Nápadná věž sv. Jakuba, která se osamoceně tyčí do výšky 60 metrů uprostřed stejnojmenného náměstí poblíž radnice, byla v lešení celých sedm let, z toho víc než čtyři roky jen preventivně. Z bohatě zdobené stavby, postavené před 500 lety ve stylu plaménkové gotiky, začaly totiž navzdory předchozímu několikerému restaurování znovu padat kameny a ohrožovat chodce.

Některé sochy byly nahrazeny kopiemi

Vlastní práce začaly až předloni na jaře. Každý kámen byl očištěn, nejvíc narušené byly nahrazeny novými a téhož se dočkaly i sochy, chrliče a zdobné detaily na fasádě. Některé sochy byly nahrazeny kopiemi, svatý Jakub na vrcholu věže dostal novou kamennou hůl. Očištěny a restaurovány byly i vitráže.

Věž je už několik týdnů z velké části znovu odhalena a je vděčným objektem fotografů. Zbývá dokončit už jen práce v přízemí a upravit okolní parčík. To by mělo být hotovo do března 2009. Obnova, která bude stát v přepočtu asi 200 miliónů korun, uvede věž do stavu, v jakém byla po svém prvním restaurování v 60. letech 19. století.

Věž, původně zvonice, je jediné, co zbylo z kostela sv. Jakuba Většího, nebo také sv. Jakuba "od řezníků" (Saint-Jacques-de-la-Boucherie), protože ho dal postavit pařížský cech řezníků. Kostel byl zničen během francouzské revoluce.

Z bohatě zdobené stavby věže sv. Jakuba, postavené před 500 lety ve stylu plaménkové gotiky, začaly totiž navzdory předchozímu několikerému restaurování znovu padat kameny a ohrožovat chodce. Z bohatě zdobené stavby věže sv. Jakuba začaly totiž navzdory předchozímu několikerému restaurování znovu padat kameny a ohrožovat chodce. foto: ČTK/Zavadil Pavel

Pohnutou minulost má i Bernardinská kolej, založená už v roce 1247 na levém břehu Seiny, poměrně nedaleko od katedrály Notre-Dame. Přilehlý kostel hodně utrpěl za revoluce a definitivně vzal za své začátkem 19. století, když se prorážel bulvár Saint-Germain. Kolej, která ve středověku vychovala tisíce cisterciáckých mnichů, včetně pozdějšího papeže Benedikta XII., sloužila postupně jako vězení, hasičská kasárna i jako internát policejní školy.

Obrat nastal na přelomu minulého a tohoto desetiletí z podnětu tehdejšího pařížského arcibiskupa, kardinála Jeana-Marie Lustigera. Budovu koupilo arcibiskupství a s městem a se státem dohodlo rozsáhlou rekonstrukci v přepočtu za skoro 1,2 miliardy korun.

Z koleje se stane kulturní instituce pařížské diecéze, která z ní chce udělat podobné duchovní centrum, jakým byla před 700 lety. Náplní bude teologické vzdělávání, odborná kolokvia, ale i koncerty a výstavy moderního umění.

Rozsáhlé práce zahrnovaly i stabilizaci stavby

Budova v přísném slohu cisterciácké gotiky, která pomíjela jakékoli ozdoby, aby mnichy nic neodvádělo od zbožného rozjímání, už se skoro vyloupla z lešení a před dokončením jsou i úpravy jejích katedrálu připomínajících interiérů.

Rozsáhlé práce zahrnovaly i stabilizaci stavby, která byla vybudována na měkkém, kdysi často zaplavovaném podloží, a zbourání jednoho domu v sousedství, aby byl ke koleji lepší přístup a byl na ni lepší pohled.

Klíčové datum je 12. září, kdy se zde zastaví papež Benedikt XVI. a přednese projev věnovaný světu kultury. Nato se budova otevře i veřejnosti.