Skloubit původní venkovskou architekturu a moderní rekreační zahradu je totiž mnohem těžší než u novostavby. Dům našich hostitelů sice prošel rozsáhlou rekonstrukcí, takže úplně původní vzhled nemá, ale i v novém hávu si zachoval venkovský ráz.

Například všechny stavební objekty jsou rozmístěny tak, jak je to na našem venkově zvykem odedávna. Za domem je z jedné strany garáž a z druhé zastřešená terasa vybudovaná z původní hospodářské části. Stavby tedy společně tvoří jakýsi vnitřní dvůr, který je otevřený jen z jedné strany. Má nepravidelný tvar, takže přímo nabízí možnost uplatnit nápadité a nekonvenční řešení. A tuto možnost architekt zahrady patřičně využil.

Práce profesionála

Zahrada je dílem zahradního architekta, který se svého úkolu zhostil velmi šikovně. Relativně malou plochu nezahltil nesmyslnými záhonovými kreacemi, avšak navzdory tomu tu nechybí pestrost květin a místo se našlo i pro vodní prvek.

Vpředu dominuje zelená plocha trávníku a záhony jsou spíš v pozadí, kde tvoří pestrou kulisu na konci dvora, čímž jeho malé rozměry opticky zvětšují. Zároveň tvoří jakousi zelenou hranici mezi rekreační a užitkovou částí. Jejich promyšleným osázením se docílilo toho, že při pohledu z terasy jsou ovocné stromy stojící za záhony jakoby jejich součástí. To vyvolává dojem, že dvůr je od okolního světa uzavřený i z této poslední strany. Zvyšuje se tak pocit soukromí a zintenzivňuje příjemný dojem, který celá zahrada navozuje.

Místo pro výrazné prvky

Nikdo nepřehlédne jezírko s dřevěným můstkem. Je situované ve výběžku výsadby, která se „přelévá“ hluboko do plochy trávníku a tak úplně narušuje zažitý vzorec tvorby moderních zahrad. Nenajdeme tu totiž obrubu z okrasných rostlin, která lemuje pravidelný trávník. Naopak, oblé linie záhonů, které působí přirozeně a velmi usnadňují péči o trávník, zacházejí od hranice pozemku až do středu dvora. Čistotu vody v jezírku zajišťuje stálý koloběh v podobě krátkého potůčku.

Břehy lemují velké bílé kameny a nízká výsadba trvalek s poléhavými jalovci. V době naší návštěvy krásně fialovomodře kvetl čistec a růžově zase nízká trávnička. Nad vodní hladinou se tyčí výrazná kulatá korunka vrby 'Hakuro Nishiki'. V jejím stínu roste bohyška a obě tyto rostliny vhodně doplňují kameny po obvodu jezírka, dosypané jemnějším bílým štěrkem.

Kontrast s citem

I tak by se dal nazvat výběr použitých druhů. Kulovitý vzhled vrby totiž pěkně kontrastuje se strohou sloupovitou omorikou či cedrem v pozadí. Sytě modrý cedr byl navíc při naší návštěvě obklopen červeně kvetoucí čechravou.

Bohatou červeň do celé scenérie dodávaly i pěkně rozkvetlé pnoucí růže, které zdobily dřevěnou branku vsazenou do živého plotu z ptačího zobu. Kontrasty, ať už barevné nebo tvarové, celý prostor oživují. Není jich však tolik, aby působily nepřiměřeně, nebo dokonce vyvolávaly napětí.

Převládající harmonie

Je ji cítit všude. Mnoho dřevěných prvků, drobné detaily venkovské výzdoby a bílé kameny. To všechno na pozadí svěže zeleného zdravého trávníku. Velmi esteticky působí dřevěné sloupky, které jsou u každé stavby, i u terasy s krbem, kde je hustě porůstá vistárie. Kromě toho se se dřevem setkáme i v podobě můstku nad jezírkem, v podobě branky porostlé růžemi, která vede do užitkové části zahrady, či dokonce na dětském pískovišti.

Harmonii celého prostoru však napomáhají i šlapáky v trávě, které jsou sice z prefabrikovaných prken, ale jsou kladené na osu chodníčku po diagonále, a hlavně jsou stejné jako ty, které byly použity i na vydláždění lemu zastřešené terasy.

Malebnému vzhledu celého prostoru velmi pomáhá i množství rostlin v květináčích, venkovské artefakty, jako například kolo od vozu, a v neposlední řadě i zelená barva fasády všech staveb ve dvoře.