Vrby (Salix) i lísky (Corylus) jsou jako stvořené pro netrpělivé zahrádkáře. Jakmile zapustí kořínky, rostou jako o závod a brzy vytvářejí zahradní dominanty nebo husté živé ploty.

Včelaři na ně nedají dopustit, protože nakvétají záhy po zimě a nejen včelám, ale i čmelákům a přezimujícím motýlům poskytují první potravu.

Velikost koruny u vrb zregulujeme zkrácením hlavních větví, které brzy znovu obrazí.

Velikost koruny u vrb zregulujeme zkrácením hlavních větví, které brzy znovu obrazí.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Jak a kdy řežeme

V obou rodech najdeme variety, které jsou krásnější bez řezu - např. kroucená líska (C. avellana) Contorta, líska turecká (C. colurna) s pyramidální korunou nebo převislá vrba bílá (Salix alba) Tristis. Většinou je to ale naopak, proto se zásahu pilkou nemusíme obávat. Vitální lísky i vrby rychle regenerují a prominou ledacos.

Předjaří je ideální termín k řezu. Rostliny to nejméně stresuje a nám při práci nepřekážejí listy. Na slabší větve použijeme nůžky, silnější odřízneme pilkou. Práci výrazně usnadní kvalitní, dokonale nabroušené nářadí.

Vrby, které pěstujeme pro barevné výhony a dekorativní listy, seřezáváme každoročně až k zemi, u stromů pak k hlavě jako na snímku.

Vrby, které pěstujeme pro barevné výhony a dekorativní listy, seřezáváme každoročně až k zemi, u stromů pak k hlavě jako na snímku.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zpětný řez, při kterém seřezáváme všechny větve téměř k zemi, tzv. na pařezinu, provádíme u keřových lísek přibližně jednou za šest let, abychom podpořili nárůst mladých výhonů, případně obnovili úrodu oříšků.

Vrby se díky němu pěkně zahustí a variety pěstované pro zimní výhony sytěji vybarví. Komu zásah přijde moc drastický, odstraní polovinu větví až v dalším roce. Vrby s barevnými výhony a pestrými listy zapěstované na kmínku vyžadují každoroční zpětný řez až k hlavě.

Prosvětlovací řez má za úkol odstranit větve tak, aby se provzdušnila koruna a propustila více světla nad oblast kořenů. Díky tomu místo v zahradě nepůsobí stísněným, ponurým dojmem a nabízí příznivější podmínky pro pěstování širšího spektra zajímavých rostlin.

Problém s uložením většího množství materiálu vyřeší široká stěna, v níž najdou domov rozmanití užiteční tvorové.

Problém s uložením většího množství materiálu vyřeší široká stěna, v níž najdou domov rozmanití užiteční tvorové.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Redukční řez je nutný při chybném výběru druhu dřeviny nebo místa, kde roste. Stává se to hodně u vrb. Jejich korunu zmenšíme na minimum tak, že všechny hlavní větve zkrátíme téměř ke kmeni, tzv. na babku. Ostatní odstraníme úplně. Strom získá upravený vzhled s kompaktní korunou, jejíž nově vytvořené výhony seřezáváme podle potřeby po několika letech.

Ze stromu keř? I to je možné. Komu strom přerostl přes hlavu, může ho pokácet. Zanedlouho z pařezu vyrazí nové mladé výhony.

Konstrukce z lískových prutů poskytují oporu pro popínavé jednoletky. Nainstalujeme je včas, když jsou rostliny ještě malé.

Konstrukce z lískových prutů poskytují oporu pro popínavé jednoletky. Nainstalujeme je včas, když jsou rostliny ještě malé.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Udržovací řez používáme pro zachování tvaru, výšky a šířky rostlin, třeba v živém plotu, a také délky výhonů u převislých variet.

Co všechno uděláme z větví

Větve rozhodně nepálíme! Namísto toho z nich naděláme treláže či podpěry pro trvalky, rajčata, jednoleté popínavky. Ze silnějších větví mohou vzniknout domečky pro samotářské včely. Stačí do nich vyvrtat několik otvorů a přidělat stříšku.

Dekorace z vrbové kůry omotané okolo vytvarovaného drátu zútulní zahradu i byt.

Dekorace z vrbové kůry omotané okolo vytvarovaného drátu zútulní zahradu i byt.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Čerstvé vrbové haluze do záhonu raději nezapichujeme, protože v půdě snadno zakořeňují. Této vlastnosti naopak využijeme při zakládání živých proplétaných plotů. Zahradu či domov zútulní přírodní dekorace z proužků vrbové kůry. Tu ostrým nožem začerstva sloupneme a obmotáme kolem drátěné konstrukce libovolného tvaru.

Komu není život volně žijících tvorů lhostejný a má fůru materiálu, vybuduje na zahradě stěnu, v níž najdou domov ptáci i drobní savci. Ořezané větve jednoduše navrstvíme mezi kůly zatlučené do země.

Domečky, kam kladou vajíčka včely samotářky, vznikly z tlustých větví lísky obecné. Stačilo navrtat pár otvorů, přidělat stříšku a zavěsit.

Domečky, kam kladou vajíčka včely samotářky, vznikly z tlustých větví lísky obecné. Stačilo navrtat pár otvorů, přidělat stříšku a zavěsit.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo