Probuďte zimní zahradu výraznými barvami

O barevnou vzpruhu se postarají nejrůznější zahradní prvky a dekorace. Nouze není ani o rostliny, především keře a stromy. Každý z nich upoutá něčím jiným, takže kromě barev zahradě dodají i potřebnou rozmanitost.

Hladké osténkaté listy mahónie cesmínolisté (Mahonia aquifolium) mají zelený, v mrazu až bronzový odstín a na světle se hezky lesknou. Stejnou barvou, ale naopak vrásčitou texturou zaujme kalina pražská (Viburnum x pragense). Svěží vzhled si udržuje také zimostráz (Buxus sempervirens), jehož sestřih do koule nebo kvádru právě teď vyniká nejlíp.

Barvu a hezké kontury oceníme i u stříhaného plotu z habru (Carpinus). Habr je sice opadavý, ale jeho zrzavé listí ve větvích zůstává a tiše šelestí až do jara. Jako maják září dodaleka zlatě panašovaný, mrazem trochu narůžovělý brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) Emerald ’n’ Gold. Kromě toho, že není náročný na půdu, je v našich podmínkách dobře mrazuvzdorný, a dokonce se pěkně vybarvuje i v polostínu.

Nízké zimní sluníčko rozsvěcuje rudé tóny obnažené svídy bílé (Cornus alba). K nejkrásnějším odrůdám patří korálově červená Sibirica, rubínová Spaethii a temně purpurová Elegantisima.

Tmavší kouty prosvětlíme vitální žlutozelenou svídou výběžkatou (Cornus sericea) Flaviramea. Když nás přepadne mrzutá nálada, přistoupíme k vrbě bílé (Salix alba) var. vitellina a zakoukáme se do koruny. Její sytě oranžové výhony fungují jako terapie barvami. Pamatujeme, že všechny tyto dřeviny, u kterých nám jde o zimní krásu barevných výhonů, nikoli o jarní kvetení, seřezáváme zásadně až zjara!

Zatímco některé plody vydrží na větvích sotva do prosince, jiné zůstanou až do jara. Spíš než s jejich trvanlivostí to souvisí s apetitem ptačích návštěvníků. V zobáčku hladových kosů a červenek rychle mizí protáhlé, leskle rudé plody dřišťálu (Berberis). Na svítivě oranžových malvicích jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) si rádi smlsnou drozdi.

Mnohem déle se budeme radovat z nádherných fialových korálů krásnoplodky (Callicarpa), plamenně vybarvených plodů hlohyní (Pyracantha), modrých bobulí přísavníku (Parthenocissus) nebo sklovitě červených peckoviček kaliny obecné (Viburnum opulus), kterých si opeřenci všímají až v době nouze.

Vždycky, když v zimě kvetoucí dřeviny po krátkém zaváhání konečně otevřou svoje květy, vyvolají úžas. Nejde nám však o zahradu rozkvetlou jako v létě, spíš o moment překvapení, tak, jak to umí třeba vilín prostřední (Hamamelis x intermedia) se střapatými shluky podél holých větviček. Žlutě kvetoucí odrůda Pallida a červená Diane dokonce jemně voní.

Chladu se nebojí žlutokvětý jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) ani voňavá, něžně růžová kalina bodnantská (Viburnum x bodnantense). Barevnou krásu umocní žluté talovíny a růžové bramboříky, které se z hlíny pod keři vyklubou dřív, než zima skončí.

Venkovní nábytek, je-li dostatečně odolný, bychom na zimu neměli schovávat, protože i obyčejná lavička nabízí skvělou příležitost, jak do zimní šedi vnést víc barev. Stačí ji natřít barvou v pronikavém odstínu, která bude zajímavě kontrastovat se sněhem, holými větvemi nebo listy stálezelených rostlin.

Podceňovaný zůstává účinek barev na velké ploše, a přitom odvážně natřená zeď nebo plotový díl promění i tu nejobyčejnější zahradu v osobitý prostor.

Olejnatá slunečnicová semínka pomáhají ptáčkům přečkat nejtěžší část roku, proto nainstalujeme několik krmítek a rovnou je přetřeme veselou barvou. Opeřenci si toho sice asi nevšimnou, ale venkovní prostor tím získá další pohledově pěkný prvek.

Stejně jako na letní, tak i na zimní scénu patří osázené nádoby, lucerny se svíčkami, sloupek se slunečními hodinami či dekorativní podpěrné konstrukce, kterým noční mrazík dodá zvláštní třpytivý půvab. Když doplňky pečlivě rozmístíme, už nikdy nás pohled na zahradu nerozesmutní.