Kdo neochutnal lahodný čaj z dobromysli a mateřídoušky, nepoznal, co je to okamžitá úleva po namáhavém dni. Obě jsou to bylinky známé a osvědčené, stejně jako kopr, majoránka či pažitka. A pak jsou tu druhy, o kterých leckdo ani netuší, že existují.

Objevte je spolu s námi v bylinkovém ráji brněnského pěstitele Oldřicha Bednáře, který ví, co by nám v moderní kuchyni či domácí apatyce nemělo chybět.

Není máta jako máta

Dřív byla k mání jen máta klasnatá (Mentha spicata) a peprná (M. x piperita). Dnes letí grepová, jahodová, ananasová, která ovšem nevoní každému příjemně, dále úžasná banánová či dokonce čokoládová.

Jak ale upozorňuje pan Oldřich, u poslední jmenované nečekejte svůdnou chuť cukrovinek, její název totiž vychází čistě jen z kakaově hnědého přelivu na lodyhách a rubové straně listů.

Náležitá péče. Renata Bednářová kontroluje vlhkost půdy. Silně aromatická máta parožnatá (Mentha cervina) totiž nemá ráda sucho.

Náležitá péče. Renata Bednářová kontroluje vlhkost půdy. Silně aromatická máta parožnatá (Mentha cervina) totiž nemá ráda sucho.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Pro velký zájem začal Oldřich nabízet nádoby osázené několika druhy mát podle toho, jestli je použijeme na grilování či výrobu mojita.

Máte-li rádi silnou mentolovou chuť, vyzkoušejte mátu zvanou parožnatka (M. cervina) s nezvykle úzkými listy. Údajně je skvělá v limonádě s verbenou citrónovou (Aloysia citriodora) i v horkém čaji. V salátech, míchaných vejcích či v pomazánkách zase najde uplatnění půdopokryvná máta korsická (M. requienii) s lístky menšími než knoflíky u košile.

Populární máta dokáže svými kultivary překvapit rejstříkem nevšedních chutí.

Populární máta dokáže svými kultivary překvapit - stejně tak rejstříkem nevšedních chutí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Novinka s vůní oliv

Kdo vyhledává stále nové chutě a vůně, sáhne po olivové nati. Jde o příbuznou heřmánku a měsíčku svatolinu rozmarýnolistou (Santolina viridis), která pochází ze Středomoří a po rozemnutí vydává aroma podobné olivovému oleji.

Olivová nať. Tak se pro typickou vůni říká svatolině rozmarýnolisté (Santolina viridis), která při dobré péči vydrží celoročně venku.

Olivová nať. Tak se pro typickou vůni říká svatolině rozmarýnolisté (Santolina viridis), která při dobré péči vydrží celoročně venku.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Měkké, jehlicovitě tenké výhonky se bezvadně hodí do těstovin, zeleninových salátů, polévek, k rybám, mušlím, také k provonění pesta či na obložené chlebíčky.

Olivové bylince prospívá pobyt na čerstvém vzduchu, v záhonu či v květináči, nejlépe na slunci. Doma na parapetu naroste do svých 40 cm, bude však prořídlejší. K tomu, aby přežila zimu venku, potřebuje sušší, dokonale propustnou půdu a pro jistotu ještě kryt z chvojí.

Krásné a léčivé

Z Austrálie pocházející rýmovník (Plectranthus argentatus) pomáhá při potížích spojených s nachlazením, stačí si z listů uvařit čaj nebo je jednoduše stisknout mezi prsty a inhalovat. Kromě tradičního rýmovníku si oblibu získává i ten eukalyptový s charakteristickou vůní, menšími plstnatějšími listy a celkově kompaktnějším vzrůstem. Snadno se množí řízky.

Co Oldřich naopak vysévá, je angínovník čínský (Belamcanda chinensis). Začíná v únoru, jelikož klíčí až čtyři měsíce. Svítivě oranžové květy téhle asi metr vysoké, k mrazu choulostivé trvalky zkrášlují okrasné záhony. Čerstvé listy zase při žvýkání uvolňují látky tlumící bolest v krku. Pozor, mohou vyvolat alergickou reakci, nedoporučuje se proto žvýkání delší než třicet vteřin!

Okrasná léčivka. Angínovník čínský (Belamcanda chinensis) si můžete vypěstovat ze semen.

Okrasná léčivka. Angínovník čínský (Belamcanda chinensis) si můžete vypěstovat ze semen.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Při léčbě bolesti v krku se osvědčily tinktury, čaje a kloktadla ze šalvěje lékařské (Salvia officinalis), která je rovněž kulinářskou bylinkou. Listy se začerstva přidávají do těstovin, brambor či nádivek.

Chutné, léčivé, a navíc pohledné olistění vymalované zelenou, bílou a vínovou barvou nosí kultivar Tricolor, jenž se nádherně vyjímá nejen v bylinkovišti, ale i na záhonu mezi květinami.

Krásný květ angínovníku připomíná rozkvetlou orchidej.

Krásný květ angínovníku připomíná rozkvetlou orchidej.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Když jich chceme víc

Osmdesát procent ze šedesáti druhů bylinek Oldřich Bednář množí pomocí řízků. S odběrem začíná u zdravých, dobře rostlých matečných rostlin a pokračuje uštipováním výhonků z nových mladých sazenic, které se díky tomu krásně rozvětvují.

V zákulisí. Oldřich ročně vypěstuje desetitisíce bylinek. Spoustu jich množí z matečných rostlin, umístěných na policích ve velkých nádobách.

V zákulisí. Oldřich ročně vypěstuje desetitisíce bylinek. Spoustu jich množí z matečných rostlin, umístěných na policích ve velkých nádobách.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Šesti- až deseticentimetrový dlouhý řízek nejprve zbaví spodních listů. Obnažený stonek namočí do růstového stimulátoru, pak ho upíchne do substrátu v sadbovači, zalije a uloží k zakořenění na teplé, světlé, dobře větrané místo. Substrát udržuje mírně vlhčí. Po zhruba dvou týdnech je rostlina připravená k přesazení do květináče o průměru 9 cm.

Pestrá mozaika. K zakořenění řízků skvěle poslouží praktické sadbovače, které můžeme použít opakovaně.

Pestrá mozaika. K zakořenění řízků skvěle poslouží praktické sadbovače, které můžeme použít opakovaně.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Máty zakořeňují i rychleji, rozmarýnu to může trvat tři týdny. Substrát musí být lehký, dobře propustný, Oldřich doporučuje přimíchat do něj vermikulit. Ve skleníku i doma za oknem takhle namnožíme smil italský alias kari koření (Helichrysum italicum), aztécký cukr (Lippia dulcis), stévii sladkou (Stevia rebaudiana), rýmovník, šalvěj, mateřídoušku, verbenu citrónovou, ženšen pětilistý (Gynostemma pentaphyllum) nebo třeba pelyněk (Artemisia abrotanum var. maritima) Coca Cola, který ochutí nejen limonádu, ale i palačinku či ovocný salát.

Dvojí radost. Zaštipováním se bylinky pěkně rozvětvují. Z každého odebraného výhonku pak může vyrůst nová rostlina. Na snímku smil italský (Helichrysum italicum).

Dvojí radost. Zaštipováním se bylinky pěkně rozvětvují. Z každého odebraného výhonku pak může vyrůst nová rostlina. Na snímku smil italský (Helichrysum italicum).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo