Článek
Od jara do podzimu můžete mít bylinky po ruce – v květináčích nebo na záhonu před chalupou. Jejich pěstování není nic složitého. Když nastudujete, jaké podmínky jednotlivé druhy preferují, a podle toho pak rostlinky vysadíte, budete mít obvykle vystaráno na léta. Mnoho druhů totiž vydrží na záhonku pořád, protože patří k trvalkám – mateřídouška, tymián, oregano, libeček, šalvěj, máta, meduňka saturejka, yzop… Ale například i pažitka bude pěkná nejméně tři roky, i když později je lepší ze semínek vypěstovat novou, protože stará rostlina zeslábne.
Nemáte zahrádku? Bylinky můžete mít i v truhlíku na okně či na balkoně. Zdroj: Shutterstock
Do zahrádky mezi zeleninu se jistě vejde sezónní koření – petrželka, majoránka, kmín, anýz, kopr a bazalka. Ty budete muset vysít každý rok znovu. Dvouletý cyklus má fenykl. A pak tu je ještě vytrvalý rozmarýn a smil. Oba keříčky je lepší udržovat v nádobách, abychom je mohli za mrazivého či deštivého období přenést do domu. Mráz ani přemokření jim nevyhovují.
Méně známý brutnák se přidává do salátů. Zdroj: Shutterstock
V květináčích i na okrajích záhonů
Drobnější druhy zkuste umístit do okenních truhlíků a květináčů, alespoň pro ně nebudete muset chodit daleko. Pro vysoké a rozrůstající se rostliny vyhraďte místo v zahradě. I tak je ale rozumné pěstovat bylinky blízko domu. Když se rozhodnete je použít a ovonět jimi právě připravené jídlo, je lepší je mít po ruce.
Bylinky v květináčích a jiných malých nádobách můžete z prostoru za okny přenést ven hned, jakmile se oteplí. Tady je nejprve nechte zvyknout na čerstvé povětří ve stínu a polostínu a vystavujte je na sluníčko postupně. Některé ho vyžadují. Pěstují se především pro vonné lístky, a právě na plném slunci jejich vůně zintenzivní. Patří sem středomořské druhy, které bývají součástí provensálského koření – tymián, rozmarýn, oregano, bazalka, estragon, saturejka, ale i levandule.
Mateřídouška a další suchomilné bylinky si budou hovět na stanovišti s chudou půdou otočeném k jihu. Zdroj: Shutterstock
Většina bylinek tvoří kompaktní polštáře. Tato vlastnost se dá využít k olemování květinových rabat či vytvoření pěkného předělu mezi trávníkem a cestou. Jejich tvar udržujeme střihem. Nízké bochánky získáme z tymiánu či mateřídoušky, vyšší narostou petržel, oregano nebo šalvěj.
K invazivním druhům řadíme mátu a meduňku. Pokud je nebudeme omezovat, rychle se rozrostou. Tomu však lze zabránit vysazením do velkého květináče zapuštěného do země. Každého jara však nezapomeňte rostlinu vyjmout, rozdělit na více trsů a opět zasadit.
Čtverec, nebo spirála?
Snadnou sklizeň bylinek umožní takzvané lékárenské záhony. Mají pravidelný tvar, jako jsou čtverec, obdélník nebo kruh. Z menších záhonů tohoto typu ohraničených prkny nebo proutím se dá vybudovat úhledná zahrada, v níž bude mít každá bylina své místo.
Na spirálový záhon se vejde větší množství druhů než na obyčejný záhonek. Zdroj: Shutterstock
Jinou možností je uspořádání do vyvýšené spirály. Jde o záhon, který nabízí jak jižní slunečný svah, tak stín na severní straně. Spirálovou zídku je nejlepší postavit z nasucho poskládaných kamenů, mezi nimiž najdou úkryt malá zvířátka – ještěrky, ropuchy, hmyz. Kameny navíc akumulují teplo, které bylinky tolik milují!
Při výstavbě spirálového záhonu můžete ovlivnit nejen jeho velikost a volbu materiálu, ale i složení půdy, kterou prostor vyplníte. Většině druhů vyhovuje lehká zemina obsahující písek. Povrch můžete zamulčovat kamennou drtí. Mulč zamezí zaplevelení a současně zadrží teplo.
Jinak fádní plochu v zahradě oživíte i zvý-šenými záhony. I ty se dají jednoduše vyplnit potřebným speciálním substrátem, v němž vypěstujete i ty druhy, kterým by se jinak na vašem pozemku nedařilo.
Některé snadno se rozrůstající druhy, například mátu, omezíte pěstováním v nádobě. Zdroj: Shutterstock
