než stokrát číst.
Socha Artemis ve městě Syrakusy
