Článek
Jednou z charakteristických vlastností holandského bydlení je pro nás trochu zvláštní zvyk – okna bez záclon. Mnoho místních domácností z ulice spíš připomíná výlohu obchodu než soukromý byt. Zvenku je tedy do bytu velmi dobře vidět, ale stejně dobře je vidět i z bytu do ulice.
O tom jsme se přesvědčili mnohokrát, protože fotografování rostlin před soukromými zahradami není jednoduché. Zejména kvůli chybějícím záclonám jsme fotografováním rostlin vzbuzovali značnou pozornost domácích. V některých situacích jsme si s majiteli domu zlehka kývli na pozdrav a naznačili, že jenom fotíme rostliny, jindy jsme museli těžce vysvětlovat, že opravdu nejsme z realitní kanceláře, která chce koupit jejich krásný dům.
Jedno zastavení však bylo úplně jiné, než ta ostatní. Z typického cihlového domu s mimořádně hezky upravenou předzahrádkou vyšla starší paní a pozvala nás na kávu tak mile, že nešlo odmítnout. Jazyková komunikace nebyla právě snadná, ale s dostatkem vůle to jakž takž šlo. A když se ukázalo, že jsme všichni nadšenci přes záležitosti zahradnické, jazykové bariéry jako by přestaly existovat.
Běžné zahrady obyčejných lidí jsou v Holandsku ve velké většině případů malé a působí komorně. Možná na venkově nebo na samotách je pro zahradnické aktivity více prostoru, ale městské zahrádky bývají opravdu velmi skromné. Obdivovat jejich krásu, alespoň ze strany od ulice, může snad každý turista, který přichází s malou dávkou pokory a velkou časovou rezervou. Zahrada za domem je však přísně soukromým prostorem, kam se obvykle cizí lidé nevodí. O to překvapivější bylo pozvání přímo tam. Zahradu, nebo spíše zahrádku, jsme si mohli v klidu prohlédnout i nafotit, a také jsme dostali laskavý souhlas obrázky publikovat.
Předzahrádka
Zahrada u tohoto půvabného stavení má dvě části. Předzahrádka, ačkoliv je majetkem domácích, patří tak trochu všem. Její zeleň je zelení veřejnou, neboť tady, jako i v mnoha dalších případech, chybí plot. Je zde jenom nízký
živý plůtek z ostnatých stálezelených dřišťálů, který vymezuje hranici pozemku. Rostliny předzahrádky jsou sladěny s velkým citem, převládají zde stálezelené druhy, které doplňují jemná stébla trav, některé půvabné druhy trvalek a pár listnatých keřů.
Společným rysem předzahrádky i vnitřní zahrady je úplná absence trávníku. Nakonec, co by tam také dělal? Jen by se staří lidé zbytečně trápili s jeho sekáním a údržbou! Trávník v této zahradě nahrazují nízké půdopokryvné rostliny, které jsou použity tak, že zcela nahrazují u nás tak oblíbenou mulčovací kůru. Kůra se k mulčování používá v Holandsku jen zřídka, neboť lesů je zde poměrně málo a dovozová je drahá.
Vnitřní zahrada
Má sice některé podobné prvky jako předzahrádka, v mnoha ohledech je ale zcela jiná. Od okolí je ohraničena neprůhlednou zdí. Kromě estetického hlediska zde můžeme vysledovat silný akcent funkčnosti. Je to logické, vždyť tady probíhá normální život. Během pěkných dnů si tu majitelé posedí pod širým nebem, ale také zde skladují dřevo a suší prádlo. I když se v zahradě žije, nemá žádné místo, které by mohlo působit neupraveně - nebýt toho, že jsme ji navštívili zcela náhodně, mysleli bychom si, že je připravena pro vzácnou návštěvu nebo rodinnou událost.
Část zahrady zabírají záhony, zbytek tvoří zpevněná plocha. S blátem není možno se potkat ani v nejhorším počasí. Rostliny na záhonech jsou sice vysázeny hustě, ale jejich sortiment rozhodně nepřipomíná žádnou zahradnickou sbírku. Svěží zeleň trávníku nahrazují nizounké svěže zelené půdopokryvné trvalky, které trávník docela bravurně imitují. Na několika dalších plochách roste ještě pár vyšších trvalek a popínavých dřevin. Každá píď půdy i každý kousek prostoru jsou zde vyřešeny s velkým smyslem pro detail. Nádoby s rostlinami, sud na dešťovou vodu, pečlivě zamaskovaný sušák na prádlo, ptačí budky či jako by nedbale o zeď opřené staré dřeváky – všechno má své místo a svou logiku.
Možná je tato zahrada zeměpisně příliš vzdálená od nás, možná její život pulzuje v jiném klimatickém i kulturním prostředí. Ale navzdory tomu, že je na plochu opravdu malinkatá, mohla by být i pro nás v mnoha ohledech velmi inspirativní. Naše zahradnické cestování je dnes trochu jiné, než v předešlých číslech časopisu. Turistické informace protentokrát utajíme, neboť jsme byli vzácnými hosty u vzácných lidí, v prostoru ryze soukromém. Za pohostinnost, ale hlavně za důvěru, jim alespoň na dálku posíláme ještě jeden pozdrav a poděkování.
