Nastal čas hravých dýní
Rod tykev obsahuje téměř 30 druhů, pocházejících z tropických a subtropických oblastí Ameriky. Původně je pěstovali indiáni, kteří využívali na tuky bohatá semena. V té době byly plody hořké, nepoživatelné. Vysušené plody našly uplatnění jako nádoby, hudební nástroje a dekorativní předměty.
Bonbon je odrůda tykve vyznačující se raností a je určená pro zpracování v kuchyni. Má silnou, pomerančově zbarvenou dužninu, smetanovou strukturu a obsahuje hodně karotenu.
Foto: Jiří Antal, Právo
Dýňové masky se stanou veselou podzimní ozdobou terasy či zahradního koutu.
Foto: Jiří Antal, Právo
Nejvíce se pěstují tykev obecná (Cucurbita pepo), tykev velkoplodá (Cucurbita maxima), tykev muškátová (Cucurbita moschata), tykev fíkolistá (Cucurbita ficifolia) a tykev pomíchaná (Cucurbita mixta).
Uchiki Kuri je japonská odrůda tykve (Cucurbita maxima) s lahodnou chutí lehce připomínající kaštany a zářivě oranžovou barvou. Někdy se označuje také jako červené Hokkaidó. Plody jsou menší, 1–2,5 kg a hodí se k přípravě polévek nebo i příloh.
Foto: Jiří Antal, Právo
Plody okrasné tykve (Cucurbita pepo) se označují jako tzv. kačenky. Mají dlouhý zahnutý krk.
Foto: Jiří Antal, Právo
Velmi oblíbené jsou drobnější, tvarově i barevně variabilní tykvičky. Plody mají hruškovitý, kulovitý, podlouhlý nebo žaludovitý tvar s povrchem hladkým, žebernatým nebo bradavičnatým. Barvy mohou být zelené, smetanově bílé, žluté, oranžové i vícebarevné.
Tykev olejná Cucurbita pepo var. oleifera Olga je plazivá tykev s kulovitými plody. Semena jsou elipsovitá, tmavě zelená bez slupky.
Foto: Jiří Antal, Právo