Za nezapomenutelným zážitkem z fialově kvetoucí nádhery nemusíme do Středomoří, už i u nás existují nadšenci, kteří místo brambor na poli pečují o tisíce rostlinek v úhledných řádcích.

Takový řádek levandule jako živý plůtek nevypadá špatně ani na zahradě, ostatně kouzlit s ní můžeme na záhoně, v květináči či truhlíku, a když ji usušíme, bude nám doma připomínat léto ještě o Vánocích.

Plot jako malovaný. Celoročně atraktivní bariéra z buxusu, růží a levandule zaujme barvami i strukturou.

Plot jako malovaný. Celoročně atraktivní bariéra z buxusu, růží a levandule zaujme barvami i strukturou.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Podle zdřevnatělé spodní části a bylinných výhonů, které se obnovují každý rok na jaře, poznáme, že jde o polokeř. Nakvétá od léta do podzimu v nejrůznějších odstínech modrofialové, řidčeji v růžové a bílé barvě.

Bájná vůně

Stačí se lehounce dotknout a vonné silice ulpí na kůži jako vzácný parfém. Jak si všimli už antičtí Řekové s Římany, levandule ovoní takřka všecko, čeho se dotkne, a to díky drobounkým pohárkům s olejem, jímž je nasycená. Vůně je to vydatná, hlava z ní ale nebolí, naopak – dokonale zklidňuje mysl.

To poznal každý, kdo se aspoň na chvíli ponořil do horké lázně s kapkou levandulového výtažku nebo ulehl do peřin s váčkem sušených kvítků. Ty můžeme použít také do prádelníku a skříní, odkud pomáhají vyhánět moly.

Na březích potůčku. Vypadá tu skvěle, nesmí však stát ve vodě. Naopak delší období sucha snáší bez problémů.

Na březích potůčku. Vypadá tu skvěle, nesmí však stát ve vodě. Naopak delší období sucha snáší bez problémů.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Květy plné chuti

Jako kulinářskou rostlinu levanduli prosadily jedlé kvítky, v nichž se skrývá štědrá dávka nektaru pro včely, čmeláky a motýly. Jak čerstvé, tak sušené dochutí cukr, olej, ocet. Přidávají se do těsta na sušenky, marmelád i k pečenému masu.

Stejně jako z lístků máty či meduňky z nich připravíme lahodný sirup nebo léčivý čaj, který tiší nervy, usnadňuje spánek a trávení. Opravdovou lahůdkou je jednodruhový med od včelařů, kteří své úly stavějí blízko levandulových polí.

Květy plné vůně a chutí. Vítají rodící se léto, znovu se objevují po zpětném sestřihu a vydrží až do podzimu.

Květy plné vůně a chutí. Vítají rodící se léto, znovu se objevují po zpětném sestřihu a vydrží až do podzimu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Krásná venku i doma

U zahradníka se nejčastěji potkáme s levandulí lékařskou (Lavandula angustifolia), spolehlivě mrazuvzdornou kráskou, v jejíž společnosti se lépe odpočívá. Neměla by proto chybět u místa s posezením.

Jelikož na zimu nezatahuje, hodí se skvěle k olemování terasy, zahradních pěšin, zídek i do nejnižšího patra kvetoucích živých plotů. Překvapivě dobře vypadá poblíž vody, ale jen za předpokladu, že nebude stát v bažině, trvalé mokro ji ničí.

Levandule s chocholkou. Říká se jí hlávkovitá (Lavandula stoechas) a opylovačům chutná stejně jako ta lékařská (L. angustifolia).

Levandule s chocholkou. Říká se jí hlávkovitá (Lavandula stoechas) a opylovačům chutná stejně jako ta lékařská (L. angustifolia).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Tento anglický druh levandule se velmi snadno kombinuje s ostatními slunomilnými rostlinami, nejen s bylinkami a růžemi, ale také se šalvějí (Salvia), mavuní (Centranthus) nebo třeba jednoletou sluncovkou (Eschscholzia). V květináči vypadá nejlépe o samotě.

Zrakový prožitek. Celkem nenápadné keříky zvýrazníme pomocí barevných nádob, které zkrášlí terasu či vchod do domu.

Zrakový prožitek. Celkem nenápadné keříky zvýrazníme pomocí barevných nádob, které zkrášlí terasu či vchod do domu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

To neplatí pro francouzskou levanduli hlávkovitou (L. stoechas), s níž kvůli citlivosti vůči mrazu zacházíme jako s letničkou. V nádobách a okenních truhlících ji kombinujeme podle libosti s dalšími sezónními rostlinami včetně tradičních balkónovek. Miloučce působí vedle drobnokvětých zvonků a boubelíků (Platycodon).

Doma nás potěší snopečky a věnce vyrobené z levandulových klásků, které si vůni drží ještě dlouho po usušení.

Zpestření v truhlíku. Francouzská levandule zapěstovaná na kmínku se výtečně hodí do spolku zvonků a boubelíků (Platycodon).

Zpestření v truhlíku. Francouzská levandule zapěstovaná na kmínku se výtečně hodí do spolku zvonků a boubelíků (Platycodon).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Snadné množení

Nejdřív promísíme zahradnický substrát s perlitem, který by měl tvořit 30 až 40 % z celku. Takto odlehčenou zeminu nasypeme do menšího květináče.

Ze zdravé mateřské rostliny odebereme nejlépe po ránu několik silných nekvetoucích výhonů o délce 5 až 10 cm a uzavřeme je do zavařovací sklenice, aby neztratily vlhkost.

Letní odběr řízků. Nejlepší dobou je ráno, kdy obsahují nejvíc vlhkosti. Snáze tak zakořeňují.

Letní odběr řízků. Nejlepší dobou je ráno, kdy obsahují nejvíc vlhkosti. Snáze tak zakořeňují.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Čistým ostrým nožem je pak na podložce zešikma seřízneme a ze spodní třetiny stonku otrháme všechny lístky.

Řízky šetrně až po listy vsuneme do jamek po obvodu květináče, kde se soustředí nejvíc tepla, které urychluje zakořeňování. Do květináče o průměru 12 cm se jich vejde šest.

Do sklenice. Pokud řízky nebudeme okamžitě sázet, uzavřeme je, aby nepovadly.

Do sklenice. Pokud řízky nebudeme okamžitě sázet, uzavřeme je, aby nepovadly.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Nakonec řízky zalejeme kropicí konví a umístíme na světlý parapet nebo do skleníku. Nesmíme je přelít, ani nechat vyschnout.

Přibližně za měsíc rostlinky rozesadíme do samostatných květináčů. K výsadbě ven na slunečné místo s dobře drenážovanou půdou jsou připravené následující jaro.

Listy pryč. Ze spodní třetiny otrháme všecky lístky, které by pod zemí zahnívaly.

Listy pryč. Ze spodní třetiny otrháme lístky, které by pod zemí zahnívaly.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Aby levandule byla zdravá a udržela si krásný kompaktní tvar, musíme ji pravidelně každý rok stříhat. Jednou na jaře a znovu pak po odkvětu. Raději nezasahujeme do starého dřeva, ze kterého velmi neochotně obrůstá.

Radostné očekávaní. Květináč s řízky postavíme na teplé, větrané místo, kam nežhne slunce. První kořínky se objeví asi po měsíci.

Radostné očekávaní. Květináč s řízky postavíme na teplé, větrané místo, kam nežhne slunce. První kořínky se objeví asi po měsíci.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo