Článek
Devadesát pět let od začátku první světové války připomenou sobotní manévry v amfiteátru. Program bude doprovázený vojenskou hudbou, začínají ve dvanáct hodin. Příjezd Františka Ferdinanda d‘Este je plánován na 12.15 hodin, poté se uskuteční vojenská přehlídka, výcvik vojsk a o půl třetí bude ukázka bitvy.
Ta se zopakuje ještě v noci (20.45 hodin), vše ukončí v půl desáté ohňostroj. Amfiteátr pojme podle Zemanové až pět tisíc návštěvníků, kteří se tak mohou podívat na jejich verzi minulého století.
Manévry jako hlavní rituály armády
„Císařské a královské manévry byly jedním z hlavních rituálů rakouskouherské armády. Konaly se pravidelně, ať už to byly manévry c.k. válečného námořnictva, dělostřelectva či pěchoty," říká Bohunka Zemanová ze společnosti Posázaví, která sobotní slavnost pro veřejnost pořádá.
František Ferdinand byl mimo jiné také generálním inspektorem veškeré branné moci, generálem jezdectva a admirálem, proto jsme se rozhodli uspořádat akci v duchu vojenské historie, na které se představí většina našich klubů zabývajících se první světovou válkou. Přijede i arcivévoda s rodinou a svým štábem,“ dodává Zemanová.
Konopiště spjaté s Františkem
Historie Konopiště je neodmyslitelně spjata s životem celé rodiny Františka Ferdinanda. Vášnivý lovec – dodnes si pamatuji zděšení a úžas naší americké kamarádky, když se snažila před lety na chodbách zámku přehlédnout množství knížecích trofejí – byl i skvělým manželem a otcem svých tří dětí.
Císařská armáda bude cvičit na louce u rybníka.
Na manželství s hraběnkou Žofií Chotkovou musel čekat až do sedmatřiceti let, kdy mu dal v roce 1900 strýc císař František Josef I. k morganistickému, nerovnému sňatku svolení. Arcivévoda se shodou historických náhod stal po smrti císařova jediného syna Rudolfa (1889) a svého otce (1896) následníkem trůnu.
Žofie vstoupila do manželství ve dvaatřiceti letech a prožila v něm čtrnáct let, štěstí obou jeho protagonistů ukončil až atentát v Sarajevu 28. června 1914.
Pohled do soukromí
Kdo přece jen dává přednost hmatatelnějším historickým reáliím, může se vypravit do zámku na obhlídku míst, kde rodina arcivévody žila. Ten ho koupil v roce 1887 i s celým panstvím od Lobkoviců. Konopiště založil podle vzoru francouzských pevností kolem roku 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova.
Stavbě nechyběly válcové věže, parkány, čtyři brány a padací most. První zásah do středověké struktury provedl koncem 15. století Jiří ze Šternberka, v barokní rezidenci proměnili hrad v 18. století Vrtbové z Vrtby.
Otevřené budou i prohlídky
V pátek se mohou návštěvníci Konopiště vydat na tři hlavní okruhy, které ukazují Františka Ferdinanda jako lovce, otce i sběratele předmětů vztahujících se ke kultu svatého Jiří. Jižní křídlo skrývá reprezentační a hostinské pokoje.
V severní části zámku je vedle pracovny a ložnice i kaple a zbraně v tzv. Estenské zbrojnici, které patří mezi nejcennější ve střední Evropě. V malé lovecké chodbě měl následník trůnu osobní výtah, soukromé pokoje jeho rodiny jsou ve třetím patře.
Nejvýše položené místnosti byly zpřístupněny až v roce 1994, kdy se znovu zařizovaly podle dobové fotodokumentace tak, aby vše odpovídalo době, kdy zde František Ferdinand žil. Jsou tady jeho mládenecké apartmá, šatna, koupelna i toaleta.
Růžový salón patřil manželce Žofii, herna dětem – synům Maxovi a Ernstovi a dceři Žofince. Doplňkové prohlídkové okruhy jsou plné kuriozit; v Muzeu sv. Jiří jsou nejrůznější artefakty zachycující tohoto světce. Je to jediná sbírka, kterou arcivévoda budoval sám. Ve sklenících v Růžové zahradě se pěstují vzácné palmy i oblíbená žlutá růže hraběnky Žofie.
Jak se dostat na Konopiště
Kromě možnosti přijet na Konopiště vlakem a autobusem dá asi většina návštěvníků přednost cestě autem. Město Benešov, kterému pozemky přiléhající k zámku většinou patří, se snaží, aby vstup do areálu odpovídal významu památky, a postupně vše rekonstruuje.
„Areál podléhá dohledu památkářů, proto musíme postupovat podle schváleného návrhu. Už jsme tak dali do pořádku třeba bistro, pavilón s toaletami, lávku přes potok a v poslední době i občerstvení u vjezdu na parkoviště,“ řekl Právu Josef Tulach, vedoucí odboru majetku a investic Benešova s tím, že další opravy závisí samozřejmě na finančních možnostech jak města, tak soukromých subjektů.
„Domek na hrázi, kde bývala kdysi prodejna skla, jsme pronajali, na revitalizaci rybníka jsme podali žádost o dotaci, areál přírodního divadla a přilehlé louky prochází průběžně opravami, připravuje se i oprava vodního zdroje pro areál,“ dodává Tulach.