Hlavní obsah

Kdo k nám v zimě přilétá na zahradu

Právo, Adéla Taitlová

Každý majitel zahrádky potvrdí, že opeření návštěvníci dokážou potěšit stejně jako krásné rostliny. Někteří se stěhují na jih, ale mnozí zůstávají. Které ptáčky můžeme na zahradě v zimě pozorovat a co v krušné zimě potřebují?

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Brhlík lesní

Článek

Brhlík lesní působí elegantně a energicky. Jak samička, tak i sameček mají modrošedou svrchní a žlutohnědou spodní stranu a černý proužek přes oči. Měří asi 14 cm.

Červenka obecná je zvědavá, nebojácná. Zaujme velkými tmavými kukadly a cihlově červeným peřím na hrudi, hrdle a čele. Samička se od samečka vzhledem neliší. Jsou menší než 15 cm.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Dlask tlustozobý

Dlask tlustozobý se od ostatních snadno rozezná podle zavalitého těla, velké hlavy, mocného zobáku a kontrastního vybarvení v zemitých odstínech, černé a bílé. Měří asi 18 cm.

Drozd cvrčala k nám na zimu přilétá ze severní Evropy. Je okolo 20 cm dlouhý, světle hnědý s rezavými boky, bělavou, tmavě čárkovanou hrudí a světlou nadoční páskou.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Kos černý

Kos černý je přátelský a krásně zpívá. Sameček má leskle černé peří a žlutý zobák i kroužek okolo oka. Měří asi 25 cm. Peří i zobák samičky jsou hnědavě zbarvené.

Pěnkava jikavec nepřeroste 16 cm. Výraznější sameček se vyznačuje oranžovohnědou hrudí, rameny a páskou na křídlech. Hlavička a hřeb jsou v zimě černé, hnědě skvrnité.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Stehlík obecný

Stehlík obecný je asi 12 cm velký, čilý a neobyčejně pestrý. Samička i sameček vypadají stejně. Oba zdobí rudá barva v obličeji a zářivě žlutá křídelní páska.

Sýkora koňadra nechybí na žádném krmítku. Je čiperná a zábavná. Pozná se podle žluté hrudi s černým středovým pruhem a výrazně černobílé hlavy. Dorůstá do 14 cm.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Sýkora modřinka

Sýkora modřinka je asi o 2 cm drobnější než sýkora koňadra. Nezaměnitelná je svou žlutou spodní stranou, modrými křídly, modrobílou hlavou a černou páskou přes oči.

Vrabec domácí se rád sdružuje a dává o sobě vědět v menších hejnech. Šedohnědá samička není nápadná. Sameček má zřetelnější odstíny a černé hrdlo. Měří až 15 cm.

Ptačí delikatesy

Hmyz nelétá, žížaly chrání zmrzlá krusta a ovoce ze stromů už opadalo. Ptáci však nepohrdnou semeny uschlých trav a květin, jako jsou třapatkovky, slunečnice, kopr nebo štětka. Stříháme je proto až zjara!

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Slunečnicová semena obsahují důležité oleje a proteiny. Ptáci upřednostňují černou slunečnici, která má tenčí slupku.

Jestliže plodenství trvalek už zavál sníh, nabízejí se užitečné stromy a keře s trvanlivými plody, např. hlohyně, skalníky, dřišťály, jeřáby, jalovce, hloh jednosemenný, růže svraskalá, brslen evropský, ale také trnka obecná a okrasné jabloně, které po přemrznutí vyhledávají zejména kosi.

Co ano

Jestliže tyto cenné zdroje potravy ptáci na zahrádce nenajdou, přichází na řadu přikrmování. Semena, oříšky, pečivové drobky, vařená rýže, drcené vaječné skořápky, vločky, kousky vařeného masa nebo okoralé okraje tvrdého sýra, suché krmivo pro psy a kočky, lůj, čerstvá jablka, hrušky, sušené švestky a sultánky či nastrouhaná mrkev jsou pro ptáky vhodné.

Co ne

Plesnivé, nahnilé, solené, přepalované či chemicky upravené produkty nebo rostliny mohou opeřence ohrozit na životě!

Voda k napití i ke koupeli

Na krmítka už jsme si zvykli, ale pítka a koupele se na zahrádkách objevují jen vzácně. A přitom čistá a čerstvá voda znamená pro opeřence totéž co potrava. Stačí mělká miska, vyhledávaným místem jsou i mělké okraje vodních ploch. Vrabci využijí klidně i louže. Voda hasí žízeň a slouží k péči o peří. Ptáci si dokážou rozpustit sníh, ale stojí je to cennou energii. Vodu v pítku tedy doplňujeme pravidelně po celý rok. I když mrzne!

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vodu ptáci potřebují k napití i ke koupeli. Doplňujeme ji pravidelně celý rok. I když mrzne!

Bezpečné útočiště

Husté koruny jehličnanů, stále zelených listnáčů, živé ploty, neproniknutelné trnité keře, spletité výhony popínavek a dutiny starých stromů poskytují opeřeným obyvatelům zahrady vhodné zázemí k přečkání nepříznivého počasí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Krmítka se stříškou uchovávají potravu v suchu. Na rozdíl od hnízdních budek je můžeme barevně natřít.

Ptáci se rádi schovávají v hromadách větví z prořezaných dřevin. Z větví můžeme rovněž postavit speciální sezonní příbytek, tzv. dutý sloup. Z větví o průměru 8 až 10 cm postavíme asi 2 m vysokou hranici, jejíž stabilitu zajistíme úvazy. Mezery vyplníme větévkami. Několik pevných výhonů protáhneme skrz, aby vytvořily tunýlky a bidélka. Větvemi ze stálezelených dřevin sloup zastřešíme proti vodě a sněhu.

Krmítka a pítka vždy bezpečně upevníme a umístíme tak, aby byla jen těžko dosažitelná pro slídící predátory a ptáci měli dobrý rozhled.

Proč krmíme?

Nejmladším a méně zkušeným opeřencům usnadňujeme pátrání po potravě. Kromě zachování ptačí populace si vychováváme pomocníky v boji proti škůdcům na zahrádce. Pozorování spokojených ptačích mlsounů je ohromná zábava.

Není jim zima?

Ptáci mají rychlý metabolismus (proto vyžadují energeticky vydatnou stravu) a navíc používají fígle, kterými si udržují stabilní teplotu – čechrají si peří, stojí jen na jedné noze nebo se k sobě vzájemně tulí.

Tři zásady správného krmení

1. Do krmítek přisypáváme pravidelně. Nejlépe každý den ráno, to jsou opeřenci po dlouhé chladné noci nejhladovější.

2. Krmivo nepatří jen do krmítka. Někteří ptáci raději zobou ze země.

3. Jakmile s přikrmováním začneme, neměli bychom přestat. Ptáci mají dobrou paměť, a když na místě nic nenajdou, zbytečně ztrácejí potřebnou energii.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám