Plot či oplocení vnímáme jako součást stavení, u kterého se nalézají, měly by proto s domem ladit. Plot má nejen funkci praktickou – ohraničuje určitý prostor, ochraňuje náš majetek, ale měl by působit i esteticky. Vedle běžně vysokých plotů, přes které vidíme a můžeme diskutovat se sousedy, se někdy setkáváme jen s nízkým a spíše symbolickým plůtkem, jindy naopak se skutečně vysokou hradbou. Vzhled plotu ovlivňuje i to, zda má podezdívku, nebo je bez ní. Roli hraje i jeho barevnost – zda si dřevo ponechalo přírodní vzhled, nebo dostalo barevný nátěr.

Prkenný plot má horní okraj zvlněný jako vodní hladinu, dojemdokreslují zavěšené keramické ryby

Prkenný plot má horní okraj zvlněný jako vodní hladinu, dojem dokreslují zavěšené keramické ryby.

FOTO: Chatař a chalupář

Dříve se také často stavěly ohrady, které měly za úkol udržet hospodářská zvířata na určitém místě a ochránit je před škůdci. Ohrady byly jednoduché, čistě užitkové stavby z robustního dřeva.

Dřevěné ploty

Mezi nejestetičtější řešení s nejdelší tradicí patří dřevěné ploty. Mají podobu plaňkového (tyčkového) plotu nebo plného prkenného oplocení. Jejich základem jsou sloupky, spojené dvěma vodorovnými příčlemi (rýglemi), na než se připevňují plaňky nebo prkna.

Tradiční variantou jsou dřevěné sloupky (dříve se k nim příčle upevňovaly lýkovými houžvemi), trvanlivější je konstrukce s pískovcovými nebo betonovými sloupky s kapsami ve tvaru obráceného „L“, do kterých se příčle vkládají a není třeba je nijak upevňovat. Vzhled plotu je pak dán především výškou planěk či prken a způsobem jejich kladení na příčle.

Živému plotu z propletených vrbových prutů se u potůčku daří

Živému plotu z propletených vrbových prutů se u potůčku daří.

FOTO: Chatař a chalupář

Staré dobré plaňky

Řekne-li se „venkovský plot“, většině se asi vybaví plot z půlkulatých planěk, jaký jsme (aspoň někteří z nás) v dětství často přelézali. Klasické plaňky s kulatým nebo půlkulatým profilem bývají nahoře většinou rovné. Plaňky (neboli plotovky) s hranolovitým profilem mohou být užší i širší a nahoře rovné nebo zakončené špičkou, obloukem či jinak tvarované.

Vzhled plotu a také jeho průhlednost určují různé faktory: výška planěk, rozestup mezi nimi, přibíjení planěk střídavě, jejich kladení svisle nebo šikmo přes sebe (do kosočtverců), nazývané „myslivecký plot“.

Plot z prken

Jak název napovídá, prkenný plot tvoří svisle, někdy i vodorovně umístěná prkna. Jsou kladena na těsno k sobě či s určitými rozestupy. Příliš velkou celistvou plochu pomůže rozbít upevňování prken střídavě z vnější a vnitřní strany příčlí nebo tvarování horního okraje plotu například do oblouků, vln a podobně.

Kompaktní prkenný plot působí příjemněji, jestliže je přes něj vidět a netvoří vysokou hradbu. Takový použijeme jen za domem nebo z boku pozemku, potřebujeme-li zakrýt nevábný výhled na sousední dílnu, skladiště či zemědělské provozy.

Přírodní oplocení

Velmi přirozeně vypadají ploty či plůtky ze všelijak křivolakých větví a kmínků, přibitých vodorovně nebo šikmo na podobně nerovné sloupky. Hodí se především na vytvoření nízkého, spíše symbolického oplocení předzahrádky před domem nebo k oddělení květinových či zeleninových záhonů od trávníku. Podobnou variantou je plot či spíše ohrada, tvořená prkny s krajinkou nebo slabšími kládami, vodorovně upevněnými na sloupky.

Nízký plůtek je vytvořen ze všelijak křivolakých kmínků

Nízký plůtek je vytvořen ze všelijak křivolakých kmínků.

FOTO: Chatař a chalupář

Kamenné zídky

Jiným typem ohrazení pozemku jsou kamenné zídky. Buď na sucho skládané, nebo zpevněné zeminou, do níž lze vysadit i nízké skalničky. Zídka pak v létě rozkvete a potěší naše oko.

Kamenné ploty se stavěly tam, kde bylo dost stavebního materiálu – často byly vlastně vedlejším produktem, způsobem, jak zužitkovat kamení vybrané z polí. Vystavět suchou zídku tak, aby byla pevná a stabilní, není tak úplně snadné. Řada chalupářů si zakládá na tom, že ji u své chalupy vybudovala.

Ohraničení pozemku z propletených řezaných vrbových prutů se nevidí často

Ohraničení pozemku z propletených řezaných vrbových prutů se nevidí často.

FOTO: Chatař a chalupář

Ať žije proutí

Z nařezaných vrbových prutů lze plot také uplést – dlouhé pruty se proplétají mezi slabšími kůly, aby vytvořily kompaktní plochu. Ještě zajímavější je plot z živých, do země zapíchnutých vrbových větviček či prutů, které se mezi sebou spletou. Jak porostou, vznikne pevný plot. A od jara do podzimu bude zahalený do zelených lístků.

Plot s čepicí

Plot s čepicí.

FOTO: Chatař a chalupář

Živé ploty

U některých domů se pěkně vyjímají živé ploty z různých stromků a keřů. Takový plot může tvořit řada přirozeně rostoucích keřů či stromků, o různé výšce a košatosti, nebo můžeme pěstovat kompaktní stříhanou stěnu. Plot může být stálezelený, může nás těšit květy a na podzim se hezky vybarvit, poskytovat potravu ptákům a včelám.