Jak na mšice účinně a přitom bez chemie

Ačkoli doma připravované postřiky, které se nevyrábějí průmyslově a nemají onen hutný, chemický základ, bývají někdy odbývány mávnutím rukou coby babské rady, své místo v boji proti mšicím mají přímo nezastupitelně.

Vycházejí totiž z generacemi ověřených postupů a mnohé jsou skutečně účinné, aniž by škodily okolní přírodě.

Jako postřik se používají nejrůznější nálevy a výluhy. Některé z nich možná znáte a máte vyzkoušené, o jiných jste dost možná už slyšeli, ale ještě je sami nepoužili, a o dalších třeba vůbec netušíte. Pojďme si probrat alespoň některé druhy.

Základ úspěchu tabáku v boji proti mšicím tkví v obsaženém nikotinu, který je pro tyto drobné živočichy toxický. Potřebovat budeme proto tabák.

„Nařezaný tabák zalijte horkou vodou a nechte je do druhého dne vyluhovat. Poté je pečivě přeceďte přes jemné síto nebo tkaninu, aby nemohlo dojít k ucpání trysky postřikovače. Postříkejte postižené rostliny, v případě potřeby postřik opakujte,“ radí Petr Tichý, produktový specialista sítě prodejen Hecht – specialista na zahradu.

Komu by se použití nálevu příčilo, může zvolit méně agresivní metodu a vysadit v blízkosti napadených druhů několik rostlin tabáku.

Na mšice můžeme využít také rebarboru, a to v podobě odvaru. Potřebovat budeme listy a řapíky, které na jemno nakrájíme a povaříme ve vodě. Necháme vychladnout a opět scedíme.

Postřik z rebarbory používáme opakovaně, zabrat by měl nejenom na mšice, ale zrovna tak i na housenky.

O léčivých účincích česneku není třeba dlouze psát, ty zná snad každý. Málokdo ale ví, že je tato cibulovina stejně dobrým lékem i pro rostliny, pokud je napadnou mšice. Aby si uchoval pokud možno co nejvíce svých účinných látek a především aroma, nebudeme tentokrát potřebovat horkou vodu.

„Dva stroužky česneku rozmačkejte do sklenice vody a nechte odstát alespoň 6 hodin. Nevýhodou může být, že může odpuzovat i některé opylovače. Aplikovat by se tedy měl až po odkvětu plodin,“ doporučuje Petr Tichý.

Podobným způsobem jako v případě česneku postupujeme i při přípravě macerátu z kopřivového listí. Zde počítáme s poměrem zhruba 15 g sušené kopřivy na litr vody.  'Listí vodou zalijeme a necháváme při pokojové teplotě vyluhovat 3-4 dny. Po přefiltrování vzniklý macerát naředíme 4 l čisté vody.

Roztok můžeme použít nejenom k postřiku rostlin, ale i k jejich zálivce. Kromě mšic si poradí i s některými dalšími škůdci, například molicemi.

Překvapením může být pro některé zahrádkáře i způsob, jak využít listy z rajčat. Ty totiž není třeba po sezoně likvidovat například v kompostu. Posloužit mohou velmi dobře ještě za rok.

Sto gramů rajčatového listí jemně nasekejte, zalijte litrem vody a nechte přes noc macerovat. Sceďte a můžete použít do postřikovače.

S mšicemi na zahradě nám ovšem rádi pomohou jejich přirození nepřátelé z říše hmyzu. Je proto moudré pro ně připravit na zahradě příhodné podmínky, aby se u nás usídlili a pokud možno už zůstali natrvalo.

Kromě poměrně známých slunéček, a to nejenom sedmitečných, která si na mšicích pochutnají nejenom v dospělosti, ale také v larválním stadiu, si na mšicích rády pochutnávají například zlatoočky (i ty hodují na mšicích jak v dospělosti, tak už coby larvy), škvoři či pestřenky, jimž se nepřesně říká vosičky.

Posledně jmenovaný druh, pestřenky, se ovšem mšicemi v dospělosti neživí. To už dávají přednost pylu a nektaru. Zato jejich larvy jsou dravé a mšice spořádají s velikou chutí.

Ideálním způsobem, jak přitáhnout do zahrady co nejvíce užitečných druhů hmyzu, je vybudovat, nebo dnes třeba i koupit, tzv. hmyzovník. Nebo chcete-li hmyzí hotel.

„Jde o soubor materiálů s dutinami, který imituje staré dřevo. Pro tento účel můžete použít také staré kmeny stromů nebo hromady kamení. Koutek pro hmyz umístěte na suché a slunečné místo, které je v zahradě nejméně využívané,“ říká Daniel Brychta, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.