Jaký typ dovolené máte rád? Trávíte raději čas aktivně nebo jen tak relaxujete?

Rozhodně aktivní. Vydržím sice ležet takzvaně pod palmou, ale jen asi 20 minut. Rád chodím na treky, pokud to místní podmínky umožňují, abych se u toho trochu nebo klidně hodně zapotil. V Praze bydlím v pátém patře bez výtahu, tak mám docela dobrý trénink. Taky vášnivě rád studuji místní kultury. Fascinuje mě historická funkce náboženství a místní rituály. Považuji cestování za největší přínos k poznání nejen světa, ale i sebe samého.

Podle čeho volíte destinace, do nichž se vydáváte?

Jednak podle toho kde už jsem byl, a pak kam bych se rád podíval. To ale neznamená, že na některá místa nejezdím opakovaně.

Danakilská proláklina je nejteplejší místo v Etiopii.

Danakilská proláklina je nejteplejší místo v Etiopii.

FOTO: Jan Kalousek

Na jaké místo se vracíte pravidelně?

Do Kanady a Spojených států jsem jel nesčetněkrát. Opakovaně se vracím i do Afriky, v Keni jsem byl čtyřikrát, v JAR třikrát a v Etiopii asi šestkrát.

Co vás na Africe tolik láká?

Etiopie mi přirostla k srdci pro svou rozmanitost. Jednak geografickou v podobě Siemenských hor odkud tečou přítoky do jezera Tana a z něho pramení Modrý Nil. Navštívil jsem i skalní chrámy vybudované za pomoci andělů Lalibela a portugalský středověký Gonder, pravděpodobné úložiště archy úmluvy v Aksumu.

Na jihu pak rastafariánské Sashemene a divoké kmeny, jež žijí stále na úrovni prvobytně pospolné společnosti, ale jejich muži se pohybují s kalašnikovem přes rameno, které mají skarifikované brandingem (ocejchováné vypáleným znakem pozn. redakce). Kulturní rozmanitost je zde také veliká. Země má, pokud se dobře pamatuji, 85 kmenových struktur a 82 jazyků. Pokud je neumíte, tak se opravdu nedomluvíte. A jazyky nejsou podobné jako čeština a slovenština.

Absolutní kulturní protiklady.

Absolutní kulturní protiklady.

FOTO: Jan Kalousek

Dlouhá přítomnost ortodoxní křesťanské Koptské církve a islámu, jakožto i animismu nabízí mnoho zajímavostí ke studiu.

Znelíbila se vám naopak nějaká země natolik, že už byste ji nechtěl navštívit?

Ano, Atlantida. Zmizela mrcha, než jsem jí stihnul.

Vyrážíte na vlastní pěst nebo si necháváte zájezd naplánovat cestovní kanceláří?

Zásadně sám. Organizované zájezdy nejsou pro mne. Pokud věnujete přípravě cesty trochu času, tak si ji naplánujete přesně podle svých potřeb. Čas je příliš vzácná komodita, než aby člověk toleroval to, co ho nezajímá.

S barovou zpěvačkou na Kubě.

S barovou zpěvačkou na Kubě.

FOTO: Jan Kalousek

Před odjezdem si tedy napřed všechno nastudujete, nebo se klidně vydáte do ciziny na blind?

Rozhodně nastuduji. Bílá místa na mapě světa dnes už nenaleznete. Co naopak naleznete je spousta publikací v knihkupectví a informací na internetu, největším fenoménu 20. století.

A vozíte si s sebou rád tematickou knížku? Například Římanku do Říma?

To je jako nosit dříví do lesa. Ano, vozím si knížku, ale většinou ne beletrii. Nic proti Albertu Moraviovi. Většinou si beru nějakou publikaci s encyklopedickými informacemi. Jinak do Říma bych si asi radši vzal Quo Vadis od Henryka Sienkiewicze. To je rozhodně dramatičtější.

Ochutnáváte místní speciality? Kde a co vás nejvíce zaujalo?

Jím všechno a to jak doma, tak na cestách. Strašně mi chutná japonské Sushi Nigiri a Sashimi, které se jí hůlkami. Často je používám i doma. Je to často lepší než jíst příborem, který jsme převzali od Arabů, protože nejsou z kovu a neničí zuby.

Ženy v chrámu Petra.

Ženy v chrámu Petra.

FOTO: Jan Kalousek

V Etiopii jím zásadně pravou rukou. Dávám si injaru, prosnou placku se zeleninou nebo kozím masem, abych zapadl mezi "místňáky". Největší známkou přátelství tady je, když svým připraveným soustem nakrmíte kamaráda. Nepohrdnu ani syrovými brouky v listu v Indii, ale musím říci, že takové stánky s občerstvením nevyhledávám.

Sbíráte nějaké suvenýry z cest, posíláte pohledy domů?

Pohledy neposílám už dávno. Výjimečně jsem jich pár poslal ze svatební cesty. Dříve jsem sbíral mnoho „suvenýrů“. Hlavně řezby a místní oblečení. Mám hodně masek a sošek z Indonésie a Afriky, hedvábné kimono z Japonska, kalhoty z Indie, loď z Turecka a Mauricia.

