Švestky se na našem území tradičně pěstovaly jako oblíbené a široce využitelné ovoce především v podhorských oblastech. Silný výskyt virové choroby šarky ale jejich počet výrazně zredukoval. Staré původní odrůdy kvůli své malé odolnosti z velké části vymizely a šlechtitelé za ně dlouho hledali nějakou náhradu. Teprve v posledním desetiletí se na trhu objevily odrůdy, které jsou proti této chorobě odolnější. Typově jde spíše o pološvestky než o pravé švestky – ty dozrávají později a jejich dužnina bývá sladší. Snad si tyto odrůdy opět najdou cestu do sadů i zahrad, aby se tak pěstování slivoní zase ve větší míře obnovilo.

Jojo

Plody této odrůdy jsou typu pološvestka, větší velikosti (37–48 g), dužnina je zelenavě žlutá, dosti šťavnatá a většinou dobře odlučitelná od pecky. Jejich chuť je sladce navinulá, často jen průměrná. Stromy rostou středně silně až slabě, větve vytvářejí široce rozložité koruny. Větve dobře obrůstají kratším plodonosným obrostem, snadno se tvarují jako vřetena nebo stěny. Doba kvetení je středně raná, květy jsou samosprašné. Stromy velmi brzy vstupují do plodnosti a přinášejí pravidelné vysoké sklizně.

Hodnocení: Jedná se o první odrůdu slivoní zcela odolnou vůči virové šarce. Její odolnost je založena na přecitlivělosti pletiv vůči tomuto viru, to znamená, že napadené pletivo odumírá a virus šarky se dále nešíří. Stromy netrpí zimními a jarními mrazy a nejsou ani příliš citlivé vůči houbovým chorobám. Pěstují se na vyšších i nižších kmenných tvarech a obstojí i v moderních hustých výsadbách vřetenovitých zákrsků. Plody se velice brzy vybarvují, což svádí pěstitele k jejich předčasné sklizni, je ale třeba vyčkat a sklizeň odložit až do doby, kdy plody zesládnou. Ideální dobou je konec srpna.

 

FOTO: Ing. Jan Blažek, CSc. a Thinkstock

Hanita

Plody typu pološvestka jsou středně velké (30–40 g), dužnina je zelenavě žlutá až zlatožlutá, tuhá, šťavnatá a zpravidla dobře odlučitelná od pecky. Chuť je navinule sladká a příjemně aromatická. Stromy rostou středně bujně, vytvářejí vyšší kulovité koruny, v nichž převažují slabší větve dobře obrůstající převislým plodonosným obrostem. Odrůda dobře plodí na jednoletém dřevě. Doba kvetení je středně raná, jedná se o samosprašnou odrůdu. Stromy do plodnosti vstupují brzy a poskytují vysoké a pravidelné sklizně.

Hodnocení: Odrůda byla šlechtitelem označena za tolerantní vůči šarce, podle dosavadních zkušeností v ČR bývá ale touto virózou často napadána. Neměla by proto být vysazována tam, kde se choroba často vyskytuje. Je středně odolná vůči zimním a jarním mrazům, avšak dost trpí dírkovitostí listů. Lépe jí vyhovují volnější tvary, ke tvarování do vřeten se příliš nehodí. Odrůda vyniká kvalitou plodů a ranou a vysokou plodností. Plody se sklízejí ve třetí dekádě srpna.

FOTO: Ing. Jan Blažek, CSc. a Thinkstock

Tegera

Plody typu pološvestka jsou středně velké (27–36 g), dužnina bývá zelenavě žlutá, pevná, šťavnatá a dobře odlučitelná od pecky. Chuť je navinule sladká, harmonická, mírně aromatická a velmi dobrá. Stromy rostou poměrně bujně a vytvářejívyšší kulovité a dosti husté koruny. Doba kvetení je středně raná, odrůda je samosprašná a sama je dobrým opylovačem. Do plodnosti vstupuje brzy a přináší vysoké a pravidelné výnosy.

Hodnocení: Odrůda je citlivá k šarce, avšak po napadení touto chorobou plody neopadávají a jsou plně upotřebitelné. Stromy jsou dost odolné vůči zimním a jarním mrazům a rovněž vůči moniliové hnilobě. Pěstuje se na vyšších i nižších kmenných tvarech; lepší úrodu poskytuje naštěpovaná na semenných podnožích. Plody se sklízejí na přelomu července a srpna.

 

FOTO: Ing. Jan Blažek, CSc. a Thinkstock

Tophit

Plody typu pološvestka jsou velké (45 až 70 g), dužnina je zelenavě žlutá až světle žlutá, pevná, šťavnatá a dobře odlučitelná od pecky. Chuť bývá sladce navinulá, příjemně aromatická a dobrá. Plody je možné v chladu poměrně dlouho skladovat. Stromy rostou zpočátku velmi bujně, později středně silně a vytvářejí vyšší kulovité koruny. Větve dobře obrůstající kratším plodonosným obrostem. Snadno se tvarují jako vřetena nebo do tvaru stěny. Doba kvetení je středně pozdní, květy jsou částečně samosprašné. Stromy do plodnosti vstupují brzy, plodí již na jednoletém dřevě a poskytují vysoké a pravidelné výnosy.

Hodnocení: Odrůda je vysoce tolerantní vůči šarce, avšak citlivější na moniliovou hnilobu. Je st ředně citlivá na poškození stromů zimními mrazy a květů pozdními jarními mrazíky. Odrůdu lze pěstovat ve všech pěstitelských tvarech a štěpovat ji na všechny u nás dostupné podnože. Plody se sklízejí koncem září nebo začátkem října. Po dosažení zralosti dobře drží na stromě a sklizňové období je poměrně dlouhé.



FOTO: Ing. Jan Blažek CSc a Thinkstock

Toptaste

Plody jsou pomologicky typu švestka, středně velké (34–40 g), dužnina bývá žlutá, pevná, šťavnatá a dobře se odlučuje od pecky. Švestky mají vynikající harmonickou a příjemně aromatickou chuť a vyznačují se vysokým obsahem cukrů. Stromy rostou dosti slabě, vytvářejí menší vysoce kulovité koruny a větve dobře obrůstají hustým plodonosným obrostem. Odrůdu lze tvarovat jako vřetenovité zákrsky. Doba květu je středně pozdní, květy jsou částečně samosprašné. Jako opylovači jsou doporučovány odrůdy ‘ Čačanská lepotica ’ a ‘ Stanley ’ . Do plodnosti stromy vstupují raně, plodí hojně a pravidelně.

Hodnocení: Odrůda je vysoce tolerantní vůči šarce a podle dosavadních výsledků zkoušek netrpí ani houbovými chorobami. Stromy jsou rovněž odolné vůči zimním a jarním mrazům. Odrůdu je možné pěstovat ve všech tvarech a na všech dostupných podnožích. Plody se sklízejí ve druhé polovině srpna až začátkem září a vyznačují se dlouhým obdobím sklizňové zralosti.

FOTO: Ing. Jan Blažek, CSc. a Thinkstock

www.floranazahrade.cz