Naši předci si cenili jejích léčivých účinků a vyráběli z ní vlákno podobné lnu. Ač při každém doteku hrozí bolestivým žahnutím a takřka vždycky se objeví na místě, kde je nejmíň vítaná, byla by škoda vypudit ji ze zahrady. Ono to tak jednoduše ani nejde.

Nestačí kopřivu useknout, pod zemí totiž vytváří dlouhé oddenky a když v půdě kousíček necháme, vyroste z něj podobně jako u pampelišky rostlina nová.

Chceme-li kopřivy na zahradě cíleně pěstovat, vybereme pro ně spíš odlehlejší, klidně stinný kout, aby se nepletly do cesty okrasným kytkám, a včasným seříznutím jim zabráníme v přesévání.

Vyšší, než je dospělý člověk, může být kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), houževnatá vytrvalá bylina pokrytá špičatými žahavými chlupy. Běžně u nás roste ještě jednoletá kopřiva žahavka (Urtica urens), která je sice mnohem menší, ale o to pálivější. Přednosti obou druhů využijeme na zahradě, v kuchyni i v domácí apatyce.

Léčivý nápoj

Kromě chlorofylu kopřivy obsahují velké množství céčka a minerálních látek včetně železa a hořčíku. Léčivý čaj připravíme z čerstvých či sušených listů přelitých vroucí vodou.

Na čaj i sirup. Listy obsahují spoustu vitaminů a minerálů. Nápoje z nich chutnají teplé i s ledem.

Na čaj i sirup. Listy obsahují spoustu vitamínů a minerálů. Nápoje z nich chutnají teplé i s ledem.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zelenkavý výluh chutná horký i studený, pomáhá k uvolnění svalstva, při nachlazení a senné rýmě, chudokrevnosti, snižuje hladinu krevního cukru, podporuje trávení, působí protizánětlivě, močopudně. Proti škrábání v krku se osvědčil kopřivový sirup. Fajnšmekři ze žahavek vaří dokonce i pivo.

Listy sbíráme až do září, ale říká se, že nejúčinnější jsou od jarního rašení do konce května. Sušíme je rychle, ve slabé vrstvě na stinném, vzdušném místě.

Chutná náhrada špenátu

Komu nechutná tradiční špenát, může ho vyměnit třeba za listy mangoldu, plevelné bršlice anebo kopřiv tak, jak to dělají ve vyhlášených restauracích. Stačí je krátce povařit v páře nebo spařit vroucí vodou, slít a vymačkat z nich přebytečnou vodu.

Nezáleží na tom, jestli kopřivový špenát orestujeme na másle s cibulkou, ochutíme muškátovým oříškem s pepřem anebo česnekem, pokaždé chutná skvěle. Vynikající je nejen v nádivce, ale také s vařenými vejci, sýrem, v těstovinách i jako příloha k masu a bramborám.

Chutné listy. Můžeme z nich udělat polévku, osmažit je v těstíčku, nasekat do nádivky nebo podávat jako špenát.

Chutné listy. Můžeme z nich udělat polévku, osmažit je v těstíčku, nasekat do nádivky nebo podávat jako špenát.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Kopřivové listy jsou zdravou pochoutkou nejen pro nás, ale i pro zvířata, zejména kachny a housata.

Kolébka pro motýly

V listové úžlabině se od června do října otevírají laty nenápadně nazelenalých kvítků, které visí jako okrasné třásničky. Nepasou se na nich včely, čmeláci ani jiný druh opylujícího hmyzu, protože jim nenabízí nektar. Kopřiva je totiž rostlina větrosnubná, opylovaná větrem. Přesto vůbec není zbytečná.

Za svůj život jí vděčí mnoho nádherných motýlů, hlavně baboček v čele s babočkou kopřivovou, které kladou vajíčka na spodní stranu listů, jež pak slouží vylíhnutým housenkám k obživě.

Pokud omylem usekneme trs, na kterém se již živí housenky, přeneseme je na další, jinak zahynou. Pak můžeme pozorovat, jak se zakuklí a promění se v krásné motýly.

Lapač mšic

V žahavých porostech kladou vajíčka rovněž berušky. Není to náhoda. Zvlášť mladé kopřivy totiž lákají velké množství mšic, které jsou hlavním zdrojem potravy dravých larev tohoto puntíkatého broučka.

To, že jsou kopřivy magnetem pro mšice, ocení milovníci růží. A k přírodě vstřícného, zároveň však pořádku chtivého zahrádkáře zase potěší, že mšice, které z kopřiv vysávají šťávu, zpomalují jejich bujný růst. Nezařídila to ta příroda mazaně?

Léčivá a užitečná. Místo bědování využijeme kopřivy ku prospěchu svého zdraví a spokojeného života našich oblíbených rostlin.

Léčivá a užitečná. Místo bědování využijeme kopřivy ku prospěchu svého zdraví a spokojeného života našich oblíbených rostlin.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Mšice na kopřivách nehubíme jedovatými postřiky, hustě osídlené výhony raději odstřihneme a vyhodíme do popelnice, aby škůdci neměli šanci dál se množit.

Ukazatel půdní kvality

Říká se, že kde roste kopřiva, tam je blízko člověk. Když se náhodou neobjeví na zahradě, určitě ji najdeme v křoví, u cest, v příkopech, podél vodních toků, na navážkách, ale taky třeba v opuštěných statcích a kravínech.

Živnou půdou pro růst kopřivy jsou dusíkaté nánosy. Díky tomu ji lze podobně jako černý bez považovat za velmi spolehlivý indikátor vyššího obsahu dusíku v půdě.

V půdě bohaté na dusík se daří okrasným i užitkovým rostlinám. Při jeho nedostatku trpí chlorózou listů, celkovým vyčerpáním a oslabenou imunitou.

Tuhý kořínek. Kopřiva dvoudomá tvoří dlouhé oddenky. Chceme-li jí v šíření zamezit, musíme je rýčem utnout a celé vytáhnout ze země.

Tuhý kořínek. Kopřiva dvoudomá tvoří dlouhé oddenky. Chceme-li jí v šíření zamezit, musíme je rýčem utnout a celé vytáhnout ze země.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Výživná jícha pro rostliny

Kopřivy obsahují vysoké procento dusíku, který můžeme předávat dalším rostlinám pomocí tekuté výživy. Jak ji vyrobíme? Asi kilo na kousky nastříhaných kopřiv nasypeme do větší nádoby, zalijeme 10 l vody a necháme tři až čtyři týdny kvasit na slunci.

Koncentrát před použitím naředíme vodou v poměru 1:10. Pozor, opravdu nepříjemně zapáchá! Jíchou můžeme rostliny zalévat nebo postřikovat na list. Postřik odpuzuje škodlivý hmyz a působí preventivně proti plísním.

Kopřivová jícha. Listí stačí zalít vodou a nechat zkvasit. Po zředění ji použijeme k zálivce nebo k postřiku okrasných i užitkových rostlin.

Kopřivová jícha. Listí stačí zalít vodou a nechat zkvasit. Po zředění ji použijeme k zálivce nebo k postřiku okrasných i užitkových rostlin.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Jíchu nebo také čerstvě nasekané kopřivy uplatníme jako aktivátor kompostu, jelikož dávají potřebnou energii bakteriím urychlujícím proces tlení.