Hlavní obsah

Zakládání sadu

Novinky, Flóra na zahradě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sad s ovocnými stromy je přece jen trochu něco jiného než zahrada. Jsou věci, na které při jeho zakládání nesmíme zapomenout.

Foto: Shutterstock

Udržovat půdu pod stromy bez plevele je náročné, místo herbicidů je lepší na zahradě použít mulčování, které navíc udrží v půdě vláhu.

Článek

Sad se od běžné velké užitkové zahrady liší především tím, že v něm kromě různých druhů ovocných stromů neroste nic jiného; nenajdeme tu tedy záhony se zeleninou. Pod stromy roste nejčastěji tráva. Sad je na jednom místě řadu let, proto je výběr pozemku a jeho příprava před samotnou výsadbou velmi důležitý.

Výběr pozemku

Pro sad je nejdůležitější jeho expozice, tedy orientace ke světovým stranám. Dostatek slunce je pro nasazení plodů a hlavně jejich dozrávání naprosto klíčový. Nejvhodnější jsou jižní, jihovýchodní a jihozápadní mírné svahy, které stromům vyhovují ještě víc než klasická rovina. Je všeobecně známé, že nevhodné jsou hlavně mrazové kotliny a také úpatí strmých svahů, kde se chladný vzduch zdržuje poměrně dlouho. Špatné je také místo na břehu potoka či u rybníka, kde se drží vlhkost a stromy více napadají houbové choroby.

Foto: Shutterstock

Na vlastní zahradě se snažíme pěstovat takové druhy, které nejsou v supermarketech běžně k dostání, jako jsou hrušky nebo višně, které jsou choulostivé na transport.

Využití starého sadu

Není to příliš vhodné řešení, půda zde bývá za desetiletí využívání dost vyčerpaná. Nemáme-li jinou možnost, je vhodné tak dva roky pracovat na zúrodnění půdy intenzivním hnojením organickými hnojivy a zeleným hnojením. Po této době můžeme začít sázet nové stromky, ale vždy je sázíme na nová stanoviště, nevyužíváme místa, kde už stromy dříve rostly.

Kvalita půdy

Je to základní ukazatel, který určí, jaké druhy ovocných stromů se na konkrétním místě budou dařit. Tato základní informace ovlivní především výběr podnože, na které bude konkrétní druh nebo vybraná odrůda naroubovaná. Obecně totiž platí, že čím je půda chudší, tím silnější a vzrůstnější by měla být podnož, aby její kořeny dokázaly naroubovanou korunku „uživit“. V kvalitní půdě tedy stačí k dostatečné úrodě i různé typy zákrsků. S podnoží souvisí také doba, kdy začnou stromky rodit. Na vzrůstnějších podnožích to trvá třeba pět let, na zákrscích začíná plodnost už za dva roky. Je-li půda chudá či výživná, případně jaké prvky jí chybí v dostatečném množství, nám do detailu prozradí půdní rozbor.

Foto: Shutterstock

Ilustrační foto

Umíme si poradit

Pokud ale nechceme do tohoto rozboru vkládat peníze a čas, můžeme leccos odhadnout i sami. Velkým poučením je procházka po okolí „s otevřenýma očima“. Pokud se všude v okolí vaší zahrady či pozemku, kde plánujete založit sad, pěstují převážně jabloně, nebude to tedy rozhodně tím, že by dosud nikoho nenapadlo pěstovat tady třeba meruňky.

Bude to prostě tím, že tady bude na meruňky chladno, nebo příliš těžká půda, která meruňkám, které pocházejí z hornatých oblastí Asie, prostě nesvědčí, a brzy „odejdou“. Právě to, z jakých podmínek jednotlivé druhy ovoce pocházejí, má vliv na to, jak si poradí i tam, kde podmínky trochu vybočí z nejvhodnějších parametrů, pro které jsou moderní výkonné odrůdy vyšlechtěny. V horších podmínkách se proto lépe daří odrůdám spíše starším, které nejsou tak specializované.

Reklama

Související články

Šest předsevzetí pro zahrádkáře

Rok 2013 je tady a spolu s ním novoroční předsevzetí! Ani zahrádkářům nejsou nové cíle cizí: něco opravit, založit nebo vylepšit se na zahrádce dá vždycky!...

Výběr článků

Načítám