Hlavní obsah

Třetí rekonstrukce napravuje to, co napáchaly úpravy domu v minulosti

Majitelé řadového domu z 19. století v australském Melbourne se rozhodli pro jeho rekonstrukci. Byla to už třetí, kterou za svou existenci prodělal. Jejím cílem bylo sladit ty předcházející tak, aby dům začal konečně fungovat jako celek. Záměr realizovaný architekty z místního atelieru Pierce Widera se vydařil, a tak se majitelům osvědčilo známé pořekadlo do třetice všeho dobrého.

Foto: Derek Swalwell

Majitelé si nechali rekonstruovat starý dům. Je více prosvětlený, ale hlavně konečně funguje jako celek.

Článek

Residence Fitzroy, jež se nachází na jednom z nejstarších předměstí Melbourne, je řadový dům z viktoriánské éry, který během své existence prošel dvěma zásadními rekonstrukcemi: první zahrnovala přístavbu zadní části, tedy kuchyně a jídelny, a zároveň se dotkla i koupelny a ložnice v prvním patře.

Druhá rekonstrukce přidala druhou ložnici v patře. Druhému zásahu ovšem architekti vyčítají značnou nahodilost, která měla za následek narušení plynulého pohybu domem.

Odtud architekti odvinuli hlavní cíle své práce na nové, v pořadí tedy již třetí rekonstrukci – vylepšit půdorys domu tak, aby fungoval přirozeně a jednotlivé prostory se propojily co nejlépe.

Původní vedlejší dveře mezi obývacím pokojem a kuchyní architekti odstranili a nový prostor rozdělili mezi obývací pokoj, kde vytvořili novou vestavěnou policovou stěnu vedle existujícího krbu, a mezi kuchyň, kde přibyly další velmi potřebné úložné prostory. Za nenápadnými dveřmi se navíc skrývá prádelna.

Kolem úložných prostor vede cesta do sousední jídelny, interakce mezi oběma místnostmi je nyní konečně plynulá.

Kuchyň dostala více světla i úložných prostor

V kuchyni architekti zároveň nechali instalovat větší okno, čímž se příjemně prosvětlila a díky vysokému stropu nepůsobí již stísněným, temným dojmem.

Tomu samozřejmě napomáhá ve stejné míře i barevná paleta této místnosti složená z bílé barvy doplněné přírodní barvou světlého dřeva.

Foto: Derek Swalwell

Druhé dveře propojující kuchyň s obývákem zmizely. Na jejich místě vznikl jen volný průchod.

Ostatně, právě dřevěné prvky patří k těm, které jsou odkazem na původní architekturu a design viktoriánské éry (od poloviny až do konce 19. století). Společně s novým nábytkem tomuto stylu vychází jemně vstříc i některé kusy nábytku majitelů, které si přáli zachovat.

Hromada práce mladý pár zaskočila. Jejich 200 let starý dům si ji ale zasloužil

Jak na to

Hlavní ložnice je řešena minimalisticky, se záměrem vytvořit prostředí pro odpočinek a spánek, bez rozptylujících prvků. Skříně v této místnosti sahají od země ke stropu, vytvářejí tak jakýsi límec okolo původního krbu a zároveň se mezi nimi ztrácí i průchod do sousední koupelny, jež k ložnici patří.

Jak vysvětlují architekti, výsledné řešení domu je kompromisem mezi uctivým přístupem k původnímu dědictví, jež dům v sobě nese, a potřebami moderní rodiny, jež ho obývá.

Anketa

Měníte při rekonstrukci i veškerý nábytek zasažených místností?
Ano. Když změna, tak se vším všudy!
11,8 %
Většinu ano, necháváme si jen pár kusů.
36,2 %
Ne, většinu původního zařízení si necháváme.
36 %
Výjimečně něco vyhodíme.
5,9 %
Ještě jsme nerekonstruovali.
10,1 %
Celkem hlasovalo 625 čtenářů.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám