Starý dům rozšířili tím, že mu přistavěli věž

Aby se architekti vyhnuli problémům při získávání stavebního povolení, spolupracovali od samého začátku s místním stavebním úřadem, jak je ostatně jejich běžným zvykem. Bylo zřejmé, že rozšíření domu o zamýšlený objem nebude vůbec snadné.

Úředníkům se vůbec nezamlouvala myšlenka, že by se na něm měly směrem do ulice odehrávat vůbec nějaké změny. Měli obavu, že by to poškodilo charakter místa a vzhled ulice.

Architekti je však nakonec přesvědčili tím, že dům rozšířili na dvou místech. Směrem do ulice představili oku diváka nový objem ve tvaru věže, která velice pečlivě kopíruje vzhled zbytku domu. Jinými slovy, působí, jako by byla součástí původní stavby odjakživa.

Na druhé straně architekti ponechali mezi nově přistavěnou vertikální částí a původním domem tenký prosklený pruh, jímž přiznávají, že nejde o originální část domu.

Druhou část rozšíření domu schovali architekti na jeho druhou stranu, směrem do zahrady. Zde jej rozšířili na úrovni přízemí, a to pomocí kvádru s hodně otevřenými fasádami, jejichž barva hezky koresponduje s barvou střechy domu.

Cílem rozšíření domu bylo především vytvořit pěknou velkou ložnici pro rodiče, s vlastní koupelnou a pěknou velkou šatnou.

Dále si klienti přáli zvětšit obývací pokoj, propojit jej s kuchyní a vytvořit pak přirozenou vazbu mezi tímto novým prostorem a zahradou.

Nová ložnice rodičů je umístěna v horním patře zmiňované věže, zatímco v jejím přízemí je technické zázemí domu. Obývací pokoj s jídelnou a kuchyní jsou pak v rozšíření směřujícím za dům na zahradu.