Když po roce 1990 dostal mezinárodní turismus na Kubě zelenou, přišli zahraniční investoři, hotelové společnosti zvučných jmen a Varadero chytilo druhý dech. Z omšelosti, do níž pomalu upadalo, se velmi rychle probralo. Dnes je tam kolem pěti desítek hotelů a další rostou. I ty, postavené před třiceti a více lety si po rekonstrukci polepšily zvenčí i zevnitř.

Začali Španělé

Podobně jako velkou část Karibiku i kubánské Varadero objevili pro ostatní svět Španělé. V polovině 16. století tam narazili na vydatná ložiska soli a dlouho z nich zásobovali velkou část svých ostatních kolonií v Latinské Americe. Na poloostrově vybudovali kotviště (španělsky varadero) a dok, v němž opravovali své lodě.

Zbytky dolu La Calavera, v němž se sůl těžila ještě v 60. letech minulého století, jsou dodnes k vidění v přírodní rezervaci na severu poloostrova.

Varadero

Varadero

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

První turisté se prý na Varaderu objevili někdy v 19. století. Opravdu doložená je ale teprve žádost desítky měšťanů z nedalekého městečka Cardenas z roku 1887, kteří si na poloostrově chtěli koupit pozemky pro stavbu letních sídel. Ta tam zakrátko vznikla a v roce 1915 k nim přibyl první hotel – Club Nautico.

Dvacet kilometrů

Dnešní Varadero je dvacet kilometrů dlouhá bělostná pláž, lemovaná zelení, v níž se schovávají hotely. Ty tradiční většinou nejsou příliš vysoké, ale noví stavitelé, zvyklí šetřit drahými pozemky, ženou stavby vzhůru.

Varadero se vždy pyšnilo hlavně svou pláží, ale dnes už si s těmi ostatními v karibské oblasti v ničem nezadá ani vybaveností. Hotely zpravidla nabízejí systém all inclusive, tedy prakticky neomezenou konzumaci pokrmů, nápojů alkoholických i nealkoholických, ovoce a šťáv z něj, sladkostí, zmrzliny, kávy.

Tanečnice

Tanečnice

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Podobné je to i na pláži. Vodní sporty, mořský rybolov, sportovní potápění v podmořských jeskyních a na korálových útesech, tandemové seskoky padákem, šnorchlovací safari na blízkém ostrůvku Cayo Blanco, vodní dovádění s delfíny, plavba ponorkou.

Povyražení je i mimo hotelové komplexy dostatek. Podél pláže pendluje patrový autobus, který jezdí na modře vyznačené zastávky a vozí zákazníky nejen mezi hotely, ale i do obchodního centra, nebo do ulic s bary a restauracemi.

Na golf k Du Pontovi

V Karibiku není mnoho přímořských letovisek, která se mohou pyšnit osmdesátiletou tradicí. Na Kubě se o to svého času zasloužili zejména Američané. Měli to tam přes Floridský průliv blízko a v době, kdy v USA řádila prohibice, tekl v Havaně alkohol plným proudem. Říká se, že v oněch dobách byla Kuba pro Američany nálevnou a nevěstincem.

Jedním z prvních cizinců, který odhalil kouzlo Varadera, byl americký milionář Irénée Du Pont, ve své době jeden ze dvaceti nejbohatších Američanů. V roce 1928 si nechal na poloostrově postavit honosné sídlo. Po něm následovaly další chvalně i nechvalně známé osobnosti. Mezi nimi například chicagský gangster Al Capone.

Varadero

Varadero

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Po vítězství Castrovy revoluce si měli na Varaderu užívat i prostí Kubánci. V módě byli kosmonauti, a tak jim tam postavili vilu. Svou vilu tam měly i Československé aerolinie. Poměry se však několikrát změnily, a tak má dneska utrum nejen Du Pont, prostí Kubánci, kosmonauti, o zaměstnancích ČSA nemluvě.

Du Pontova rezidence však stále existuje a je dnes součástí tamního golfového hřiště, největšího a nejprestižnějšího na Kubě. Dnes je v ní luxusní restaurace, pět pokojů pro hosty a prezidentské apartmá.