Vzhled domu mladé rodiny předurčil ráz okolní krajiny

Zatímco ve většině koutů zeměkoule jsou dřevostavby vyústěním snahy o znovunastolení relativní rovnováhy mezi kulturním světem a přírodou, v rakouském Vorarlbersku jde o naprosto přirozený fenomén, který žije v symbióze s místní krajinou nepřetržitě po celá staletí.

Tradiční způsob práce se dřevem v architektuře dodnes reprezentují stará hospodářská stavení i horské salašnické domky zvané Maisass. Vedle nich organicky prorůstá současná architektura kombinující dřevo s velkými prosklenými plochami a ocelovými konstrukcemi.

Dvoupodlažní dům pro majitelku módního butiku Julii Behmannovou, šéfa grafického studia Björna Matta a jejich dvě malé dcerky vyrostl na svažitém pozemku sevřeném z jedné strany starou lípou a z druhé mohutným ořešákem.

Díky daným dispozicím získal půdorys domu obdélníkový tvar a suterén byl částečně zapuštěn do svahu. Dům poznáte už zdálky díky struktuře do kříže položených dřevěných latí, která je uplatněna na celé fasádě.

„Neslouží jen jako praktická záležitost – jako přirozená ochrana před nepřízní počasí,“ vysvětlují architekti, „ale také jako pečlivě utkané šaty, které skrývají a odhalují zároveň.“

Dřevo vládne také v interiéru – na obložení stěn, vestavěném nábytku i podlahách. Převážně jde o smrk a jedli, které majitelé domu nechali vytěžit z nedalekého vlastního lesa.

Vzhledem ke svažitému terénu pozemku umístili architekti hlavní vstup do prvního podlaží, které se nachází na úrovni ulice.

Prostorná chodba přivádí návštěvníky ke schodišti, které ohraničuje z obou stran pás z rytmicky se střídajících fošen a volného prostoru. Toto řešení opakuje geometrický řád fasády a zároveň díky pronikání přirozeného světla mezi fošnami vede další kroky návštěvníků do suterénu, do hlavní obytné části, nikoli do potemnělého prostoru, který je vyhrazený soukromému životu rodiny – jejich ložnicím, pracovnám a koupelnám.

Téměř celou přízemní část domu tvoří jedna velká obytná zóna, v níž Julia s Björnem a dětmi vaří, jí, hostí návštěvy, tráví společně volný čas a relaxují. Tento prostor je jen částečně rozdělen kamny na dřevo, která slouží k vytápění a ohřevu teplé vody.

Strategická jižní orientace této části domu čerpá z energie denního světla a zároveň z úžasného výhledu na pohoří Bregenzerwald a do údolí, který se otevírá za velkorysými prosklenými plochami.

Bezprostřední spojení s krajinou si majitelé domu mohou užívat na krytých terasách, které se nacházejí po obou stranách přízemí. Vzdušný čistý prostor vyvolává zdání absolutní otevřenosti.

Navzdory tomu má však i svá tajemství, která mají zůstat očím běžných návštěvníků skryta za dřevěnou stěnou táhnoucí se po celé délce obytné části.

Už samotná stěna s nikami a vestavěným nábytkem je využita jako úložný prostor pro věci, které rodina potřebuje ke každodennímu životu. Za ní je technická místnost, spíž a sklípek, jimž architekti vyhradili podzemní část suterénu.

Anna Martinková, www.modernibyt.cz