Kvetoucí keře na sebe v záhonech téměř vždy strhávají pozornost. V kombinaci s trvalkami vzniká partnerství, které vypadá dobře jen tehdy, je-li správně vyvážené. To znamená, že by v něm mělo být v každém případě více trvalek. Keře vytvoří potřebný rámec a potřebnou plasticitu výsadby, vyžadují však dostatečný prostor. Jejich výběr podřizujeme stylu výsadby, měly by ale mít kompaktní, symetrický vzrůst a cení se samozřejmě i bohaté, nápadné květy.

Vyhýbat bychom se měli řídkým, neforemným a rychle se rozrůstajícím druhům. V těsné blízkosti keřů nevysazujeme vysoké trvalky, vůbec by zde nevynikly. Spodní části keřů je zase vhodné zakrýt nižšími výplňovými druhy nebo tam zasadit drobnější jarní cibuloviny. Keře vybíráme i podle vlastností stanoviště.

Z estetického hlediska se vyplatí pohrát si s kontrasty, například k velkým květům ibišků se výborně hodí drobnokvětý kontryhel, stejně dobře doplní velkokvětou třezalku kalíškatou kompaktní keříky krásnoočka (Coreopsis verticiliata) nebo panašované listy ozdobnice čínské (Miscanthus sinesis). Střapatý čilimník ukázní přísná juka a k romantickým květům šeříku se pěkně hodí tulipány.

Ibišek

Ibišek
FOTO: Flóra na zahradě

Pravé poklady

Něžným zpestřením jarních záhonů jsou drobnější příbuzní známých šeříků. Šeřík Mayerův (Syringa mayeri) ´Palibin´ má úhledný tvar, bohatě kvete a příjemně voní. Dorůstá do výšky 1,2 metru a do jeho přirozeně upraveného tvaru není třeba řezem nijak výrazně zasahovat. Roste poměrně pomalu, na záhonech se velmi dobře kombinuje právě s drobnými cibulovinami a jarními trvalkami. Trochu vzrůstnější je šeřík sametový (Syringa patula), odrůda ´Miss Kim´ dorůstá asi do dvou metrů. Oba druhy mají tmavě růžová poupata, které se rozvinou do světle růžových květů. Na záhonech vypadají rozkvetlé keříky velmi lehce a elegantně.

Keře s velkými nápadnými květy by mohly reprezentovat zejména ibišky (Hibiscus syriacus). Jednotlivé odrůdy mohou dorůstat až do tří metrů, ale na záhony je můžeme také použít. Rostou totiž pomalu a lze je navíc udržovat v požadovaném tvaru řezem. Kvetou velmi bohatě a dlouho, od července až do podzimu.

Velmi pěkné kombinace vznikají s levandulí nebo ořechoplodcem. Na slunečných záhonech se uplatní i originální kombinace čilimníku černajícího (Cytisus nigricans). Odrůda ´Cini´ je nízký keř pravidelného kulovitého tvaru s jemnými výhonky, od června obsypaného drobnými žlutými květy. Kvete dlouho a spolehlivě. Budeme-li odkvetlé výhonky odstraňovat, dočkáme se opětovného kvetení. Na rozdíl od svých dalších vyšlechtěných příbuzných s velkými zářivými květy vypadá v kombinované výsadbě s trvalkami přirozeněji. Hodí se do partií na slunci, vynikne i ve výsadbách stepního charakteru nebo ve štěrkových polích.

Pokud potřebujeme malý, spolehlivě kvetoucí keř, vybereme si osvědčenou mochnu křovitou (Potentilla fruticosa). Nízké až pokryvné keře jsou díky svým vlastnostem ideálními společníky pro řadu trvalek. Kvetou dlouho, mají zajímavé barvy, jsou naprosto nenáročné a proto je pěstujeme prakticky jako trvalky. Z vyšších odrůd se osvědčila žlutě kvetoucí ´Goldfinger´ a bíle kvetoucí ´Abbotswood´. Obě odrůdy dorůstají do 1,2 metru.- Z nízkých poléhavých odrůd jsou na trhu k dispozici bílá ´Elfenbein´, žlutá ´Elisabeth´, oranžová ´Hopleys Orange´ nebo červená ´Red Ace´. Mezi nejspolehlivější stále patří poléhavá odrůda se sytě žlutými květy ´Goldteppich´.

Dřišťál

Dřišťál
FOTO: Flóra na zahradě

Trochu vzruchu přinese do výsadby dřišťál (Berberis x stenophylla). Navzdory svým dlouhým převislým výhonkům si zachovává symetrický kompaktní tvar. Za pozornost stojí odrůdy ´Claret Cascade´ nebo ´Coccinea´, obě dorůstají asi do 1,2 metru. Po bohatém jarním kvetení se v létě uplatní i krása tmavě zelených listů a pěkný tvar. V létě proto dobře doplní zejména kvetoucí trsy denivek. Tato kombinace ale vyžaduje dostatek prostoru.

Nůžky prosím: Tvar je základ

Některé keře, stejně jako řada trvalek, vyžadují pravidelný předjarní řez. Do této skupiny patří například oblíbený ořechoplodec nebo perovskie. Jsou to vzrůstnější rozložité rostliny, kterým řezem zajistíme kompaktní tvar. Bez pravidelného řezu by byly řídké, bez tvaru, nekontrolovaně by se rozrůstaly a utlačovaly by okolní výsadbu. Vysazujeme je v malých skupinách po třech kusech, podle prostoru, který máme k dispozici.

Další výhodou pravidelného řezu je i oddálení kvetení, zpravidla o dva až tři týdny. Kvetou potom až ve druhé polovině léta, kdy je sortiment kvetoucích rostlin už mnohem užší. Keře řežeme až na konci zimy, protože v zimě nám poslouží na záhonech jako výrazný prostorový prvek; musíme to ale stihnout dříve, než začnou viditelně rašit.

Ilustrační foto

Ilustrační foto
FOTO: Flóra na zahradě

Estetické zákroky

Některé stálezelené keře bývají po zimě mnohdy poškozené mrazem, což nevypadá příliš dobře. To se stává například u třezalky kalíškaté ´Hidcote´, kterou často na takové kombinované záhony vysazujeme. Její krásné sytě zelené listy jsou vhodným pozadím pro kvetoucí trvalky. Řezem trochu usměrníme a omezíme její bujný růst, na hustých, kompaktních keřích potom pěkně vyniknou i velké, zářivě žluté květy. Také sousedé v blízkosti pravidelně udržované třezalky nebudou slábnout a stahovat se „do ústraní“.

Bohaté kvetení

Pravidelným řezem zasáhneme i do procesu zakládání květních pupenů a keře pak více pokvetou. To se výrazně projeví třeba na tavolníku japonském (Spirea japonica). Odrůda ´Goldflame´ ozdobí jarní záhon netradiční oranžovočervenou barvou rašících listů, která se posléze mění na žlutou. Z výrazně kvetoucích keřů se používá i komule, kterou známe jako poměrně velký, rozložitý keř. Pro kombinaci s trvalkami raději vybereme takové odrůdy, které dorůstají do výšky kolem 1,2 metru. Na výběr jich je několik – tmavě modrá ´Adonis Blue´, tmavě purpurová ´Camberwell Beauty´, růžová ´Peacock´ nebo fialová ´Purple Emperator´.

 

Ilustrační foto
FOTO: Flóra na zahradě

Výsostné postavení
Keře používáme jako kostru výsadby nebo jako její dominantu. Královské postavení mají v tomto směru hortenzie velkolisté. Dobře se kombinují s celou škálou trvalek. Ideálními partnery jsou pro ně na záhonech ve světlém stínu různé kapradiny a bohyšky, které ale plní spíše funkci podrostu, nikoli kvetoucích trvalek. Pokud bychom chtěli trvalky ve vztahu s hortenziemi trochu „zrovnoprávnit“, vybíráme mezi jinými druhy hortenzií. Velmi vhodně se s trvalkami kombinuje hortenzie latnatá. I když jsou na trhu odrůdy, které mají soukvětí složené téměř výhradně z velikých sterilních květů , raději sáhneme po odrůdách s drobnými kvítky, sice méně výraznými, ale zase o to zajímavějšími. Pravidelný zpětný řez podstatně omezí vzrůst jinak poměrně mohutných keřů. Hortenzie kvete na jednoletých výhoncích, které po zpětném řezu dorůstají do délky asi 80 – 100 cm. Na pozadí záhonů nebo do kombinací s vyššími trvalkami se uplatní i vyšší, nádherná odrůda hortenzie stromkovité ´Annabelle´. Obrovská bílá květenství působí dominantně a zároveň něžně. Vysazujeme ji společně se stínomilnými trvalkami, potom prozáří stinná místa na zahradě.