Stačí malé korýtko nebo žlab, správně navršený substrát, pár kamenů a vhodně vybraný sortiment rostlinek, zejména slabě rostoucích, a miniskalka začátečníka je na světě.

Při osazování korýtka, stejně jako při budování skalky, je důležitá drenáž. Použít se dá mulčovací plachetka nebo geotextilie, která zabrání vyplavování jemných částic půdy.

Příhodná místa pro skalku

Ideální je zahrada se svažitým terénem, pro skalku je důležité dobře viditelné místo, např. poblíž posezení. Efektní je skalka poblíž jezírka.

Alpinky ale můžeme pěstovat i na suchých zídkách (opěrné kamenné zdi sestavované bez malty, jejichž spáry jsou vyplněné zeminou). V tomto případě uplatníme širokou škálu venkovních kaktusů a sukulentů, např. rozchodníky se hodí do zídek ve výhřevných, suchých polohách, lomikamenům se bude dobře dařit v polostínu, kapradinám ve stinných místech.

Výhodná je orientace skalky k jihovýchodu, jihu nebo jihozápadu.

Pro většinu skalniček je optimální jižní orientace.

Vyhněte se vysokým stromům

Nikdy nezakládejte skalku na zastíněném nebo polostinném místě pod vysokými stromy.

Rostlinky budou vždy trpět nedostatkem světla a zároveň po deštích budou uhnívat kvůli vlhkosti padající ze stromů.

Výběr kamene a hodnoty pH

Protože slovo skalka je odvozeno od slova skála, výběr kamene rozhodne o pozdějších rostlinách, kterým se má mezi kameny dařit. Proto je pro zahradníky tak důležitý vliv horniny na rostliny a půdu. Rozhoduje hodnota pH.

Netřesky a rozchodníky patří k alpinkářské klasice, hodí se i pro začátečníky, udělají radost v malém prostoru, jsou nenáročné na péči, netrpí chorobami.

Netřesky a rozchodníky patří k alpinkářské klasice, hodí se i pro začátečníky, udělají radost v malém prostoru, jsou nenáročné na péči, netrpí chorobami.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Na silikátových horninách se vyvíjejí rašelinohumózní, kyselé půdy s nízkou hodnotou pH (4,5-5,5) a na vápenci jílovité neboli alkalické půdy s vysokou hodnotou pH (7,5-8,5).

Se stoupající hodnotou pH jsou živiny, železo a jiné životně důležité stopové prvky v půdě více vázány.

Krásky měsíce

Pěnišníky (rododendrony) a azalky nám touto dobou poskytnou překrásnou podívanou. Patří do rozsáhlého rodu Rhododendron, který je jedním z největších v rostlinné říši. Azalea je obecným označením pro všechny druhy s opadavými listy, hybridy i mnohé zakrslé, stálezelené typy.

Ve skalkách se uplatňují keře dosahující pouze několika centimetrů, do šířky jsou to ovšem rozkladité exempláře, tvořící dlouhé porosty. Mnohé rostou dobře v přenosných nádobách, v nichž snadněji zajistíme vhodné podmínky pro jejich růst.
Pěnišníky se mají pěstovat v kyselé půdě, bohaté na organické látky, a s dokonalou drenáží. Dávají přednost chladným lesnatým stanovištím, i když mnohé zakrslé typy se dobře ujímají i v otevřených polohách.

Jakmile se po vysazení ujmou, vyžadují jen minimální pozornost, kromě každoročního mulčování a příležitostného přidávání živin.

Okrasné česneky (Allium) hrdě vypínají své načechrané růžové, bílé, fialové, žluté nebo modravé kulovité květy na úzkých dlouhých stoncích, které mohou mít od 15 až do 40 cm. Vydávají silnou česnekovou vůni a daří se jim na plném slunci v suché drolině nebo ve spárách.

Okrasný česnek udiví vůní i krásou květu.

Okrasný česnek udiví vůní i krásou květu.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Některé druhy dokonce vyžadují přes léto absolutní sucho. Osvědčila se např. varieta Allium carinatum pulchelum, dosahující max. výšky 30 cm, se svými purpurovými květy v řídkých květenstvích. Do velkých skalek se hodí Allium christophii, dosahující až 60 cm.

Ohromná kulovitá modrofialová květenství se s oblibou používají jako suchá dekorace. Jelikož se velmi snadno množí samovýsevem, je nutné zastřihávat odkvetlé květy a odstraňovat zatahující listy. Skvělými společníky pro okrasné česneky jsou netřesky, hvozdíky, ježatec, devaterníky.

Unikátní střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) je jedním z nejkrásnějších vstavačů a chloubou každé zahrádky. Je rozšířen v severní a střední Evropě až k severnímu Středomoří a Balkánu, na Kavkaz, Sibiř až do východní Asie. Roste ve světlých lesích, v bučinách, na křovinatých stráních, nejčastěji na vápnitém podloží.

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) patří k nejkrásnějším ozdobám skalky. Potřebuje ale už zkušeného pěstitele. Není náhoda, že kvete poprvé třeba až po deseti letech.

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) patří k nejkrásnějším ozdobám skalky. Potřebuje ale už zkušeného pěstitele. Není náhoda, že kvete poprvé třeba až po deseti letech.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Na plazivém oddenku vyrůstá přímá, na bázi šupinatá, 20 až 50 cm vysoká lodyha s 3-5 přisedlými listy s výraznou žilnatinou a 1-3 velkými krásnými květy. Okvětní lístky jsou purpurově hnědé, z nich jsou 2 šroubovitě stočené podél velkého (3 x 4 cm), vydutého, žlutého, uvnitř červeně tečkovaného pysku.

Střevíčník se vysazuje nejlépe na jaře 3 až 5 cm hluboko. Množí se dělením oddenku ihned po rozmrznutí půdy. Patří k rostlinkách, které potřebují vzornou péči zkušeného pěstitele.

Lewisie (Lewisia), někdy také zvaná luisie nebo hořkovnička, vystavuje své jemné květy v rozhraní května a června a dosahuje 15 cm. Je to nízká trvalka s tlustými dužnatými kořeny, která má nádherné květy s mnoha korunními lístky v řídkých květenstvích. Daří se jí na výsluní, ve spárách nebo v suti, v suchu (zvláště v zimě).

Detail něžné, ale na péči náročné lewisie.

Detail něžné, ale na péči náročné lewisie

FOTO: Milan Malíček, Právo

Všechny druhy lewisií vyžadují v zimě ochranu před vlhkem a vydatnou drenáž. Lewisie skvěle doprovodí zimovzdorné opuncie, netřesky a kosmatec (Delosperma).

L. cotyledon má různé kultivary - George Henley má cihlově červené květy, Little Plum purpurově růžové, Pinkie světle růžové.

Oblíbené jsou Lewisia tweedyi, vysoké 8 cm, krémově žluté, velkokvěté, které jsou ale velmi náročné na péči. Bezproblémová je naopak L. nevadensis, 5 cm vysoká, kterou zvládnou i začátečníci.

Pravidla skalky

V každé skalce by měla být výslunná, polostinná i stinná místa.

Péče o větší skalku nebo o choulostivější rostliny je časově náročná.

Skalka, potůček a zahradní jezírko vytvářejí harmonickou jednotu.