Hlavní obsah

Chalupa v zemi zaslíbené

Chalupu si paní Blanka pořídila před osmi lety jako venkovské sídlo pro úniky z velkoměsta, kde zatím žije a pracuje. Časem se chce do vesnice Betlém přestěhovat natrvalo.

Chalupa v zemi zaslíbené

Hned na první pohled je jasné, že rozlehlá zahrada je vytvořena tak, aby nevyžadovala složitou údržbu. Už při vstupu poznáte, že má majitelce, její mamince a dceři s rodinou sloužit především k radosti a aktivnímu odpočinku.

Přes zahradu do krajiny

Pozemek se nachází v malebné vesničce na Vysočině, kde najdete všehovšudy patnáct stavení. „Před lety tady pobývali moji prarodiče, takže mám k tomuto kraji vroucí vztah. Inzerát na dům s pozemkem o rozloze tři tisíce metrů čtverečních jsem našla na vývěsce v nedaleké Kamenici. Oslovila jsem realitní kancelář, která stavení prodávala, a když jsem zjistila, že je to v Betlémě, v 'zemi zaslíbené', bylo rozhodnuto,“ usmívá se paní Blanka.

Na pomoc při budování obrovské zahrady si majitelka přizvala místního zahradníka a všestranného souseda – Milana Odvárku. Tenkrát, na začátku, bylo upravené jen bezprostřední okolí domu, zbytek pokrývala vysoká tráva, stromy a křoviny.

Kontrasty i harmonie

Pozemek lemují jilmy, vrby a jasany, vedle chalupy roste památná lípa. Tyto velké stromy byly při zakládání zahrady ponechány jako kostra budoucí zahrady, která se nyní přirozeně prolíná s okolní krajinou.

Do zahradního království se vstupuje buď přes verandu, kde je zastřešené sezení s mexickou houpačkou, nebo přímo z domu, z hlavní „společenské“ místnosti nazývané „hospoda“. Rázem se ocitnete na vonící ploše čerstvě posekaného trávníku. Uprostřed něj je ohniště a opodál vyskládané dřevo, jehož hranice prostor soukromé zahrady opticky uzavírá.

Travnatý plácek pokračuje do otevřené louky, která stoupá do mírného svahu. Tady svou temnou hladinou tu a tam probleskuje rybníček. Pokud scházíte dolů, můžete se dát několika směry – k jezírku, ke sbírkám dřevěných soch od Aloise Tilleho, místního truhláře, tesaře a sochaře v jednom, nebo ke skupině keřů a stromů na hranici pozemku.

Zahradního architekta paní Blanka nepotřebovala. Má šikovné kamarády, zvláště pak souseda Milana, který je opravdu všeuměl. A zadání na úpravu pozemku bylo jasné: „Chtěla jsem zahradu, která bude hezká a jednoduchá. Nechala jsem se inspirovat právě Milanovou zahradou, uspořádanou v podobném duchu,“ prozrazuje paní Blanka.

Voda hraje prim

Zajímavě jsou řešeny především vodní plochy. V mělkém terénním zářezu do travnaté plochy leží malý rybník atypického tvaru, lemovaný různě velkými kameny. „Je to rybník jen asi pro pět temp, ale na osvěžení v letních měsících to bohatě stačí,“ podotýká paní majitelka.

Již na první pohled je patrná harmonie přírodního terénu a pobřežních linií. Zdůrazňují je bohaté pobřežní porosty s dominantní skupinou mohutných vlhkomilných rostlin a rozličných vysokých okrasných travin a vřesů. Výběr rostlin je přizpůsoben místním podmínkám, zásadité půdě kraje Vysočiny. Mnohé druhy rostlin jsou úplně běžné a osvědčené, jiné naopak vzácné. V kompozicích se uplatňují nejen druhy se zajímavým listem, ale i rostliny, které běžně najdete u rybníků, na loukách, v lesích. Po dešti se tu dokonce hemží žáby a mloci.

Vzadu za zahradou ústí do jezírka potok, protékající napříč pozemkem. O něco dále se klene přes potok dřevěný můstek, který obě části propojuje.

Místní kumštýř

Každého příchozího okamžitě upoutají dřevěné sochy pana Tilleho, rozeseté po zahradě. „Chystáme se v nejbližší době porazit třešeň, aby z jejího kmene mohl soused vytesat do skupiny ještě pannu,“ prozrazuje svůj další záměr paní Blanka.

Místo staré stodoly je dnes příjemná místnost pro posezení s pohledem do zahrady. Majitelka zde vybudovala jakousi hospůdku pro místní… „Všichni jsme si v Betlému blízcí, takže jsme se rozhodli, že si na stáří pořídíme společnou pečovatelku a budeme tu trávit svá důchodcovská léta,“ směje se Blanka. Zmíněná hospůdka byla tečkou za rozsáhlou rekonstrukcí celého stavení. „Letos konečně nic nestavím a odpočívám,“ přiznává.

Čtyři roční období

Paní majitelka svůj život tráví aktivně. Na zahradě i v jejím okolí se stále něco děje. Na jaře se věnuje hlavně zeleni, v létě se tady střídají přátelé a rodina. Ani na podzim však zahrada nezesmutní: v nádherné kulise barevného listí se tu konají houbařské orgie.

„Celá vesnice chodí na houby, ze kterých pak společně připravujeme speciality. A nemyslete si, v zimě nenecháme chalupu spát! V loňském roce jsme tu společně s přáteli oslavili Silvestra,“ uzavírá své vyprávění paní Blanka.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků