Zahrada s laskavou duší

Proti psím množírnám Katka odhodlaně bojuje víc než sedmnáct let. Balú, Princezna, Čip a Bobo, to je jen hrstka z mnoha pejsků, kteří u ní našli bezpečný domov. Stovkám dalších poskytla útočiště do doby, než se pro ně našlo místo v útulcích, s nimiž intenzivně spolupracuje.

Aby Katka svým svěřencům dopřála co možná nejsvobodnější život, vyměnila byt za dům s rozlehlou zahradou a ovocným sadem, v němž se prostírají koruny stromů pamatující dobu, kdy se člověk prvně procházel po Měsíci.

Rozkošatělé stromové stařešiny oslňují každého, kdo projede kolem. Pozemek je totiž vklíněný mezi dálnicí a někdejší císařskou silnicí vedoucí z Brna do Vyškova. Obkličuje jej sice vysoký plot, ale vrcholky hrušní, třešní, jabloní, jeřabin, dřínů a ořešáků nad ním předvádějí fantastickou podívanou jako při ohňostroji.

Dojem třpytivé show umocňuje vítr metající listy podobné jiskérkám do všech výšek a koutů.

Stačilo několik větrných dnů a trávník, pěšiny i patio před domem vyskládané z těžkých pražců přikryla pestrá duchna.

„Teprve až listí ztratí barvu, začnu s hrabáním. Byla by škoda připravit se o tu nádheru,“ prozrazuje Katka, která, ač působí křehkým dojmem, neváhá vzít do ruky motorovou pilu či sekeru, aby čtyři sta padesát urostlých stromů udržela pod kontrolou a v dobré kondici. Za laskavou péči se jí odměňují nejen pohádkovým kouzlem podzimního hýření, ale i štědrou úrodou lahodných plodů.

Ať do řídnoucích korun bubnuje déšť, nebo je halí chuchvalce mlhy, panuje v zahradě stále vlídná atmosféra naplněná spoustou zrakových i sluchových požitků.

V porostu svíd vyhrává zvonkohra a každou celou hodinu se ozývá ciferník zavěšený na kmeni oblečeném do kabátku z břečťanu.

Ve větvích lískového keře kmitá ryšavá veverka, aby si nastřádala zásoby na zimu, zatímco strakapoud se snaží dostat pod tuhou skořápku vlašského ořechu.

Sýkorkám všudybylkám zase plní drobné zobáčky semena slunečnic servírovaná v krmítku nedaleko osluněné terasy. Do toho všeho tu vesele dovádějí pejsci nejrůznějších plemen od čivavy po bernardýna.

Když čilý ruch kolem sebe tiše pozorujete, máte pocit, jako by i po vás zpovzdálí někdo pokukoval. Možná to jsou skřítci uplácaní z hlíny, kteří místu dávají pohádkový ráz.

Toužíte-li po zahradě s pohádkovou energií, neměly by v ní podle Katky chybět dekorace pro dobrou náladu.

„Klidně přizvěte děti, ať rozhodnou, zda to bude muchomůrka v nadživotní velikosti nebo třeba domeček pro víly,“ říká vyučená aranžérka, která si v žádném ročním období nenechá ujít příležitost ke stylovému nazdobení zahrady.

Na osluněné terase s oblibou váže věnce i kytice a šikovnými prsty do nich vplétá všecko, co nasbírá při procházce zahradou.

„K mým nejoblíbenějším podzimním ingrediencím patří zářivé lampionky mochyní, které i bez vody vydrží dlouho krásné, barevné větve svíd s bílými korálkovitými plody a načechraná plodenství dekorativních trav.“

Před osmi lety zahrada připomínala prales zarostlý kopřivami. Přesto údajně stačilo jen pokosit trávu a vymýtit nálety.

„Jakmile do houštin proniklo světlo, rozrostly se do krásy koberce konvalinek a kopretin,“ raduje se energická majitelka. „Snažím se nesvazovat přírodě ruce příliš natěsno, kolikrát totiž vykouzlí něco, co by nenapadlo sebenadanějšího designéra.“

Zdá se, že až na tulipánové cibule, pro něž mají slabost zdejší hraboši, má všecko, co tu roste a žije, zářnou budoucnost. Platí to i pro pejsky, kteří jako by se snažili dodat: Když si budete chtít pořídit čtyřnohého přítele, zjistěte, prosím, odkud pochází a jak se žije jeho rodičům.

Pokud chcete ušetřit, dejte šanci chlupáči z útulku. To proto, aby žádný z nás nemusel už nikdy zažít kruté podmínky v množírně.