Stavba napodobující hromadu oblázků vytváří vizuální propojení s parkem

Pro návrh je především charakteristické zakomponování velkého množství zeleně do vzhledu staveb. Koneckonců, nic jiného ani u díla čínských architektů pracujících pod vedením Ma Jen-sunga, jenž rád tvoří podle principů starého čínského umění Šan-šuej, nelze očekávat.

Spodní část budovy, označovaná jako pódium, má převážně prosté lineární tvary, nad ní se ale již zdvihá útvar plný jakoby spontánně se vlnících křivek, z nichž ani jedna nemá stejný tvar jako druhá.

Bohatě prosklenou fasádu betonové stavby rozdělují do jednotlivých pater rozličně tvarované přesahy teras a balkónů, jež tu místnosti pod sebou zastiňují, tu naopak ponechávají volný přístup světla do interiéru.

Více než cokoli jiného tak dům z dálky připomíná hromádku plochých oblázků naskládaných na sebe.

Každé z horních podlaží je o něco málo užší než to pod ním, takže se objekt směrem vzhůru mírně zužuje. Díky tomu zeleň zasázená na jednotlivé terasy bude mít dostatek světla i prostoru, kam růst.

V souvislosti s bezprostředně sousedícím parkem se téměř stírá hranice mezi zónou, kde bydlí lidé, a kde začíná příroda. Jednotlivé elementy v domě se vzájemně prolínají.

Obyvatelé nejvyšších pater třináctipodlažní budovy se budou moci těšit nejenom z nádherného výhledu do okolí, ale uvidí i na Eiffelovu věž.

Naopak, spodní patra jsou navržena tak, aby hladce splynula s plánovanou okolní zástavbou a umožnila poklidné propojení s místní infrastrukturou, jako je například přístup na metro, k obchodům, mateřské škole a dalším důležitým místním zařízením.

Stavba, na jejímž projektu čínští architekti spolupracovali i s místními kolegy ze studia Accueil - Biecher Architectes, vyroste na ploše 1033 čtverečních metrů, nabídne 6600 čtverečních metrů plochy. Dokončena by měla být v roce 2018.

Její projekt vzešel jako vítěz veřejné architektonické soutěže, kterou město nad Seinou v minulých letech vypsalo.