Článek
Jmelí bílé (Viscum album) je zvláštní, trochu záhadná, stálezelená rostlina s fascinujícím způsobem života. Svým zevnějškem může směle konkurovat okrasným keřům.
Dorůstá až do jednoho metru v obou směrech, což je na dřevinu bez tradičních kořenů hodně slušný výkon. Ve volné přírodě jmelí potkáme v lesích, na remízcích v polích či u rybníka, ale jen tam, kde rostou stromy. Při troše štěstí se nám ho podaří vypěstovat i na zahradě.
Keř v korunách stromů
V trávníku nebo v záhonu růží se jmelí neuchytí. Je to sice keř, dává však přednost životu v korunách stromů, na jejichž větvích většinou vysoko nad zemí vytváří spletité chumáče, které svým tvarem na první pohled připomínají veverčí hnízda.
Tady žije jmelí. V holých korunách dokonale vynikají stálezelené keříky závislé na vláze a živinách svého hostitele.
Stromy jimi mohou být posety a vypadat jako z jiného světa, zvlášť teď, když jsou vysvlečené z listí. Kromě listnáčů roste jmelí taky na borovicích a jedlích, a podle toho se dokonce dělí na jednotlivé poddruhy s drobnými odchylkami.
Nevšední soužití
Jak to, že prosperuje bez půdy? Žije z vody a živin, jimiž ho zásobuje strom – hostitelská rostlina. Jmelí je totiž poloparazit. Probíhá u něj fotosyntéza, ale závislé je na hostiteli, pod jehož kůru proniká nepravými kořeny.
Tradiční snítce zavěšené na dveřích či u stropu sluší pentle nebo korálkové řetízky zakončené jednoduchými vánočními ozdobami.
Nevšední soužití zdravému dospělému stromu neubližuje, k poškození by mohlo dojít jen tehdy, pokud by jmelí v koruně převládlo.
Jmelí z vlastní zahrady
V přírodě ho po okolí rozšiřují ptáci, semínko buď vytrousí, nebo jim ulpí na zobáčku, který otřou o větev a semeno tak přenesou. Tento způsob můžeme napodobit a jmelí vypěstovat ve vlastní zahradě třeba na jabloni, lípě, bříze, hlohu, vrbě, jeřábu či javoru.
Jmelí můžeme sami namnožit nebo trpělivě čekat, až to za nás udělá pták, který zavítá do zahrady ke krmítku.
Semínko v zimě jednoduše vymáčkneme z čerstvého plodu a opatrně ho prsty očistíme od většiny lepkavé dužniny. Pak ho přitiskneme na spodní stranu mladé větve a tu si označíme kouskem motouzu. Nic víc, nic míň.
Semena neschováváme do hlubokých vrásek ani pod naříznutou kůru, klíčí pouze na světle. Z deseti semen může být úspěšné jediné anebo žádné, proto jich připravíme dostatek na několika větvích a nejlépe i druzích stromů.
Z několika větviček jmelí, chvojí a svazečků okrasných jablíček vznikne během několika minut nepřehlédnutelné aranžmá do vázy na střed stolu či krbovou římsu.
Jelikož jmelí je dvoudomé, takže k tvorbě plodů jsou zapotřebí jak samičí, tak i samčí rostliny. První klíčky se objeví na jaře. Teprve čtvrtým rokem začínají semenáčky kvapem růst.
Sváteční výzdoba
Barevně se jmelí nemůže k Vánocům hodit lépe. Jiskřivě zelená barva s nazlátlým přelivem zdobí nejen podlouhlé, občas zvlněné, kožovité listy, ale i typicky vidlicovitě uspořádané výhony, na kterých se jako kouličky uplácané ze sněhu blyští dužnaté bobule.
Při aranžování dáváme pozor, aby plody neopadaly.
Vánoční baňky na stromeček poslouží coby stylové vázičky pro snítky s bohatou nadílkou bobulí. Pěkně vypadají v míse s umělým sněhem.
Větvičky ve vodě vydrží čerstvé déle než měsíc. Lze je rovněž usušit a přelakovat.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Pozor, dekorace ze jmelí postavte tak, aby na ně nedosáhly děti, protože je ve všech částech jedovaté!