Pokud si ale turisté vystačí s pouhou procházkou k rozhlednám, které jsou svou architekturou skutečně rozmanité, potom jsou pro ně atraktivním cílem celoročně.

Černá Studnice se nachází v blízkosti Smržovky

Mohutná a reprezentativní stavba vysoká 26 metrů se nachází ve výšce 869 metrů nad mořem v západní části Černostudničního hřebene. Zprovozněna byla v roce 1905, ale její stavba byla kompletně dokončena až v roce 1930.

Rozhledna nabízí pohled na celé Jablonecko, Jizerské hory, Ještěd ale i Český ráj. Na Černou Studnici se turisté nejlépe dostanou ze Smržovky, odkud je vzdálena asi tři kilometry. V provozu je celoročně v závislosti na počasí.

Věž na Královce stojí již 121. rok

Vyhlídková věž stojí na vrcholu Královky ve výšce 858 metrů nad mořem již od roku 1888. Původně dřevěná rozhledna s dřevěnou chatou v sousedství padla v důsledku silné vichřice v roce 1906. Na jejím místě byla záhy postavena kamenná, 24 metry vysoká turistická věž.

Když ve třicátých letech minulého století vyhořela i dřevěná chata, postavili místní novou, která slouží turistům dodnes. Z Královky je nádherný výhled hlavní hřeben Jizerských hor od Ptačích kup přes Holubník a Černou horu k Jizeře, Krkonoše, Ještěd a Kozákov. Na Královku je nejlepší cesta z Jablonce nad Nisou anebo Liberce do Bedřichova a následně po turistické značce asi 1,5 kilometru. V provozu je celoročně.

Rozhledna na Tanvaldském Špičáku je otevřena celoročně

Rozhledna byla postavena v letech 1908 až 1909 k oslavám 60. výročí panování rakouskouherského císaře Františka Josefa I. na vrcholu Špičáku ve výšce 830 metrů nad mořem.

V roce 1930 k rozhledně přibyla ještě kamenná stavba, která slouží turistům celoročně dodnes. Z Tanvaldského Špičáku je výhled na centrální část Jizerek a Černou Studnici anebo nedalekou rozhlednu Štěpánka. Turisté se nejsnáze na rozhlednu dostanou z Tanvaldu ale i Desné anebo Jiřetína pod Bukovou.

Slovanku zachránila rekonstrukce

Patří k nejstarším českým železným rozhlednám a postavena byla v roce 1887 na stejnojmenném vrchu ve výšce 820 metrů nad mořem. Dnes je v jejím v těsném sousedství lyžařský areál Severák. O Slovance se traduje, že ji fandové jizerskohorské turistiky poprvé spatřili na výstavě ve Vídni, koupili ji a vztyčili právě na vrchu příznačně nazvaném Slovanka.

Před několika lety zachránila zdevastovanou rozhlednu kompletní rekonstrukce, takže dnes opět slouží turistům. Její provoz je ale v zimě omezen, neboť není nikterak krytá a turistům by při výšlapu na ni hrozilo nebezpečí úrazu. Slovanka nabízí pohled na rozhlednu Bramberk a celou oblast Jizerských hor. Turisté se na Slovanku dostanou nejsnáze z Hrabětic v Jizerských horách.

Štěpánka leží na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor

Ačkoli rozhledna stojí už na území Krkonošského národního parku, přesto ji všichni místní považují za nejkrásnější a nejromantičtější rozhlednu právě Jizerek. Její stavba na 959 metrů vysokém vrchu Hvězda na hranici Jizerských hor a Krkonoš v katastru obce Příchovice trvala bezmála půl století.

Zahájena byla v roce 1847 a dokončena až 1892. Čtyřiadvacet metrů vysoká osmiboká věž je dodnes oblíbeným turistickým místem, opředeným řadou pověstí. Rozhledna nabízí pohled na Krkonoše i Jizersky.

Kopanina nabízí výhled do všech směrů

Rozhledna viditelná zdaleka pochází z konce 19. století, konkrétně z roku 1894. Tehdy byla postavena Klubem českých turistů, kteří tak chtěli vymezit hranici mezi severním, převážně německým pohraničím a jižním, do roviny kolem Jizery se rozevírajícím prostorem osídleným českým obyvatelstvem.

V době konkurenčního boje mezi Čechy a Němci měla být rozhledna Kopanina jakýmsi „strážním místem“ česko-německé jazykové a národnostní hranice.
Původní stavba měla otevřenou vyhlídku. Při rekonstrukci v roce 1936 byla opatřena střechou a okny ve vrchním patře. V provozu je dodnes.

Rozhlednu najdete na půlce cesty mezi Jabloncem nad Nisou a Turnovem zhruba ve dvou třetinách masivu Ještědsko-kozákovského hřebene, na pomyslném rozhraní mezi oblastmi Jizerských hor (na sever od rozhledny) a Českého ráje (směrem na jih).

Kopanina nabízí nádherný výhled – každým směrem do jiného světa. Na severu uvidíte drsnou krajinu Jizerských hor, na východě zahlédnete ještě na začátku léta zasněžené vršky Krkonoš, na západ Ještědský hřeben začínajících sopečných Lužických hor, na jih úrodnou krajinu Českého ráje, kraj skalních měst, rybníků, hradů a zámků.