Hlavní obsah
Paprsčité květenství ponořené ve vodě vypadá jako záhadná mořská chaluha. Foto: Adéla Taitlová, Právo

Kopr - okrasné koření ze zahrady, které léčí

Může něco tak obyčejného jako kopr vzbudit pěstitelské vášně? Ano! Všeobecně známá bylina totiž splňuje vše, co má zahrádkář na srdci. Je to koření, léčivka a okrasná rostlina v jednom. Abychom měli kopr po ruce vždy čerstvý, vyséváme ho každé dva až tři týdny.

Paprsčité květenství ponořené ve vodě vypadá jako záhadná mořská chaluha. Foto: Adéla Taitlová, Právo
Kopr - okrasné koření ze zahrady, které léčí

Možná proto kopr vonný nikdy neupadl v zapomnění a na zahrádkách se objevuje už stovky let. Latinsky se mu říká Anethum graveolens a k jeho příbuzným z čeledi miříkovitých Apiaceae patří kromě mrkve, koriandru a petržele i půvabná trvalka jarmanka (Astrantia) či úporný plevel bršlice kozí noha.

Kopr není tak obyčejný, jak by se napoprvé mohlo zdát. Filigránské listy a paprsčitá květenství z něj dělají pohlednou letničku.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vzhledově se asi nejvíc podobá fenyklu (Foeniculum vulgare), který je ale na rozdíl od něj vytrvalý.

Jemná krása

Už malinké semenáčky dávají tušit jeho delikátní vzezření. I když v dospělosti kopr měří minimálně jeden metr, působí jemně a vzdušně, takže ho může být všude hodně, aniž by nějak nebo něčemu překážel.

V bílém smaltovaném džbánku se spolu pěkně doplňují jemné snítky kopru a korpulentní květenství kuchyňské cibule.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Pod zemí skrývá dlouhý kůlovitý kořen, ze kterého se vyvíjí vysoká vroubkovaná dutá lodyha. Ta se v horní polovině řídce rozvětvuje a na každém konci nese lehounká, okolo 10 až 15 cm široká květenství drobných kvítků v odstínu zralých citronů.

A listy? Ty by se svojí sivě modrozelenou barvou ke květům snad ani nemohly hodit lépe. Jsou tenké jako nitky, krásně voní a báječně chutnají.

Výrazná chuť

Čerstvě nasekaný kopr vykouzlí dobrotu i z obyčejného pokrmu. Listy se kromě omáček a krémových polévek výtečně hodí k rybám a chybět by neměly v osvěžujícím okurkovém salátu a rozmixované v rajčatovém džusu.

Veselejší stolování. Rozkvetlá paraplíčka mile oživí skleničku rajčatového džusu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Nenahraditelné jsou při nakládání zeleniny, hlavně okurek, k nimž klidně přidáme celé květenství. Výrazné aroma mají i semena. Používáme je buď celá, nebo pomletá k dochucení octa, bylinkového másla, pomazánek.

Čaj ze semen kopru pomáhá při zažívacích problémech.

Sklizeň a uskladnění

Listy a tenké lodyhy kopru sklízíme necelé dva měsíce po výsevu, pokud možno hned ráno. V lednici, uzavřené v plastové dóze, vydrží jen pár dnů, pak rychle vadnou a ztrácejí aroma. Nejlepší jsou čerstvé, ale dají se také dobře sušit a zamrazovat. Semínka sbíráme, jakmile se zabarví dohněda. Vybereme si k tomu den bez větru a deště. Plodenství ustřihneme a opatrně vyklepeme do papírového sáčku.

V případě potřeby ho zavěsíme na chladné, tmavé místo a necháme dozrát. Plochá, oválná semena sušíme stejně jako listy na teplém místě bez dosahu slunce. Uchováváme v neprodyšných nádobách. Tlusté duté stonky už se ke konzumaci moc nehodí, můžeme je však nastříhat a vyskládat do hmyzího hotýlku pro včely samotářky.

Pěstování zvládne každý

Kopr je bylinka jednoletá, ale na rozdíl od většiny kvetoucích jednoletek celé léto nevydrží. Abychom se z jeho květů a lahodných listů mohli radovat déle než několik týdnů, musíme ho pravidelně, každých čtrnáct až jedenadvacet dní dosévat, tak jako jsme zvyklí např. u půvabné letničky černuchy damašské (Nigella damascena). Začít můžeme už v dubnu a pokračujeme až do srpna.

Při nakládání okurek nesmí chybět. Skvěle se hodí také k rybám a do pomazánek.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Semínka lehce zahrneme a důkladně jemným kropítkem zavlažíme, aby se spojila s půdou. Přehoustlý výsev protrháme na spon přibližně 10 x 20 cm. Místo výsevu si promyslíme, dlouhý kořen se totiž při přesazování snadno poškodí a rostlina rychle zachází.

Kopr si libuje na sluníčku v živné, vlhčí, dobře propustné zemině. Chlad a mokro mu vadí. Je-li spokojený, hravě pokoří výšku dospělého člověka. To se pak neobejde bez opory proti větru.

Semínka využijeme v kuchyni, při zažívacích obtížích nebo si je nasbíráme a příště znovu vysejeme.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vítr rád roznáší semínka po okolí. Chceme-li mu v tom zabránit, musíme plodenství odstřihnout dřív, než nažky dozrají. Na škůdce a choroby netrpí.

K okurkám i k růžím

Kopr je náruživý cestovatel. Potěší tak všechny, kdo mají rádi překvapení v podobě neplánovaných proměn a kombinací. Je skvělým kandidátem do zahrad v přírodním duchu, kde se může rozpustile šířit a sdružovat se s trávami, pupalkami (Oenothera), kopretinami, okrasným česnekem a moračem (Ammi majus).

Staré duté stonky můžeme nastříhat a naskládat do hmyzího hotýlku. Při troše štěstí se v nich usadí některá ze samotářských včel.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Do formální zahrady se nehodí, zato v tradičních záhonech na venkově, ve spojení s růžemi, plamenkami a jiřinkami by neměl chybět. Mezi úhlednými řádky zeleniny představuje vítané zpestření, výborně doplňuje okurky a mrkev. Zcela přirozeně zapadá do jakéhokoli spolku bylinek a ostatních léčivek, s nimiž ho pojí vůně, chuť i medicínské využití.

Svazek kopru a pár minut času stačí k vytvoření půvabných aranží. Ponořený ve skleněné váze připomíná záhadnou mořskou chaluhu, ve smaltovaném džbánku spolu s rozkvetlou cibulí ozdobí prostřený stůl, kde se pěkně vyjímají skleničky s rajčatovým džusem a koprovým květenstvím namísto papírového paraplíčka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků