Historie Brandýsa zcela zastiňuje krvavá minulost jeho souseda na druhém břehu Labe, Staré Boleslavi. Příběh o tragické bratrovraždě „hodného“ knížete, pozdějšího světce Václava jeho „zlým“ bratrem Boleslavem je nám tak notoricky známá, že vymýtit ji je dnes už prakticky nemožné. A to přesto, že jak ukazují výzkumy poslední doby, bylo asi všechno trošku jinak.

Základy státu položil Boleslav

Jak také uvedl historik Dušan Třeštík, i když se národ vesměs klaní Václavovi a považuje ho za tvůrce české státnosti, ve skutečnosti položil základy našeho samostatného a suverénního státu právě jeho bratr Boleslav. A učinil tak mečem, když hájil jeho celistvost jak před domácí pátou kolonou, tak před expanzí německého císaře. Proto je klidně možné, že se vražda na Boleslava později pro jeho silný odpor ke germanizaci kronikáři prostě hodila.

Ze dvou měst, které tvoří dnešní urbanizační celek, je starší Boleslav. Už v době smrti knížete Václava (která mimochodem není dodnes přesně určena a její lokace kolísá v rozmezí let 929– 935) zde stála románská rotunda, zasvěcená sv. Kosmovi a Damiánovi.

Po svém návratu z triumfální vítězné války proti Polsku zde nechal kníže Břetislav I. postavit v roce 1046 baziliku sv. Václava (už o šest let později zde vznikla i kapitula), která zde vydržela až do 12. století. Dnešní románská stavba tady stojí od 12. století, z původní Břetislavovy stavby se dochovala silná zeď ve Vrábské kapli.V kostele je možné spatřit nejstarší dochované nástěnné malby v Čechách, z doby kolem roku 1175.

Brandýs je mladší o 400 let

Brandýs nad Labem, ležící na druhém břehu Labe, který až do roku 1833 spojoval se Starou Boleslaví dřevěný most, je asi o 400 let mladší. Byl založen na staré obchodní cestě z Prahy kolonisty mezi roky 1290–1304, kdy zde bylo vedle už dříve obydlené osady Nižší Hrádek založeno tvrziště Vyšší Hrádek. Postupem času obě osady splynuly v jedno město.

Na místě původní tvrze pánů z Michalovic později vznikl gotický hrad. Ten v polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek, který si jako své venkovské sídlo a tajné místo pro milostné hrátky vybral císař Rudolf II.
Vzpomínáte, jak císař v podání Jana Wericha volá radostně: „Hopsa hejsa, pojedeme do Brandejsa.“? Rakouští panovníci zde kvůli vysokým daním k velké nelibosti místních obyvatel pobývali až do roku 1918.

Nedaleko zámku na břehu Labe stojí další významná památka, která pamatuje tohoto zdegenerovaného rakouského šlechtice. Je jím renesanční mlýn, který měl 11 kol a byl ve své době největším v Čechách. Hned vedle něj najdeme i renesanční pivovar.

Potopené zvony jsou slyšet v korytě

Podle staré legendy se právě ve starém labském korytě u mlýna ozývá za temných nocí zvuk potopených zvonů. Ty byly kdysi zapůjčeny z Klecan na vysvěcení kostela, ale jaksi se zapomnělo, že každou noc odlétají zpět do Klecan. Jednou, zrovna když si to po nebi zase hasily domů, je spatřil po mostě jedoucí kočí. Při pohledu na ně se tak strašně vyděsil, že bezbožně zaklel a zvony spadly přímo do tůně, kde leží dodnes.