Hlavní obsah

Uhádněte, jak se jmenují rostliny nejen ve vaší zahradě

Právo, Adéla Mclintock

Sedm rostlin o sobě prozradí, co mají rády, čím si zasluhují naši pozornost, i to, co je na nich nejzajímavější. Vylíčí svůj zevnějšek, abyste si udělali představu o tom, jak vypadají. Na jejich jména ale musíte přijít sami. Podaří se vám uhádnout všechna správně?

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Uhádnete, co je to za rostlinu?

Článek

1 Posilňuji nervy a skvěle chutnám

Nad slunečným záhonem, ať už mezi trvalkami, či bylinkami, rozprostírám květy jako hvězdy v barvě letní oblohy. Pochutnáte si na nich stejně jako na mladých, zdrsnělých listech, kterými zpestřuji salát nebo třeba míchaná vajíčka. Připravit si ze mě můžete i nápoj proti stresu a nachlazení.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Uhádnete, co je to za rostlinu?

Nektarem ani pylem neskrblím a včely mě za to zbožňují. Po opylení vytvářím životná semena (tvrdky), pomocí nichž se čile množím, a proto si mě oblíbili zejména ve venkovských zahrádkách.

Skvěle vypadám s dalšími jednoletkami, např. s měsíčkem či s karmínově růžovým lnem velkokvětým, nebo s honosnými růžemi.

2 Podzim díky mně budete milovat

Málokdo by si pomyslel, že k mým nejbližším příbuzným patří brambory. Vydržím celá desetiletí, a když mě nebudete rušit, rozrostu se do všech stran pomocí vitálních podzemních výběžků.

Nosím velké, trávově zelené listy ve tvaru kosočtverce a od června, když se podíváte blíž, objevíte v paždí listů sněhobílé květy s pěti cípy. Z nich se později rodí šťavnaté bobule ukryté v tenkých pouzdrech, která na podzim září do dálky jako zralé dýně Hokkaido.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

2

Svými půvaby vás po usušení mohu těšit klidně až do jara. Necháte-li mě venku napospas sychravému počasí, stanou se ze mě průhledné ozdůbky s žilnatinou jemnější než krajkoví.

3 Nemusím kvést, abyste si mě všimli

Na zahradě jsem si oblíbila vlhčí místa pod opadavými dřevinami, které mě chrání před spalujícím sluncem. Když mě necháte růst v klidu, znásobím během několika let počet díky samovolnému vysemeňování. Čím víc nás prý roste pohromadě, tím krásněji a přirozeněji vypadáme.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

3

Pyšním se celoročně zelenými listy, se kterými si ráda pohrává jinovatka. Mají hladký, lesklý povrch a výborně se hodí do květinových aranží. Typické jsou pro mě červeně skvrnité lodyhy a velké miskovité květy, bílé jako čerstvě napadlý sníh.

Ostatně nad sněhem často rozkvétám. Jako jedna z prvních trvalek roku nabízím čmelákům i včelám nektar a pyl.

4 Do zahrady vnáším závan exotiky

Pocházím z oblasti Středozemního moře. Díky mírnějším zimám máte šanci mě lépe poznat a ocenit nejen můj moderní architektonický vzrůst, ale také nevšední namodrale zelenou barvu štíhle protáhlých listů, které paprsčitě porůstají i víc než metr dlouhé lodyhy. Nuda se mnou nehrozí, protože jsem stálezelený a od jara do léta zajímavě kvetu.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

4

Kvítky samotné příliš nevynikají, proto je obklopuji dekorativními listeny v nápadně sírožlutém odstínu. Při zacházení se mnou doporučuji nosit rukavice, abych vám lepkavým mlékem nepodráždil kůži. Báječně se ke mně hodí rudé máky a jemné okrasné trávy.

5 Jsem králem mezi cibulovinami

Ve svém rozmanitém rodě patřím k nejdéle žijícím a nejmohutnějším druhům, což dokazuji silnými, zeleně až fialově vybarvenými lodyhami sahajícími do výšky okolo 100 cm. Energii k růstu čerpám z velké podzemní cibule, o které se tvrdí, že zapáchá.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

5

Pokud mě na podzim zasadíte do kypré, kvalitně drenážované půdy na místo, kam dopadá nejvíc slunečních paprsků, a dopřejete mi nejen kvalitní kompost, ale i štědrou jarní dávku hnojiva, bohatě vás odměním nepřehlédnutelnými zvonci květů v oranžové nebo vzácněji žluté barvě, korunované chocholkou zelených listenů, jakou má i ananas. Díky ní se mi přezdívá císařská koruna.

6 Svůdně voním, ale dokážu i podráždit

Od dob, kdy jsem spolu s hvozdíky, kohoutky a šalvějí zdobila záhony babiččiných oblíbených trvalek, se na mě trochu zapomnělo. Přitom oplývám nádhernými hrozny růžových květů, do jejichž pěti plátků příroda vetkala tmavé žilky.

Existuji však i v čistě bílém provedení. Pozornosti neuniknou tyčinky vyčnívající do daleka z každého mého květu.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

6

Měřím až 1 m a takřka celou mě pokrývají viditelné krůpěje pryskyřice. Díky nim voním po citrusech, zvlášť za teplého počasí. Nesmíte jim dovolit, aby ulpěly na osluněné kůži, jinak vám naskáčou puchýře. Prospívám na výhřevném místě nejlépe s vápnitou půdou. Dobře odolávám suchu.

7 Pyšním se výškou i krásnými listy

Přirozeně rostu v Číně a Japonsku. Pod českým nebem prospívám jako doma, ovšem jen za předpokladu, že mé dužnaté kořeny, jimiž se rozrůstám do statných trsů, hýčká živná, dokonale propustná, ale nevysychavá zemina.

Vzdušné laty bělavě růžových letních kvítků vynáším na vzpřímených dutých lodyhách až do výšky 250 cm, aby byly co nejblíž slunci, které mám tolik rád.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

7

Nejcennější jsou na mně vykrajované, sivě zelené, naspodu hnědavé listy, kterými se zdobím od hlavy k patě a které vypadají kouzelně, i když opadají a uvíznou v ledu. Časný podzimní mrazík mě může popálit, ale jinak jsem spolehlivě mrazuvzdorný.

Správné odpovědi

1. Brutnák lékařský

2. Mochyně židovská třešeň

3. Čemeřice černá 

4. Pryšec statný

5. Řebčík královský 

6. Třemdava bílá 

7. Okecek srdčitý

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám