Hlavní obsah

Babiččina zahrádka: užitek i romantika

Novinky, Radka Borovičková

Je voňavá a zjara plná konvalinek a fial. Patří na ni kalina, komule a bez. V létě na tyčkovém plotě kvete hrachor, hned za ním řeřicha, tajuplný oměj šalamounek a pestrobarevné orlíčky. Kytici tu natrháte ve chvilce a ještě zbude dost pro kapličku na rozcestí.

Foto: Zdeněk Roller, .

Článek

Z pohledu kolemjdoucího je babiččina zahrádka společenství máty, šnytlíku a popínavých růží. Ano, je trochu neuspořádaná a v létě i zdivočelá. Utíkají z ní květiny k sousedovi a dovnitř se stěhují luční květy. Komu by ale vadily kopretiny či pomněnky? Z ptačí perspektivy je babiččina zahrádka veselá strakatina, kam se vždycky vejde i lavička.

Historická venkovská zahrada

Pro vesnické zahrádky je typická přirozenost, proto na nich nenajdete žádné výrazně tvarované dřeviny ani jehličnany s ostrou konturou. Cesty na venkovské zahradě jsou až na výjimky nezpevněné – pouze na místech intenzivního provozu bývaly kamenné šlapáky. I ohraničení bývá spíše jen symbolické – stačí nízký dřevěný plůtek.

Tradiční selská zahrada bývala za dvorem a měla podobu smíšených záhonů zeleniny, léčivých bylin a květin. Dnes už se ví, že tato směs je nejen estetická a zajímavá, ale je účinná proti rozmnožení škůdců a plísní. Asi proto je tento typ zahrady jako kombinace užitkovosti a okrasné funkce stále živý na jižní Moravě, kde můžeme 
i dnes vidět zeleninové záhony lemované trvalkami a letničkami.

Foto: Zdeněk Roller, .

Na zahrádkách ve starosvětském duchu se už pochopitelně neobjevují jen druhy rostlin z dob národních obrozenců. I ty oblíbené za první republiky už jsou „retro“

Yzop a routa

Podél ústřední pěšiny byla založená rabata se směsicí květin, zeleniny a vonných bylinek. Léčivé a aromatické byliny byly pro domácí použití velmi důležité, proto měly v záhonech největší zastoupení (šalvěj, yzop, tymián, máta, routa, libeček, sléz, levandule, meduňka, pelyněk, dobromysl). Vonné druhy naše babičky a prababičky používaly nejen do prádla, ale i pro ovonění místností, proti molům a škůdcům, dokonce se vkládaly i do knih.

Na starodávné zahrádce nesměly v žádném případě chybět cibuloviny – zejména modřence a tulipány. Podle místa bývaly na zahradě vysazeny i keře – angrešty, rybíz, pustoryl, stolistá růže či nízká mandloň a samozřejmě i šeřík.

Foto: Zdeněk Roller, .

I popínavky u plotu byly nejen hezké, ale také jedlé

Pod naším okénkem...

Stejně jako kdysi je předzahrádka vizitkou zahrady a chloubou pěstitelských schopností majitele. Patří na ni především květiny –
trvalky, letničky, cibuloviny s několika akcenty okrasných keřů. Každým rokem je trochu jiná, i když se stejnými rostlinami. Když totiž několik let experimentujete a vystihnete tu správnou sestavu, vyseté a vysázené rostliny se už samy přesévají a vytvářejí přirozené společenstvo. Pokud však netrváte na výlučně okrasné roli předzahrádky a k tomu ta vaše sousedí s méně frekventovanou venkovskou cestou, můžete na ni zasadit i nenuceně zakomponovanou zeleninu a trsy aromatických rostlin.

Tak nebo tak – na rozdíl od „sešněrovaných“ předzahrádek městského typu založených na trvalkách s různobarevnými listy a zakrslých jehličnanech doplněných kameny s kusem anglického trávníku působí ta babiččina dojmem naprosté svobody. Nenajdeme tu sestříhané keříky, rostliny rostou volně, a když se příliš rozbují, jsou rozdány. Pěšinku lemují polštáře bylinek, které mezi kameny částečně přetékají z okrajů záhonů a změkčují tak její strohou linii.

Foto: Zdeněk Roller, .

Chalupáři zachránili spoustu kamenných koryt a stírek

Trvalky i letničky

Do trvalkové sestavy venkovské zahrady patří třemdava bílá (hořící keř), kohoutek plamenný, lilie zlatohlavá, chejr vonný a topolovky. Atmosféru babiččiny zahrádky a předzahrádky barevně doplňují mohutné zahradní máky, voňavé hvozdíky a také rozchodníky zdobící zahrádku v podzimním období. Na předzahrádku se hodí robustní růžovobílé srdcovky (původem z čínských císařských zahrad), pivoňky a jejich protiklad: violky a macešky.

Do říše starodávných letniček lákajících k utržení můžeme zařadit balzamíny, třapatky a slunečnice, mařinku vonnou, klanokvět, hrachor vonný a také drchničku a laskavec. V babiččině zahrádce by podle možností neměla chybět černucha damašská, ostálka, hajnička, zahradní zvonky, vlčí máky, svlačce a marokánky pestré. Ideálním stanovištěm pro letničky jsou obruby záhonů, stinná místa u paty stromů, rabata a mezery v trvalkovém záhonu.

Foto: Zdeněk Roller, .

Typickým rysem starých zahrádek byla střídmost. Nikdo nechtěl obří kvetoucí záhony ve stylu Versailles ani rozsáhlé kolekce růží nebo čarověníků

Záhumenek

Co nejblíže u kuchyně se hospodyně snažily mít zásobu bylinek a kořenné rostliny – 
ať už v květináčích a truhlících, nebo na suché zídce, či zakomponované do záhonů. Ty dnes vystřídaly geometricky pojaté kompozice ve tvaru čtverce, kruhu, oválu či spirály, které jsou protkány cestičkami, aby byly bylinky i zelenina dostupné při údržbě i sklizni.

Milují ji děti

V babiččině zahrádce se dobře cítí dospělí i děti, které tu mají pocit bezpečí v různých skrýších, svobodu pro hry, nápady i drobná dobrodružství a samozřejmě i mnoho chutného k jídlu. Prostřený stůl tu mají i volně žijící živočichové, kterým přírodní zahrada poskytuje místo k rozmnožování.

www.chatar-chalupar.cz

Reklama

Související články

Aby vaše zahrada na jaře vzkvétala

Jaro je tady. Zahrada se zelená, sluníčko začíná svítit čím dál víc. Abyste zahradu dostali do patřičné formy, je potřeba vyrazit ven a přiložit ruku k dílu....

Úrodná prsť z kompostéru voní lesem

Kompostér ušetří měsíce času. Přesněji řečeno, kompostér běh času urychlí. A když dodržíte správný postup, získáte z odpadu tu nejúrodnější půdu, která bude...

Výběr článků

Načítám