Skleníky, fóliovníky a pařeniště pomohou nejen nedočkavým pěstitelům

Abychom mohli s pěstováním zeleniny, okrasných rostlin a bylinek začít co nejdříve, potřebujeme nejen příznivé počasí, ale i vhodné vybavení. K ranému pěstování jsou ideální skleníky a jejich alternativy – fóliovníky a pařeniště.

Tyto jednoduché zahradní stavby nám pomohou vypěstovat ve větším množství rajčata, okurky a papriky, kterým se na běžném záhoně tolik nedaří.

Dokonce nemusíme mít ani zahradu, stačí balkón a mobilní fóliovník. Při jejich pořizování vsadíme na kvalitní materiály.

Mezi pěstitelsky nejoblíbenější rostliny patří papriky, rajčata a okurky. Už v březnu můžeme do skleníku vysévat ředkvičky, karotku, kopr či špenát. Promyslíme účelné využití stísněného prostoru ve skleníku – třeba rajčata se dají pěstovat dohromady se salátem. Ten roste podstatně rychleji, takže v době, kdy začnou růst rajčata, salát bude již po sklizni.

Nosná konstrukce – chceme-li, aby skleník vydržel co nejdéle, dáme přednost konstrukci z oceli nebo lehkého hliníku. Většina skleníků se prodává jako skládačka, což je nepochybně výhoda, ale už proto se zaměříme na způsob uchycení skel či polykarbonátu do konstrukce a celkový postup stavby.

Některé skleníky vyžadují betonové základy, které mohou jeho stavbu mírně prodloužit a prodražit. Při montáži vždy dodržujeme postup doporučený výrobcem.

Výplň – sklo, nebo polykarbonát? Skleníky dnes kupodivu nemusejí být postaveny jen ze skla. Zahrádkáři čím dál více preferují dvoustěnné komůrkové plasty jako náhradu skleněných výplní. Nazývají se polykarbonáty a nabízejí hned několik výhod.

Kromě nízké hmotnosti jsou vysoce odolné proti rozbití a mají skvělé izolační vlastnosti. Díky tomu se nebudeme muset zabývat výměnou jednotlivých dílců jako u skleníků vyplněných sklem. Ovšem výplně z polykarbonátu (6 mm) musí mít vždy kvalitní UV ochranu.

Dveře a okna jsou důležitou součástí skleníku. Vstup by měl být dostatečně veliký, abychom se nemuseli příliš ohýbat. Počet oken musí odpovídat rozloze skleníku tak, aby zajistila dostatečnou ventilaci vzduchu a zabránila přehřívání.

Umístění – skleník má stát na takovém místě v zahradě, kde budou mít rostliny dostatečný přísun světla. Pro zachycení co největšího počtu slunečních paprsků na jaře je vhodné postavit podélné strany skleníku směrem k jihu. Při pěstován rostlin spíš v letních měsících umístíme vchod skleníku k severu. Tím snížíme nároky na odvětrávání prostoru ve skleníku v parných dnech.

V případě, že na zahradě fouká dost často vítr, je žádoucí, aby působil na co nejmenší plochu. Pak se nabízí zadní strana skleníku bez vchodových dveří.

Fóliovníky s kvalitní konstrukcí a fólií ochrání rostliny až do -5 °C, proto zde můžeme pěstovat od dubna různé druhy salátů, brukev, zelí, květák, brokolici, růžičkovou a hlávkovou kapustu, celer, pór nebo bylinky.

Poté, co tyto rostliny přesadíme do záhonu, můžeme sem umístit další zeleninu, která tak bude chráněna před výkyvy počasí – tyčková, hrnková, keříková nebo cherry rajčata, pálivé a sladké papriky, kozí rohy, kapie, lilky, okurky-hadovky, salátovky, nakládačky, cukety, dýně, dokonce i melouny.

Kvalita fólie je nejdůležitější. Nejlevnější fólie vydrží při troše štěstí sotva jednu sezónu. Jsou silné cca 0,1 mm a může je potrhat nejen vítr, ale i neopatrné zacházení s nimi. Třívrstvé fólie s životností až 5 let zaručí kvalitu.

Vnější vrstva obsahuje UV stabilizátory, které chrání fólii nejen proti slunečnímu záření, jež by mohlo způsobit zkřehnutí materiálu a jeho následné rozlámání.

Prostřední vrstva zabraňuje prostupu tepla přes fólii, díky tomu nedochází v noci k velkým teplotním ztrátám. Třetí vnitřní vrstva zabraňuje vodě, aby se srážela do kapek, ale stéká volně po stěnách. Tím nedochází ke zvlhčování rostlin, které by mohly trpět v opačném případě houbovými chorobami.

Výhody – k největším patří možnost snadné montáže a přemístění fóliovníku na jiné místo. Aby konstrukce vydržela co nejdéle, je důležité, aby byla vyrobena z pozinkovaných profilů. Pevné základy většina fóliovníků nevyžaduje.

Jsou určena pro nižší rostlinky, ranou drobnou zeleninu nebo pěstování sazeniček. Pařeniště jsou vlastně kryté záhony. Skládají se z podsady, která bývá z plastu, dřeva či kovových dílů.

Vrchní část má podobu oken, posuvných nebo otvíravých, ze skleníkového skla nebo polykarbonátu. Brzy zjara v nich začínáme pěstovat rané saláty, jarní cibulku a otužilé bylinky.

Kvůli vyšším výnosům lze do skleníku zavést závlahový systém v podobě kohoutku s tekoucí vodou u skleníku, nebo realizovat přímo v záhonech zavlažování tzv. podmokem.

V chladnějším počasí se vyplatí vytápění, v parném létě zase automatické otevírání oken.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: