Není nic přehnaného na tvrzení, že vlčí boby (Lupinus), ať už ty mnoholisté (L. polyphyllus), které vídáme podél silnic, nebo šlechtěné hybridy, které obdivujeme na okrasných záhonech, jsou prostě dokonalé.

Nemusejí ještě ani kvést a už k sobě poutají pozornost listy podobnými korunám palem.

Červnové veselí. Modrá lupina, oranžový chejr (Erysimum), panašovaná bohyška (Hosta), to je trio snů, které rozveselí každou zahradu.

Červnové veselí. Modrá lupina, oranžový chejr (Erysimum), panašovaná bohyška (Hosta), to je trio snů, které rozveselí každou zahradu.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Nejkrásnější jsou ale lupiny v červnu. To se záhon díky nim mění ve věžaté městečko brilantních barev, které by jim mohla závidět i duha na obloze.

Ve všech barvách duhy

Přebohatou paletou barev a odstínů se lupinám dokážou vyrovnat snad jen kosatce a denivky. Jsou proto ideálními parťáky mnoha rostlin včetně okrasných keřů, trav a cibulovin, čímž otevírají nekonečné možnosti barevných kombinací.

Co byste řekli třeba na trio složené z fialových lupin, oranžového chejru (Erysimum) a krémově žíhaných bohyšek (Hosta)? Nebo na červené odrůdy doprovázené modrokvětým hadincem (Echium vulgare) a šeříkově fialovou večernicí (Hesperis matronalis)?

Uprostřed záhonu. Malinově červená odrůda dokonale vyniká v obklíčení večernice (Hesperis) a modrého hadince (Echium vulgare).

Uprostřed záhonu. Malinově červená odrůda dokonale vyniká v obklíčení večernice (Hesperis) a modrého hadince (Echium vulgare).

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Kdo má odvahu, ten spojí růžové věžičky s rudými máky. Kultivary s odlesky slunce vypadají famózně po boku žlutolisté ostřice (Carex elata) Aurea, oranžových denivek (Hemerocallis) a vínových pcháčů (Cirsium rivulare) Atropurpureum. Záhon s vlčími boby v bílé a modré barvě zase působí, jako by nás někdo uprostřed pouště pohostil ledovou tříští.

Fantazii podněcují i jiné odrůdy, třeba ty fialové s meruňkovým přelivem či purpurové hrající do modra. Jednotlivé jakoby přifouknuté květy typické pro čeleď bobovitých (Fabaceae), kam vlčí bob patří, mohou být dokonce dvoubarevné.

Spolčují se v bohatá květenství, která často měří až půl metru na výšku. Čmeláci jsou jejich častými hosty.

Pět let a dost

Nádherný příbuzný hrachu, vistárie či trnovníku akátu se hodí do zahrady jakéhokoli stylu. To díky květenství, které má prostý, ale nepřehlédnutelný tvar válcovité až kuželovité věže se zašpičatělým vrcholem.

Nádherně kontrastuje s balonovitým květenstvím okrasného česneku (Allium) nebo s jemnými paraplíčky morače většího (Ammi majus).

Přehlídka tvarů. Kontrast mezi věžatou lupinou a kulatým česnekem (Allium) přiláká do záhonu víc zvědavých očí.

Přehlídka tvarů. Kontrast mezi věžatou lupinou a kulatým česnekem (Allium) přiláká do záhonu víc zvědavých očí.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Podle odrůdy ční květní stonky do výšky 70 cm až 150 cm, což je odkazuje do středu a na pozadí záhonu.

Jak dlouho nám vlčí bob nabídne radost z květů? Ne tak dlouho, jak by se na trvalku slušelo. Je totiž krátkověký a má ve zvyku mizet třeba už po třech letech, špičkové péči navzdory. Jen vzácně vydrží déle než pět let.

Kouzlo detailu. Květenství mohou být i dvoubarevná. Nakvétají postupně odspoda ke špici po dobu až šesti týdnů.

Kouzlo detailu. Květenství mohou být i dvoubarevná. Nakvétají postupně odspoda ke špici po dobu až šesti týdnů.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Omlazovací kúra

Běžné odrůdy pořídíme za 60 až 100 Kč, horké novinky mohou stát několikanásobně víc. Abychom tuhle krátkověkou trvalku nemuseli co tři čtyři roky kupovat znovu, vyzvedneme dospělý trs, rozdělíme ho opatrně rýčem na menší díly a hned vysadíme do čerstvé zeminy. Musíme to zvládnout na jaře záhy po vyrašení, rostliny zmlazené na podzim nepřežijí!

Lupiny můžeme také vysévat. Semena dozrávají od července do září v luskovitých plodech zachumlaných do sametového kožíšku. Ač je celé plodenství atraktivní, rostlinu vyčerpává a zkracuje její životnost.

Sametové plody. Zrání semen stojí rostlinu mnoho sil. Nechceme-li je k výsevu, odstraníme stonky hned po odkvětu.

Sametové plody. Zrání semen stojí rostlinu mnoho sil. Nechceme-li je k výsevu, odstraníme stonky hned po odkvětu.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Pokud se k množení ze semen nechystáme, ustřihneme květenství hned po zavadnutí, jak jsme zvyklí třeba u krásenky (Cosmos) či hrachoru vonného (Lathyrus odoratus). Za odměnu vykvete lupina ke konci léta podruhé, byť už ne tak bohatě.

Pochoutka slimáků

Lupinám vybereme klidně větrné, ale hlavně slunečné místo. Ve stínu nerozkvetou.

Pozor na sucho! Husté trsy listů spotřebují hodně vody, proto by půda měla mít dobrou schopnost ji udržet. Obsahuje-li hodně písku, přimícháme do ní kvalitní výživný kompost a listovku, která slouží jako půdní kondicionér a zabrání nežádoucímu zavodnění. Vyhneme se vápnění, lupiny preferují neutrální až lehce kyselou půdní reakci.

Z dob našich babiček. Když spolu s vlčími boby rozkvetou máky, zavládne v okolí přívětivá staromilská nálada.

Z dob našich babiček. Když spolu s vlčími boby rozkvetou máky, zavládne v okolí přívětivá staromilská nálada.

FOTO: Adéla Mclintock, Právo

Nejpozději koncem zimy bychom z rostlin měli odstranit všechny odumřelé nadzemní části. Jednak se jim bude lépe startovat do nové sezony, jednak nevznikne zázemí pro slimáky, úhlavní nepřátele vlčích bobů, kteří z nově vyrašených listů často nenechají ani cár.

Je-li rostlina dobře zakořeněná, přežije. Bez šance však zůstávají semenáčky, proto pokud lupiny pěstujeme ze semen, nevynášíme je ze skleníku ven dřív, než se jim zahustí kořeny. Po vysazení vedle nich do země zapustíme kelímek s pivem, je to účinná past na žravé loupežníky.

Může se vám hodit na Zboží.cz: