Rod škornic (Epimedium) čítá několik desítek druhů, které se přirozeně vyskytují na jihu Evropy, v severní Africe nebo také v Asii. Mnoho zástupců vzniklo například v Číně a Japonsku. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se tyto drobné trvalky v mnohém podobají, možná vás překvapí jejich neuvěřitelná pestrost a variabilita. Část jich roste trsnatě, takže se dají snadno kombinovat s jinými trvalkami, zatímco ty oddenkaté během několika let vytvoří perfektní rozkvetlý půdní pokryv, který ve stínu nahradí trávník. Některé druhy škornic a jejich kultivary si jsou dost podobné a jediným rozlišovacím znakem může být například stavba květů. Právě květy na škornicích uchvátí asi nejvíce.

Jsou čtyřčetné a rozkvétají v dubnu a květnu. Díky pečlivému šlechtění se dnes můžete těšit květy v barvě bílé, žluté, oranžové, růžové, fialové až karmínově červené. Tím ale krása škornic rozhodně nekončí, určitě vás zaujmou i drobné listy ve tvaru srdce. U některých druhů jsou listy stálezelené či polostálezelené, u jiných se na jaře a na podzim zbarvují do zajímavých bronzových odstínů, které na zahradu přinášejí atraktivní změnu. Díky obsahu léčivých látek jsou škornice používány i pro medicínské účely.

Do skalek i náhrada trávníku

Použití škornic je až neskutečně široké. Jemné květy oceníte hlavně při pozorování zblízka ve výsadbách zaměřených na detail, ale stejně tak se dobře uplatňují ve velkoplošných lesních podrostech. V sortimentu škornic najdete druhy dorůstající sotva dvaceti centimetrů, ale i kultivary, které v době květu přesáhnou půl metru. Díky své variabilitě se skvěle hodí na poměrně komplikovaná stanoviště. Snesou totiž stín i polostín, krátkodobé sucho hlavně v letních měsících pro ně rozhodně není žádnou překážkou a nejsou ani nijak zvlášť náročné na obsah živin v půdě. Nevadí jim ani silně prokořeněná půda, neboť si s ní snadno poradí díky svým kořenům a podzemním oddenkům, jejichž pomocí se tak snadno rozrůstají do okolí. Trsnaté druhy se rozrůstají méně, a hodí se tak dobře do pestrých trvalkových záhonů, skalek, kamenných koryt nebo výsadeb lesního charakteru, oddenkaté se rozpínají mnohem více, takže během let vytvoří poměrně rozsáhlý půdní porost. Díky této schopnosti a také tomu, že snesou i menší zátěž, se dobře uplatňují tam, kde by se nedařilo trávníku, a stávají se jeho náhradou.

Některé škornice na jaře a na podzim vytvářejí díky svým listům zajímavý barevný efekt. Škornice červená (Epimedium x rubrum) se v době rašení barví do bronzova a na podzim pak do oranžova, takže ji ocení ti, kdo mají rádi v zahradě častou změnu. V trvalkových záhonech se velice pěkně kombinují s bohyškami (Hosta sp.), dlužichami (Heuchera sp.) a s různými druhy kapradin. Často dělají společnost také vřesovištním druhům, jako jsou azalky (Azalea sp.) a pěnišníky (Rhododendron sp.).

Péče o škornice

Pokud vás škornice nadchnou a budete se chtít pustit do jejich množení, nejlepší metodou je dělení trsu nebo odrýpnutí oddenkatých rostlin. Těmto trvalkám sice nejvíce vyhovují vlhčí a humózní půdy, ale přesto jim nevadí ani občasné sucho. Polostálezelené druhy na jaře seřízněte. Pokud se pustíte do výsadby škornic během léta, určitě počítejte s občasnou zálivkou v době dlouhodobého sucha. S nedostatkem vody si poradí až v době, kdy budou spolehlivě zakořeněné. Ačkoliv si většina škornic poradí i s teplotami hodně pod nulou, jsou poměrně náchylné na pozdní jarní mrazíky, které mohou poškodit mladé rašící lístky.

Nejkrásnější z krásných

Sortiment škornic je opravdu hodně bohatý. Na trhu objevíte především silně prošlechtěnou škornici velkokvětou (E. grandiflorum) a škornici pestrobarevnou (E. x versicolor), které jsou dostupné v mnoha zajímavých kultivarech. První zmiňovaný druh reprezentuje například kultivar „Lilafee“ s purpurově fialovým květem nebo oblíbený „Rose Queen“ s květy sytě růžovými. Škornici pestrobarevnou seženete hlavně v kultivarech se žlutými květy, jako je tomu u kultivaru „Sulphureum“ nebo „Versicolor“.

www.floranazahrade.cz