Stavba napodobující hromadu oblázků vytváří vizuální propojení s parkem
Pro návrh je především charakteristické zakomponování velkého množství zeleně do vzhledu staveb. Koneckonců, nic jiného ani u díla čínských architektů pracujících pod vedením Ma Jen-sunga, jenž rád tvoří podle principů starého čínského umění Šan-šuej, nelze očekávat.
Spodní část budovy, označovaná jako pódium, má převážně prosté lineární tvary, nad ní se ale již zdvihá útvar plný jakoby spontánně se vlnících křivek, z nichž ani jedna nemá stejný tvar jako druhá.
Žádná z teras nemá stejný tavr jako ostatní.
Foto: MAD Architects
Bohatě prosklenou fasádu betonové stavby rozdělují do jednotlivých pater rozličně tvarované přesahy teras a balkónů, jež tu místnosti pod sebou zastiňují, tu naopak ponechávají volný přístup světla do interiéru.
Více než cokoli jiného tak dům z dálky připomíná hromádku plochých oblázků naskládaných na sebe.
Terasy a balkóny lemující všechna podlaží plánují architekti nechat osázet spoustou zeleně.
Foto: MAD Architects
Každé z horních podlaží je o něco málo užší než to pod ním, takže se objekt směrem vzhůru mírně zužuje. Díky tomu zeleň zasázená na jednotlivé terasy bude mít dostatek světla i prostoru, kam růst.
Obyvatelé nejvyšších podlaží budou mít nádherný výhled do okolí, ale i na paříž a Eiffelovu věž.
Foto: MAD Architects
V souvislosti s bezprostředně sousedícím parkem se téměř stírá hranice mezi zónou, kde bydlí lidé, a kde začíná příroda. Jednotlivé elementy v domě se vzájemně prolínají.
Stavba se od okolních budov bude hned na první pohled lišit oblými elegantními křivkami.
Foto: MAD Architects
Obyvatelé nejvyšších pater třináctipodlažní budovy se budou moci těšit nejenom z nádherného výhledu do okolí, ale uvidí i na Eiffelovu věž.
Naopak, spodní patra jsou navržena tak, aby hladce splynula s plánovanou okolní zástavbou a umožnila poklidné propojení s místní infrastrukturou, jako je například přístup na metro, k obchodům, mateřské škole a dalším důležitým místním zařízením.
Spodní část domu umožní jeho obyvatelům snadno propojení s místní infrastrukturou a službami.
Foto: MAD Architects
Stavba, na jejímž projektu čínští architekti spolupracovali i s místními kolegy ze studia Accueil - Biecher Architectes, vyroste na ploše 1033 čtverečních metrů, nabídne 6600 čtverečních metrů plochy. Dokončena by měla být v roce 2018.
Její projekt vzešel jako vítěz veřejné architektonické soutěže, kterou město nad Seinou v minulých letech vypsalo.
PLánek zasazení stavby do okolí
Foto: MAD Architects
Koncept Města Šan-šuej
Město Šan-šuej znamená v překladu Město hor a vody. Jeho koncept představil slavný čínský raketový vědec a konstruktér Čchien Süe-sen už v roce 1980. Znepokojen rostoucím počtem obřích betonových staveb předložil návrh založený na starodávném čínském umění Šan-šuej.
Cílem bylo umožnit lidem, aby žili v městském prostředí, ale zároveň měli možnost navrátit se k přírodě. Tento urbanistický plán dosud nebyl uveden do praxe. Vrátit se k němu rozhodl až současný čínský architekt Ma Jen-sung.