Nejvíce mne mrzí, že jsem omylem zapomněl kus dřeva z naplaveniny na jedné opuštěné pláži na ostrově Réunion (ostrov v Indickém oceánu pozn. redakce). Byla to pro mne taková přírodní socha a chtěl jsem si ji doma přitlouct na trám, aby mi připomínala hezké chvíle na ostrově. Mám všechny ty věci doma kolem sebe a na co se podívám skrývá příběh, který je jenom můj.

Do Etiopie se pravidelně vrací a přespává přímo u náčelníka.

Do Etiopie se pravidelně vrací a přespává přímo u náčelníka.

FOTO: Jan Kalousek

Existuje místo, které jste ještě nenavštívil, ale bezpodmínečně jej chcete někdy vidět?

Antarktida. Málokdo tam byl a je totálně nehostinné, ale přeci tam naleznete život a poměrně vysoké hory. Nemám na to ale v současnosti dost teplé boty.

Snažíte se v cizí zemi poznávat kulturu a komunikovat s místními? Nechal jste se někdy třeba pozvat od někoho domů?

Domů chodím velice často, tak poznáte lidi absolutně nejlépe. Jsou ve svém prostředí a úplně uvolnění. I když nehovoříte jejich jazykem, tak se dá mnoho sdělit mimikou, všude se ale snažím naučit alespoň pár slov.

Mezi nejzajímavější návštěvy patřil domek rodičů našeho řidiče v Bhútánu.Jeho maminka se pořád smála lehkomyslným, rumělkovým betelovým úsměvem (betel je tropická rostlina, jejíž listy slouží společně s dalšími přísadami ke žvýkání - pozn. redakce). Poučné a inspirativní bylo i pozvání na oběd do arabské rodiny páté kolony v Jerichu na západním břehu Jordánu.

Etiopské solné jezero El Sod.

FOTO: Jan Kalousek

V Etiopii vždy trávíme několik nocí pod širákem u našeho kamaráda Lale Uru, náčelníka jednoho hamarského kmene. Lale má dvě ženy a devět dětí. Nejmladší holčička se jmenuje podle mého kamaráda Romana. Moje nejoblíbenější je Dóbi, což v hamarštině znamená déšť.

Minule jsme Laleho vzali s sebou na výlet k řece Omo a slíbili jsem mu, že uvidí letět letadlo. Lale chtěl vždycky vidět letadlo. Tak jsme počkali na občasný spoj, který přemisťuje turisty z Addis Abeby přímo do víru divočiny, a Lale viděl poprvé v životě aeroplán. Jeho výraz byl nepopsatelný, ale máme ho vyfocený.

S kým cestujete? Nebo jezdíte také někdy sám?

Většinou sám nejezdím. Nebaví mne to. Rád se o zážitky dělím.

Bahenní zábal z Mrtvého moře.

Bahenní zábal z Mrtvého moře.

FOTO: Jan Kalousek

Co byste při návštěvě evropské metropole nikdy nevynechal? Obrazárnu, bar, golf, park...?

Náměstí. Tam často, kromě vámi zmíněného golfu, naleznete všechno ostatní. Našel bych si vždy, proč je to či ono město zajímavé. V Remeši asi katedrálu Notre Dame, v Pertohradu Ermitáž a v Ostravě určitě Stodolní. Akorát v Praze bych měl asi jako turista na Václaváku pocit, že mě omylem vysadili v Nigerii a že dominantou města je činžovní dům s červenou lucernou.

Vyrazte s Janem Kalouskem na cestu do Etiopie

Oblíbenou destinací Jana Kalouska je Etiopie, a pravidelně se tam vrací. Prošel Simienské hory, naleziště Aksum i do skal vytesané chrámy Lalibela. Rád studuje místní kultury, rituály a náboženství. Etiopie spojuje všechny jeho cestovatelské požadavky.

Po podobné fotce touží většina cestovatelů

Po podobné fotce touží většina cestovatelů

FOTO: Jan Kalousek

 

V Etiopii je osm lokalit zařazených na seznam světového dědictví UNESCO, avšak desetiletí hladu, konfliktů a politické nestability způsobily, že většina turistů mířících do Afriky se Etiopii vyhýbá. Turistika tak představuje pouhá 2,5 procenta etiopského hrubého domácího produktu a vláda by tento stav chtěla změnit. Podle jejího ambiciózního plánu by počet turistů mířících do země měl do roku 2010 stoupnout na milión. Současný počet návštěvníků by se tak zčtyřnásobil.

Jeden z problémů, se kterými se Etiopie musí vypořádat, je zachování starobylých památek, aby mohla soupeřit o turisty se zeměmi, jako je Keňa, Tanzanie, či Jihoafrická republika.

Současně také zoufale potřebuje více hotelů, lepší komunikace, dokonce i banky v odlehlých městech, kde by si návštěvníci mohli vyměnit své dolary či eura za etiopský birr.

Pokud vám však nejde o pohodlí, ale především o zážitky, najdete v Etiopii vše, po čem cestovatel touží. Kmeny zachovávající si ráz prvobytných společenství, archeologické nálezy i křesťanské a muslimské památky. V národních parcích můžete pozorovat divokou přírodu a narazíte i na mnoho zvířat, která už jinde na zemi nežijí. Navíc je etiopská krajina a lidé v ní velice fotogenická, jak potvrzují záběry Jana Kalouska.

Zdroj: ČTK