Hlavní obsah
Kulaté ředkvičky Albenz (bílé) a Faraon (červené). Foto: Jiří Antal, Právo

Ředkvičky - nedílná součást zahrádek i zdravého jídelníčku

Ředkvička je oblíbenou a velmi zdravou zeleninou. V Evropě se pěstuje přibližně od poloviny 18. století. Jejím prapředkem je planá ředkev.

Kulaté ředkvičky Albenz (bílé) a Faraon (červené). Foto: Jiří Antal, Právo
Ředkvičky - nedílná součást zahrádek i zdravého jídelníčku

V jejích nejčastěji kulatých červených bulvičkách je obsaženo mnoho vitaminů C a B, minerálních látek, zvláště síry, železa, vápníku a hořčíku. Za typicky štiplavou chuť může hořčičná silice, která podporuje trávení.

Pěstování je snadné

Ředkvičky mají velmi krátkou vegetační dobu (zpravidla 4-5 týdnů) a jejich kořeny nepronikají hluboko. Jsou poměrně odolné chladu, může je však poškodit pozdní jarní mrazík. Má-li dojít k takovému ochlazení, pomůžeme si např. bílou netkanou textilií.

Dvoubarevná kulovitá ředkvička Polonéza

Foto: Jiří Antal, Právo

Půda má být lehčí, kyprá, humózní, dostatečně zásobená živinami a pravidelně zavlažovaná. Při nedostatku vláhy může dojít k zintenzivnění palčivé chuti.

Ředkvička je rostlinou dlouhého dne. To znamená, že kvete až v době, kdy se den významněji prodlouží. Pak může docházet k tzv. vybíhání do květu, což je při jejím pěstování naprosto nežádoucí.

Kdy a jak provést výsev

Osivo sejeme do řádků vzdálených 1015 až 20 cm a v řádcích jednotíme rostliny na 3 cm.

Rané odrůdy vyséváme do teplého pařeniště již v únoru a v druhé polovině března už můžeme sklízet.

Do studeného pařeniště lze vysévat v druhé polovině března, na záhony od konce března až do půlky června.

Protáhlé ředkvičky Slovana.

Foto: Jiří Antal, Právo

Mnohem méně se využívá podzimní pěstování ředkviček, kdy začínáme s výsevy od půlky srpna a poslední várku vysejeme v polovině září. Během léta by nám ředkvička vykvetla. Sklízíme včas, aby bulvičky nebyly dřevnaté.

Tip: Výhodné je vysévat v týdenních až čtrnáctidenních intervalech, abychom měli stále čerstvé.

Šlechtitelské novinky

Ředkvičky již dávno nemají bulvičky jen červené, červenobílé a kulaté. Najdeme ředkvičky kulaté v barvách červené (Cherry Belle, Granát, Prima, Primara F1, Ria, Teko, Faraon), červenobílé (Duo, Poloneza), fialové (Viola), bílé (Blanka, Albena) a žluté (Zlata).

Fialová ředkvička Viola

Foto: Jiří Antal, Právo

Dále typy podlouhlé v barvách červené (Forum), červenobílé (Slavia, Slovana) a bílé (Rampouch).

Co dělat, když:

Ředkvičky mají dlouhé, protažené krčky: osivo bylo vyseto příliš hluboko

 

Na listech se objevují vykousané dírky: dírky vykusují dřepčíci. Jejich činnost omezíme urychlením vývoje ředkviček - zakrytím netkanou textilií a pravidelnou závlahou.

 

Rostliny vybíhají do květu a netvoří bulvičky: všimneme si charakteristiky jednotlivých odrůd. Některé vybíhají dříve, jiné téměř vůbec ne. Na podzim a brzy na jaře vyséváme rané odrůdy, pozdní vyséváme v pokročilém jaru.

 

Bulvičky jsou tuhé a pálí: Aby byly ředkvičky máslové, musejí růst rychle a plynule. To vyžaduje dostatečnou výživu a pravidelnou zálivku. 

 

Mezi odrůdami jsou takové, u kterých výrobce uvádí celoroční možnost pěstování, což znamená, že je potlačeno vybíhání do květu (Kvinta, Tercia). Větší bulvičky tvoří např. odrůdy Lada, Ester a Vinara F1. Někdy se prodávají směsi odlišně barevných odrůd.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků