Článek
Vila má kvádrovitý tvar rozšířený v přízemí do zahrady o nárožní terasu. Moderní podobu domu překvapivě doplňuje celkem konzervativní střecha s velkým přesahem.
V nároží nad terasou „visí“ masivní střecha bez podpory. Hlavní vchod dekoruje obklad z kamenných desek, vstupní dveře zaujmou výrazně osazenou prosklenou výplní.
Vchod do vily krášlí kvalitní obklad.
Z malé předsíně se vstupuje přímo do schodišťové haly. Zábradlí schodiště bylo navrženo jako výtvarný doplněk. V přízemí nechyběl pánský salón s obývákem, dětským pokojem, zimní zahradou a kuchyní. V patře byly umístěny ložnice.
Ve vile zůstala řada ukázek původního vybavení interiérů. Ve všech pokojích byly původní vestavěné skříně. Šatníky vynikají praktickým členěním prostoru, zásuvkami a poličkami.
Zaujalo i odvětrávání toalety prostřednictvím skleněné žaluzie osazené přímo v okenní výplni. Jedinečnou památku na práci architekta pak představuje ozdobná mříž z kamen v dětském pokoji. Jde o hravé reliéfy pštrosa a slona z mosazného plechu.
Kuchyň byla na tehdejší dobu zařízená hodně moderně.
Architekt Otto Fleischer měl rád funkcionalistický styl. Mezi jeho navrženými vilami v severních Čechách nicméně najdeme nejen čistě funkcionalistické stavby, ale i celkem tradičně navržené domy. Heldova vila je něčím mezi.
Architekt chtěl předejít problémům s přílišnou moderností
Může to být ale kompromis vynucený stavebníkem. Na sousední parcele totiž vyrostla krátce před tím funkcionalistická vila advokáta Eltise. Stavbu se snažilo vedení města zakázat, protože měla plochou střechu, což bylo proti tehdejším místním společenským pravidlům. Možná tak chtěli Heldovi podobným problémům předejít.
Pohled na stavbu na dobovém snímku.
Továrníkova rodina musela opustit vilu v roce 1945 v rámci odsunu německého obyvatelstva. V dobách socialismu objekt sloužil k různým účelům, naposledy jako jesle.
Roku 1998 ho koupil soukromý majitel a citlivě zrekonstruoval. Vile se zvnějšku vrátila původní podoba. Výjimku tvoří zazděná terasa v přízemí.
